Do standardu moderního Domu s pečovatelskou službou patří funkční jídelna Z dopisu Jarmily Korejtkové Když jsem ze zápisu schůze obyvatel DPS zjistila datum uzavření výdejny obědů k 1.1. 2017, musela jsem napsat dopis s požadavkem na to, aby mi bylo sděleno kdo a kdy takto rozhodl. A také přiložila soupis obyvatel žluťáku, kteří s uzavřením nesouhlasí. Na dopis doručený 14/9 jsem odpověď jsem žádnou nedostala (do 1. 10. 2016). Spoléhala jsem na zveřejnění otevřeného dopisu, aby se nějaké řešení  hledalo a našlo, aby žádost obyvatel DPS nezůstala ležet v šuplíku pana Jurenky.  Nechápu. proč  Vám hned v úvodu rozhovoru říkal nějaké bariéře se sousedy v červeňáku. O ničem takovém nevíme. Pokud vím, máme mezi sebou dobré sousedské vztahy.  Dostal jste také nepravdivé informace o počtech obědů v jídelně. V příloze je podpisy stvrzeno, že z 62 obyvatel DPS je 27 stálých strávníků a přibylo by nejméně 6 nových, pokud by byla snížena cena za dovoz. 8 jmen jsem uvedla dále  s otazníkem proto, že jsem je při obchůzkách v domě nezastihla. Všichni dotázaní byli rádi, že se snažím o to, aby jídelna v DPS fungovala. Berou mne jako mluvčí za náš dům čp. 2100. Nikomu se nelíbilo tvrzení, že vlastně k vůli nám zde musí vydávat obědy naše pečovatelka (ne tedy kuchařka), která by jinak mohla vydělávat peníze Sociálním službám placenými službami pro občany města. Proto jsme rádi, že díky Čt. zpravodaji pan Josef Jurenka prozřel a díky Vám vlastně i s paní místostarostkou Jaromírou Žáčkovou z toho vyšel s čistým štítem. Ale ještě mi dluží odpověď, já na poskytnutí požadované informace trvám. Jarmila Korejtková   JIST SE MUSÍ ! V našem domě bydlí v říjnu 2016 v 51 bytech 62 mužů a žen. Žen je celkem 48 a mužů 14. Z toho deset mužů a deset žen bydlí jako manželé. Snídaně a večeře si každý připravuje sám. S obědy je to jinak. Osobám, které se sami těžko pohybují přináší za určitý poplatek oběd pečovatelka. Ostatní mají několik možností. Buď si připravují oběd sami. Těch může být z deseti  dvojic  asi polovina.  Zbývajících asi  45  osob se musí  rozhodnout, kde si obstarat hlavní jídlo dne - tedy oběd: Najíst se v jídelně našeho domu nebo si v nádobkách přinést oběd na pokoj. Za tyto obědy se platí 71 Kč.  Porce jsou středně velké. Přesto je mnozí nesnědí najednou. V úterý 11. 10. vydala pečovatelka celkem 27 porcí z přivezených obědů. Je nutno brát v úvahu, že ne všichni si odnášejí obědy každý den. Většina si bere oběd pouze dvakrát nebo třikrát za týden. Tím je počet obědů vydaných v jednotlivých dnech různý. Pouze několik obědů přivážejí do našeho domu odjinud. Stále živým  problémem vzbuzujícím rozruch je, že se platí za obědy odjinud 55 Kč resp. 62 Kč, ale u nás 71 Kč.  Proč tomu tak je, že v ceně za obědy je takový rozdíl? Je těžké někomu  vysvětlovat, podle které vyhlášky se za obědy dovážené z Domova pro seniory má platit 71 Kč. Kdyby cena obědů pouze pro obyvatele našeho domu byla přibližně 62 Kč, vedlo by to k větší spokojenosti celého našeho osazenstva. Nikdo znáš si však nepřeje, aby se vydávání obědů  v našem domě zrušilo. Podrobně o tom píše v říjnovém Českotřebovském zpravodaji šéfredaktor Milan Mikolecký. Nabádá nás, aby u nás byla utvořena samospráva. O to  jsme se několikrát pokoušeli, ale zatím se nám to nepodařilo. Problémem také je, že osazenstvo našeho domu se od jeho otevření  v roce 2004 značně změnilo. Ti, kteří jsou zde od počátku jsou o 12 let  starší.  Jiří Mazánek