ČESKOTŘEBOVSKÉ KALENDÁRIUM

ČESKOTŘEBOVSKÉ KALENDÁRIUM
NA ŘÍJEN 2015
Významné životní jubileum herečky Mileny ASMANOVÉ, narozené 11. října 1930
Narodila se v Brně jako Milena Rendlová. Od dětských let až do svého odchodu na studia žila v České Třebové. Ještě dnes zde má část příbuzenstva. Přes Dismanův rozhlasový dramatický soubor a pražské DAMU se stala herečkou. První angažmá dostala v Divadle pracujících v Mostě (1953). V letech 1953 až 1960 hrála ve Východočeském divadle v Pardubicích .Měla štěstí, že první tři roky zde hrála pod vedením legendárního Karla Nováka. A herecké obsazení bylo také hvězdné : Blanka Bohdanová, Jana Štěpánková, Petr Haničinec, Karel Urbánek a další. Odtud se dostala na ostravskou scénu (Státní divadlo v Ostravě), kde působila až do svého odchodu na odpočinek. I potom zde vystupovala pohostinsky. Vypracovala se na charakterní herečku. Své herectví uplatnila také v rozhlase, v dabingu a též v inscenacích a seriálech ostravského studia Československé televize. Před filmovou kamerou se objevovala jen sporadicky a v menších úlohách. Do srdcí televizních diváků se zapsala postavou Karolíny v televizním seriálu Kamenný řád. Na Českou Třebovou a své herecké začátky Milena Asmanová vzpomíná takto : „ V Národním domě jsem hrála poprvé někdy v roce 1946 v Jiráskově Lucerně, režírované panem Oldřichem Bittlem. Hrála jsem postavu Kláskové. Potom následovalo vystoupení s recitační skupinou Vykřičník, vedenou Jardou Hájkem. Jako host jsem zde později, asi kolem roku 1950, vystoupila se zdejšími ochotníky v Molierově hře Zdravý nemocný v režii Jaromíra Šlemra. Kolem roku 1974 to bylo ještě hostování s Moravskoslezským národním divadlem ve hře Dům na nebesích”. Za celoživotní uměleckou činnost byla Milena Asmanová oceněna titulem Zasloužilé umělkyně (1985) a také Nadace život umělce herečku ocenila Cenou Senior Prix (1999).

Letec František DOLEŽAL tragicky zahynul před 70 lety
Narodil se 14. září 1909 v České Třebové v rodině strojvedoucího.Vystudoval místní reálku a potom ČVUT v Praze. Po studiích nastoupil prezenční službu ve škole pro důstojníky dělostřelectva v záloze v bývalé pevnosti Josefov. Vyřazen byl v roce 1934 v hodnosti poručíka. V letech 1934 až 1936 absolvoval akademii v Hranicích na Moravě a v Prostějově. Na podzim 1936 nastoupil jako poručík k 2. leteckému pluku v Olomouci. Po okupaci Československa odešel 20. května 1939 do Polska. Měl zde mnoho problémů, dokonce musel spolu s dalšími podepsat závazek na pět let služby ve francouzské cizinecké legii. S vypuknutím války se vše změnilo. Místo do legií byl odvezen do čsl. výcvikového střediska v Chartres. Přeškolený na francouzskou techniku odešel na frontu. Po kapitulaci Francie přešel bojovat do Velké Británie. Během války absolvoval více než 100 operačních letů a sestřelil sedm nepřátelských letounů. Za úspěšnou bojovou i velitelskou činnost byl po válce několikráte vyznamenán a to nejen u nás, ale i ve Francii a Anglii.
Do osvobozené vlasti se vrátil již 17. května 1945 a hned se pustil do práce. Pomáhal budovat nové vojenské letectvo, aktivně pracoval v přípravném výboru Českého národního aeroklubu. Dlouho se však ze šťastného návratu a z prvních poválečných úspěchů neradoval. Zkušený stihač, který unikl mnoha nástrahám nepřítele i rozmarům válečného osudu, zahynul 4. října 1945 v dopravním letounu Siebel 204 s dalšími sedmi letci jako cestující u Bučovic na Moravě.

20 let od úmrtí PhMr. Josefa CHMELÍKA (20.5. 1922 – 27.10. 1995)
Narodil se v rodišti otce – v Chrudimi. Brzy se však s rodiči přestěhoval do České Třebové. Otec, čerstvý absolvent farmacie na pražské univerzitě, si v našem městě otevřel od roku 1925 lékárnickou praxi. Dům, který si zde s manželkou postavili, stojí na Tyršově náměstí.
Josef zde vychodil obecnou školu a také vystudoval gymnázium (1941). Potom pracoval jako aspirant v otcově lékárně. Studium v oboru farmacie na KU v Praze absolvoval až po válce. Praxi po absolvování školy začal „ doma“ v lékárně. Od roku 1951 byl již vedoucím lékárníkem. V této době se také oženil. Od roku 1953 působil v lékárně na Starém náměstí. Když došlo v roce 1964 k otevření nové lékárny na Novém náměstí (pomáhal ji budovat), byl pro toto pracoviště jmenován vedoucím lékárníkem. Odtud také odešel do zaslouženého důchodu.
Největší zálibou PhMr. Josefa Chmelíka byl sport. Hrál závodně volejbal, kopanou a lední hokej. Později pomáhal českotřebovskému sportu jako funkcionář. Další jeho láskou byla příroda (sběr hub a léčivých rostlin). Patřil k hlavním organizátorům oslav 75 let českotřebovského gymnázia, zasloužil se také o znovuodhalení busty TGM na Farářství. 7. března 1990.

Nedožitých 90 let Františka PREJSLERA (27.10. 1925 – 5.7. 1994)
Narodil se na Parníku u České Třebové. Po absolvování strojnické průmyslovky nastoupil do parnické textilky, kde působil až do důchodu. Vedle svého zaměstnání měl rád sport. Hrával fotbal, hokej, lyžoval. Nakonec zůstal u kuželek. V roce 1947 byl členem družstva KOOS Parník, které získalo titul Mistra ČSR. V roce 1956 byl za výborné výkony v reprezentaci jmenován jako jeden z prvních kuželkářů titulem Mistr sportu. A jako první kuželkář v historii obdržel v roce 1959 titul Zasloužilý mistr sportu. Výčet úspěchů Františka Prejslera je dlouhý. V roce 1957 ve Vídni a v roce 1962 v Bratislavě skončil na Mistrovství světa jednotlivců druhý. Získal několik titulů přeborníka republiky, mnohokrát byl krajským a okresním přeborníkem. Překonal i několik národních, evropských a světových rekordů v soutěži jednotlivců i soutěži družstev. Jako první na světě docílil hranice 1000 bodů v disciplíně 200 hodů sdružených. Od roku 1951 do roku 1962 byl stálým členem družstva ČSSR, jeho koncovým hráčem a kapitánem. V soutěži družstev byl členem týmu Mistrů Evropy z roku 1960 a Mistrů světa z roku 1962.
Nebyl pouze aktivním hráčem. Již v 18 letech byl organizačním pracovníkem oddílu, později předsedou komise mládeže při ústředním výboru sekce kuželek v Praze. Byl také trenérem národního družstva dorostenců – juniorů, členem trenérské rady ústřední sekce. Po dobu 17 let vedl také oddílový dorost a má zásluhy na rozvoji kuželkářského sportu v České Třebové. Zemřel po dlouhé nemoci v ústecké nemocnici.

50 let od úmrtí akademického malíře a středoškolského profesora Jaroslava RÉRYCHA
(11.7. 1888 – 13.10. 1965)
Narodil se v Kropáčově Vrutici (okres Mladá Boleslav) v rodině účetního Bedřicha Rérycha. Po studiu na reálce v Mladé Boleslavi vystudoval malbu u prof. Maxmiliána Pirnera na Akademii výtvarných umění v Praze. V letech 1912 až 1919 pobýval v zahraničí, zejména v Itálii, Švédsku a Rusku, kde ještě studoval a zdokonaloval svou malířskou techniku. Náměty pro své obrazy také získával v USA (1919 až 1920), Holandsku a Francii (1921). Malířská tvorba nemohla poskytovat pravidelný zdroj příjmů, a proto ještě vystudoval profesuru kreslení a deskriptivní geometrie. Od roku 1923 působil jako středoškolský profesor v Praze, České Třebové a Německém (Havlíčkově) Brodě. Na českotřebovském gymnáziu učil pouze jeden rok. Od 1.září 1926 do 31. srpna 1927. Na odpočinek odešel v roce 1957. Zabýval se krajinomalbou, portrétní tvorbou, grafikou a také plastikou (B. Němcová, K.H. Borovský…). Vystavoval v Hořicích, Táboře, Brně, České Třebové a v Praze. Napsal několik divadelních a rozhlasových her, v rukopise zanechal rozsáhlé Vzpomínky. Příležitostně se věnoval scénografii. Jako krajinář byl ovlivněn impresionismem. Zemřel v Havlíčkově Brodě.

110 let městského hřbitova
Rozhodnutím c.k. hejtmanství v Lanškrouně z roku 1904 byla obec Česká Třebová donucena stavět nový hřbitov, neboť starý „ U kostelíčka“ již dlouho nevyhovoval a byl nakonec dnem 1. září 1905 pro další pohřbívání úředně uzavřen. Pro hřbitov obec koupila od několika majitelů celkem 10 měřic polností po 430 korunách za měřici. Stavba pod vedením stavitele Františka Plašila rychle pokračovala a již 28. října 1905 mohl být nový hřbitov „ Na Pazderce“ otevřen. Dominantou je vstupní brána s kamenným portálem kterou postavil sochař František Voleský. Na nový hřbitov byly přestěhovány také některé hrobky ze starého hřbitova. Později byl hřbitov ještě rozšířen o urnový háj (slavnostní otevření 6. června 1934). K dalšímu rozšíření došlo během 2. světové války. Významné změny nastaly v letech 1969 až 1970, kdy byla postavena nová obřadní síň a krematorium. Před hřbitovem vznikl park a rozsáhlé parkoviště. Na českotřebovském městském hřbitově jsou pochováni např. spisovatelé F.V. Krejčí, G. Kubelka, K.O. Hubálek, skladatelé a hudebníci V.V. Hausmann, F. Preisler se synem a pravnukem, M. Škrabal, akademický sochař F. Formánek nebo významní učitelé J. Tykač a B. Štangler. Jan Skalický