Deset let s knihovnou 
(rozhovor s ředitelkou městské knihovny Mgr. Gabrielou Boháčkovou) 

V červenci oslavila desetileté výročí ve funkci ředitelky městské knihovny Mgr. Gabriela Boháčková. Je to jistě dostatečně dlouhý úsek na to, abychom se na chvíli zastavili a řekli si, co se za tu dobu podařilo změnit a co je ještě před námi, abychom porovnali, co se v knihovně za posledních 10 let změnilo a co se naopak nezměnilo.
 
Jak osobně vnímáte rozdíl mezi knihovnou dnes a před 10 lety?
Předně mám pocit, že to uběhlo velmi rychle. Za tu dobu se změnil svět kolem nás, logicky se tedy měnila i knihovna. Stačí si uvědomit jakou změnu prodělala technologie. Mobilní telefony dnes mají funkce o jakých se nám v roce 2005 ani nezdálo, v mnoha rodinách jsou k dispozici tablety, chytré televize nebo herní konzole. Kniha a především čtení samotné soupeří s mnoha novými formami zábavy. Knihovna se snaží udržet své místo na slunci tak, že přichází s nejrůznějšími novými službami. Možná to není zcela patrné, ale knihovna také nabízí jeden z posledních volných prostorů, kam může přijít každý a bez přidaných podmínek tam trávit čas. Takových míst v poslední době dramaticky ubylo. Takže zpět k původní otázce: knihovna se mění technologicky i rozsahem služeb tak, aby její uživatelé a občané regionu nalézaly i nadále dostatek důvodů k návštěvám.
 
Jaké konkrétní změny tedy knihovna provedla?
Některé změny jsou viditelné, jiné uživatelé nezaznamenali, protože probíhají “na pozadí”. Již v při mém nástupu jsem připravila koncepci rozvoje knihovny, která vycházela nejen z osobní vize, ale opírala se také o Koncepci rozvoje knihoven, kterou připravuje Národní knihovna. Z této koncepce vycházejí jak obecné cíle, tak konkrétní úkoly.
Dlouhodobě se snažíme oslovovat co nejširší cílovou skupinu, ovšem vždy s ohledem na specifické požadavky. Hodně naší pozornosti věnujeme dětem a mládeži. Vybudovali jsme sice malá, ale poměrně útulná a dobře vybavená oddělení. Vytvořením Teenspace (místo pro mladé) se nám navíc podařilo oddělit menší děti od větších. Tak můžeme každé ze skupin nabídnout vlastní prostor, který je na míru jejich potřebám. Velmi nás těší zájem především u mládeže. Úspěch zaznamenal například kroužek kybernetiky: stavba a programování robota. Snažíme se také postupně inovovat vzdělávací programy pro základní a střední školy. Ty se nevěnují pouze podpoře čtenářství, ale nabízíme i lekce o informační a mediální gramotnosti.
Viditelnou změnou prošlo také oddělení pro dospělé. Podařilo se nám ho zvětšit a zpřehlednit. Regály jsou opatřeny kolečky, takže můžeme velmi rychle změnit dispozici oddělení. Toho využíváme především při besedách a přednáškách, kdy přesunem regálů získáme prostor pro 40 sedících návštěvníků. Přesto máme většinu našeho fondu ve skladištích po celé budově a bohužel poslední dva roky i mimo ni, což opravdu trápí, ale stávající prostory již jiná dispoziční řešení nedovolují.
Věřím, že kladně naši uživatelé hodnotí skutečně výrazné rozšíření provozní doby. To klade vysoké nároky na naše zaměstnance, ale reagujeme tak na trend, který je patrný v celé oblasti služeb. Je nutné reagovat na situaci, kdy produktivní populace pracuje často do pozdních odpoledních hodin. Otevřeno máte také v sobotu dopoledne, tím vycházíme vstříc především dojíždějícím studentům, ale i dalším lidem, kteří v pracovním týdnu nemají možnost knihovnu navštívit. Možná všichni čtenáři ještě neví, že půjčujeme nejen knihy a časopisy, ale také deskové a společenské hry, komiksy. Vybrat si můžete také z několik stovek audioknih.
Přestože jsme malá knihovna, snažíme se zavádět elektronické služby. Od jara půjčujeme elektronické knihy. Dalším příkladem mohou být naše projekty OsobnostiRegionu.cz, který prezentuje zajímavé osobnosti nejen našeho regionu nebo naše Digitální knihovna která postupně zpřístupňuje archiv Českotřebovského zpravodaje. Společně s knihovnou v sousedním Ústí nad Orlicí pracujeme na digitalizaci textů kronik.
Zmiňovala jsem, že některé ze změn zůstávají běžnému uživateli skryté. V této oblasti bych chtěla zmínit aktivity naší knihovny na poli odborném. Několikrát jsme byli úspěšní v celostátní soutěži o nejlepší knihovnický web, dvakrát jsme se nominovali na knihovnu roku, naši zaměstnanci píší odborné články a vystupují na konferencích. V tomto roce jsme se připojili k pilotnímu projektu Centrálního portálu knihoven. Aktivní jsme také v oblasti otevřeného software, který dlouhodobě používáme. Snažíme se zpropagovat tuto cestu dalším institucím, protože věříme, že je to cesta ekonomická, která zároveň umožňuje udržet tempo v nabídce nadstandardních služeb. Dá se tedy říct, že o českotřebovské knihovně se ví.
 
Jak hodnotíte podporu ze strany zřizovatele?
Často mluvím s kolegy z jiných knihoven, takže znám situaci v jiných městech a regionech. Ekonomická situace není nejlepší a často se to odráží v omezování rozpočtů v oblasti kultury. Spolupráce s naším městem však funguje a jsem za to velmi ráda. Je dobře, že vedení města si uvědomuje nezastupitelnou roli knihovny, kterou hraje nejen na poli kulturním, ale i komunitním a vzdělávacím. Díky to tomu je možné realizovat nejen nákup nových titulů a pořádání mnoha akcí v počtech, který přiláká kolem 50 000 návštěvníků ročně. Počet výpůjček dokumentů v posledních letech stagnuje nebo má mírně sestupnou tendenci, podobně jako v dalších knihovnách v celé republice, ale přesto počet návštěv roste. Jediné, co nás opravdu trápí jsou stísněné prostory.
 
Jakou si představujete knihovnu za dalších deset let?
Ráda bych viděla knihovnu plnou lidí. Možná si to ani neuvědomujeme, ale za poslední dvě dekády se veřejný prostor poměrně zásadně zmenšil. Především děti a mládež těžko hledá svůj prostor, kde může trávit čas společně, podle svých představ. Často je možnost pobývat v teplé místnosti s dostupným internetem vázaná na nutnost utratit nějaký obnos. Do knihovny, ale může přijít každý a využít služeb buď zcela zdarma, nebo za velmi nízkou cenu, která je srovnatelná s cenou jednoho oběda. Představuji si knihovnu, která nabízí prostor pro všechny věkové skupiny obyvatel, která nabízí širokou paletu služeb. Místo, kde je příjemné trávit volný čas, hledat inspiraci a znalosti v knihách, ale i na internetu. Zároveň by knihovna měla být průvodcem v těžko přehledném světě plným informací, kterých je tolik, že je velmi obtížné v nich najít ty relevantní. Přála bych našemu městu větší knihovnu, která bude nabízet prostor pro setkávání, přemýšlení, diskuzi, radost i útěchu. Místo, kam každý rád zajde. 
 
Chcete vzkázat něco našim čtenářům?
Takové příležitosti by byla škoda nevyužít. Chtěla bych poděkovat všem, kteří knihovnu navštěvují, věřte, že to nebereme jako samozřejmost. Těm, kteří k nám z nějakého důvodu nechodí, chci navrhnout, ať se přijdou podívat. Jsem přesvědčena, že téměř každý u nás může najít něco, co ho může pobavit, poučit nebo posunout dál. Nic neprodáváme, přesto nabízíme nepřeberné množství zážitků. Ráda bych poděkovala také svým kolegyním a kolegům, že svým dílem přispívají k tomu, aby knihovna nebyla jen výdejnou knih. Oni vytvářejí obsah a lidský rozměr celému našemu snažení.

Děkuji za rozhovor. Milan Mikolecký