Dne 1. října 2016 byla spuštěna Centrální evidence přestupků, která si klade za cíl evidovat přestupky na jednom místě a pomůže tak oprávněným institucím a správním orgánům lépe sdílet informace o pachatelích závažnějších přestupků a díky tomu efektivněji postihovat recidivu. Se spuštěním Centrální evidence přestupků počítá novela přestupkového zákona, která nabývá účinnosti právě 1. 10. 2016. Centrální evidence přestupků umožní účinněji sdílet informace i dalším orgánům, které na základě záznamu o předchozích přestupcích pachatele mohou informace zohlednit a uložit vyšší sankce.

Informace o veřejné zakázce uveřejněné na profilu zadavatele bude mít podobu strukturovaných dat, jejichž popis je uveden v příloze č. 8 vyhlášky 168/2016 Sb.

Veřejný ochránce práv není oprávněn do rozhodování samosprávy zasahovat

---

V poslední době roste počet stížností na parkovací zóny v Praze. Jejich zavedení je však v souladu se zákonem a je zcela v pravomoci obcí a měst tímto způsobem parkování na svém území upravit. 

Zástupce ombudsmanky v posledních třech měsících řešil už téměř třicet stížností na tzv. modré zóny placeného stání v pražských městských částech. Stěžovatelé nesouhlasí s výší úhrady za používání parkovacích míst, namítají, že radnice prodává víc karet, než kolik je v modré zóně parkovacích míst, napadají podmínku trvalého pobytu i vlastnictví vozidla. Celkově považují zavedení parkovacích zón za diskriminační a zasahující do svobody pohybu.

Rozhodování samosprávy je z působnosti ombudsmana vyloučeno. Zástupce ombudsmanky se tedy nemůže zabývat stížnostmi na zřizování parkovacích zón, ani na ceník parkovacích karet a lístků. Upozorňuje je tedy, že zavádění parkovacích zón je v souladu se zákonem o pozemních komunikacích, což potvrdil i Nejvyšší správní soud, který se v minulosti pražskými parkovacími zónami zabýval, a to včetně otázek svobody pohybu, parkování při nutnosti naložit a vyložit náklad i vazby vydávání parkovacích karet na trvalý pobyt v dané zóně. Podle Nejvyššího správního soudu jsou parkovací zóny přípustné a nepřekračují zákonný rámec.

Časté námitky:

Prodávání více karet, než je parkovacích míst Parkovací karta nemá za cíl zajistit jejímu držiteli nárok na parkovací místo, ale umožnit mu v dané zóně zaparkovat, je-li nějaké místo volné. Ne vždy jsou všichni majitelé parkovacích karet aktuálně v dané městské části přítomni a volná kapacita míst se tedy v čase mění.

Dlouholeté bydlení v městské části, ale s evidenčním místem trvalého pobytu jinde.  Je na každém, aby si místo svého trvalého pobytu zvolil. Z tohoto rozhodnutí mu pak plynou další práva a povinnosti. Touto otázkou ve vztahu k parkovacím zónám se zabýval Nejvyšší správní soud a konstatoval, že nejde o diskriminaci, pokud obec umožní zakoupit dlouhodobou parkovací kartu osobám, které zde mají místo trvalého pobytu nebo tu vlastní nemovitost, případně právnickým osobám, které zde mají sídlo nebo provozovnu.

Obyvatelé Prahy nemohou volně parkovat ve všech městských částech  Hlavní město Praha má mezi městy specifické postavení. Z důvodu své velikosti i důležitosti je její území současně krajem. Jednotlivé městské části jsou tedy podle zákona o pozemních komunikacích obcemi, které si mohou rozhodovat o organizování dopravy.

Provozování trvale zapůjčeného auta  Podmínka vlastnictví nebo provozování vozidla doložená velkým technickým průkazem, případně smlouvou o leasingu nebo z půjčovny, je zcela v souladu se zákonem. Řešením by tedy bylo přepsání (odkup nebo darování) vozidla. 

Nemožnost dopravovat dítě do zájmových kroužků v městské části s parkovacími zónami. Je věcí každého rodiče, aby vybral dítěti kroužky podle jeho a svých časových i dalších možností. I když může být nutnost hledání místa k parkování poblíž kroužku po zavedení parkovacích zón komplikovaná, neznamená to, že jsou parkovací zóny diskriminační. Problémy s parkováním jsou obdobné ve všech městech a obvykle se jako řešení nabízí hustší síť hromadné dopravy. Praha v tom není výjimkou.

ZÁKONY