ČESKOTŘEBOVSKÉ KALENDÁRIUM NA ZÁŘÍ 2015
110 let od uzavření starého hřbitova

Na místě dnešního „ Starého hřbitova“ s rotundou sv. Kateřiny býval podle pověstí posvátný háj. Pohanští předkové sem přinášeli svým bohům oběti. Pozdější šiřitelé nové víry využili úcty okolních obyvatel k tomuto místu a postavili zde křesťanskou svatyni. Hřbitov byl přenesen do těchto míst od kostela ve městě za vlády císaře Josefa II. Na starém hřbitově byli pochováváni občané nejen z České Třebové, ale i z okolních obcí: Parníku, Lhotky, Zhoře, Svinné, Kozlova a Rybníka, než si postavili vlastní hřbitov. Když začátkem dvacátého století přestal hřbitov kapacitně vyhovovat, rozhodlo c.k. hejtmanství v Lanškrouně o ukončení pohřbívání. Starý hřbitov byl úředně uzavřen 1. září 1905.Z původního hřbitova byl vytvořen smuteční park. Do dnešních dnů se zde zachovalo několik pomníků.
 
Fotografie z archivu Martina Šebely
Před 455 lety se narodil Jan CHORINNUS – Kornout

Českotřebovská Chorinova ulice je pojmenována po nejstarším významném rodákovi, který se zde narodil po roce 1560. Za polatinštěným jménem se skrývá staré české jméno Kornout. Dlouho v našem městě nepobyl. Po přípravných studiích na městských školách ve Slaném a Žatci nastoupil na univerzitu do Prahy, kde se stal v roce 1581 bakalářem, roku 1584 Mistrem svobodného umění a v roce 1592 převzal profesuru na filozofické fakultě. Učil zde klasické jazyky a filozofii. V témže roce (1592) byl také proboštem Karlovy koleje, v roce 1597 děkanem filozofické fakulty a v roce 1606 prorektorem. Patřil k předním básníkům latinským v Čechách na rozhraní 16. a 17. století. Na svůj českotřebovský původ Chorinnus nezapomínal. A když roku 1616 vyšlo posmrtně souborné vydání jeho hlavního díla o čtyřech ročních obdobích, byl tam jako autor uveden M. Chorinnus Bohemotrebovinus. Zemřel v Praze 3. května 1606 a byl pochován v kostelíku Božího těla na Novém Městě pražském. Na jeho pohřeb přišlo velké množství lidí a básnický nekrolog o něm napsal jeho přítel Jan Kampanus, známý ze slavného románu Zikmunda Wintera.
 
Cesta Maxe Švabinského dostala jméno před 60 lety (15. září 1955)

Stalo se tak při příležitosti 82. narozenin malíře a grafika Maxe Švabinského. Bylo dohodnuto, že rada MNV na návrh Osvětové besedy pojmenuje břízami lemovanou cestu vedoucí od města směrem ke Kozlovu  „Cestou Švabinského“. Do této doby se označení vžilo pod názvem „ Alej Maxe Švabinského“.
Vysázena roku 1922
Fotografie z roku 1926
 
70 let od založení Veřejné obchodní školy a Obchodní akademie

Bezprostředně po ukončení 2. světové války se tehdejší představitelé města rozhodli požádat ministerstvo školství a osvěty o zřízení Veřejné obchodní školy a Obchodní akademie v České Třebové. Jejich žádosti bylo vyhověno a tak následně bylo zřízeno Kuratorium pro obchodní školství v České Třebové. Do vedení školy byl jmenován Ing. František Smeták. V prvním učitelském sboru byli : Helena Pacíková, Olga Fuchsová a Emil Čermák. Místo školníka zastával Alois Svoboda. Škola byla umístěna v nejvyšším poschodí chlapecké školy na Farářství. Dne 1. září 1945 vyučování zahájilo 45 žáků. O rok později byla otevřena další třída obchodní školy a k tomu zahájena výuka na Obchodní akademii. Na škole začal učit Ing. Jaromír Šlemr, JUDr. František Kratochvíl, prof. Adamec a další. Po únoru 1948 však bylo rozhodnuto školu zlikvidovat a převést do stejné školy ve Svitavách. Tento proces byl dovršen maturitami v roce 1950. Obnovené Obchodní akademie se dočkala Česká Třebová na Střední odborné škole v budově na Tyršově náměstí v devadesátých letech, kde bylo předtím možné studovat ekonomickou školu pouze ve večerním studiu. V rámci optimalizace středního školství v Pardubickém kraji byla tato škola před patnácti lety sloučena s dřívější VDA, denní studium Obchodní akademie bylo v České Třebové opět zrušeno. Školní budovu na Tyršově náměstí nyní využívá Základní umělecká škola.
 
45 let od otevření městského krematoria v České Třebové

Vše začalo ve druhé polovině šedesátých let snahou vybudovat ve městě smuteční obřadní síň. Tehdejší rada města s předsedou MěNV a tajemníkem se v roce 1967 obrátili na občany s výzvou o poskytnutí třeba i malé bezúročné půjčky, která by umožnila výstavbu obřadní síně. Výzva byla vyslyšena stovkami rodin. MěNV poté vystavil v roce 1968 všem záruční listinu na půjčku a kvitanci, ve které bylo všem vyjádřeno poděkování. Podle zápůjční smlouvy měla být půjčka vrácena při vyúčtování obřadu ve smuteční síni a dále tak, že nejpozději do konce roku 1978 měly být všechny zápůjční smlouvy proplaceny. V roce 1968 ale došlo k obratu. Původní projekt byl rozšířen tehdy odvážným rozhodnutím ředitele komunálních služeb o městské krematorium. Obřadní síň a městské krematorium pak bylo dokončeno v roce 1970. Majitelem obřadní síně a krematoria je stále město Česká Třebová. Budovy pronajímá Soukromé pohřební službě.                                                                                                  Jan Skalický