Autoři práce

Bc. Patrik Benna
Bc. Monika Dvořáková, DiS.
Bc. Tomáš Horník 
2016, Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzita Pardubice

 

Garanti:

prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D.
doc. Ing. Petr Průša, Ph.D.
Ing. Jindřich Ježek, Ph.D.

ÚČEL STUDIE
Na základě veřejného mínění, které bylo podpořeno peticí odevzdanou 18. 3. 2015, vznikla diskuze se zastupitelstvem města Česká Třebová na téma dopravní obslužnost sídliště Křib. Představitelé petičního výboru konkrétně požadovali znovuobnovení zastávky u sídliště Křib, která byla oficiálně zrušena v roce 2011 a to z bezpečnostních důvodů a změně trasování linky 700 934 Lanškroun - Rybník - Terminál Jana Pernera - sídliště Lhotka. Petiční výbor jako požadavky znovuobnovení zastávky u sídliště Křib uvedl:
1. Zlepšení dopravní obslužnosti sídliště Křib.
2. Zlepšení dostupnosti zdravotní péče.
3. Lepší dostupnost obchodní zóny (ulice Dr. E. Beneše).
4. Lepší dostupnost Terminálu Jana Pernera (přestup na jinou linkovou dopravu a železniční dopravu).
Rozsáhlé diskuze v České Třebové vyústily k vytvoření nezávislého posudku vytvořeného na Univerzitě Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera.

Docházkové vzdálenosti na nejbližší zastávky ze sídliště Křib
Na základě normy ČSN 73 6425-1 (Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště - část 1: Navrhování zastávek) potvrzujeme potřebnost obnovení zastávky u sídliště Křib s přihlédnutím k docházkovým vzdálenostem na jiné autobusové zastávky v okolí sídliště Křib.
Podle normy ČSN 73 6425-1 bodu 5. 4. 2. (str. 8) nemá být docházková vzdálenost na nejbližší zastávku větší než 500 m. Norma dále uvádí, že v odůvodněných případech mohou být vzdálenosti přiměřeně upraveny podle místní potřeby. V našem případě neuvažujeme zvýšení této vzdáleností, z důvodu výškového profilu dané oblasti s přihlédnutím k průměrnému věku obyvatelstva sídliště Křib. To, že vzdálenost na nejbližší zastávky je větší, než 500 m dokládáme obrázkem č. 4, na kterém je ukázáno, že nejbližší zastávka je vzdálená 556 m (Terminál Jana Pernera) od středu sídliště Křib. Docházková vzdálenost na zastávku na Zámostí je 582 m a na zastávku Korado 620 m od středu sídliště Křib.

Realizace zálivové zastávky
Pro realizaci zastávky se nabízí prostor mezi ulicí Bří Čapků a prodejnou Hruška spol. s.r.o., kde celková šířka ulice je 29,51 m (měřeno od hrany trafostanice k prodejně Hruška spol. s.r.o.). Celková délka prostoru ve směru Lanškroun je 64,66 m (měřeno od začátku ulice Brožíkova až po vjezd do obytné zóny). Ve směru Terminál J. Pernera je délka nabízeného prostoru 65,40 m (měřeno od začátku pozemku 910/1 po začátek parcely č. 729).

Potřebné předpoklady realizace zastávky:
Realizace zastávky je možná až za předpokladu:
 zaslepení ulic Brožíkova, Bří Čapků a vjezdu do obytné zóny u ulice Moravská,
 omezení parkovacích míst u prodejny Hruška spol. s.r.o. (zrušení 13 svislých parkovacích míst, které nahradí 9 parkovacích míst podél chodníků u prodejny),
 omezení zásobování obchodu Hruška spol. s.r.o.,
 vybudování nového vjezdu na pozemek 1942/1, který slouží pro parkování u domů, které stojí na parcelách č. 738 a č. 4547.
Tyto předpoklady jsou schématicky zobrazeny na obrázku 8.

VYHODNOCENÍ VEŘEJNÉHO PRŮZKUMU
Veřejný průzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření. Šetření probíhalo v rozmezí dvou dnů v dopoledních a poté odpoledních hodinách na sídlišti Křib a přilehlém okolí. Celkem jsme získali 96 respondentů. Otázky byly uzavřeného charakteru, některé škálové a poslední otázka byla otevřená a každý respondent se mohl k dané problematice vyjádřit. Vzorový dotazník je v příloze C. V rámci této zprávy byly vyhodnoceny pouze stěžejní otázky z vytvořeného dotazníku.
Z průzkumu vyplynulo, že z celkových 96 dotázaných, tvořilo 43,8 % mužů a 56,2 % žen různých věkových kategorií. Největší zastoupení měla věková kategorie 61 a více let. Jejich nejčastější způsob dopravy po městě je chůze.
Téměř polovina respondentů, 45 respondentů, využívá veřejnou dopravu. Nejčastěji ji využívají ve všedních dnech, hlavně za cíli, jako jsou: nákupy, návštěva lékaře a volný čas. Z druhé poloviny respondentů, by 24 respondentů začalo nově využívat veřejnou dopravu, pokud by došlo k obnovení zastávky U Sídliště Křib. V minulosti zastávku využívalo celkem 44,8 % respondentů. Taktéž z výše uvedeného vyšlo najevo, že by celkem 63,5 % respondentů považovalo za přínosné obnovení zastávky a taktéž by ji i využívali. 75 % respondentů by si přálo, aby ve městě byla zavedena městská hromadná doprava či se rozšířily služby Senior dopravy.
Poslední otázka v dotazníku skýtala prostor pro vyjádření samotných respondentů k dané problematice. Nejčastějším podmětem bylo znovuobnovení zastávky. K tomuto podmětu se vztahovaly dvě otázky v dotazníku, a přesto respondenti na závěr šetření znovu připomínali nutnost obnovení zastávky Křib. Respondenti by rádi měli k dispozici přímé spojení městskou dopravou do nákupní zóny na Parníku. Dále respondentům vadilo to, že u společnosti Hruška s.r.o. byl zrušen přechod pro chodce a že na silnici I/14 řidiči nedodržuje nejvyšší povolená rychlost. Co se týká veřejného prostoru, tak respondenti by uvítali rozšíření parkovacích ploch a opravu chodníků.

ZÁVĚR
Vzhledem k zjištěným skutečnostem potvrzujeme vyjádření PČR ze dne 27. 5. 2015 (7), které nedoporučuje výstavbu zastávky za stávajících podmínek a dle platné legislativy.
V rámci našeho šetření byla nalezena možnost, jak zastávku v daném místě vybudovat s využitím parametrů uváděných v normě (1) pro místní komunikace. To by však znamenalo převedení části silnice I/14 na místní komunikaci. Zastávku před prodejnou Hruška spol. s.r.o. ve směru Lanškroun by bylo možno vybudovat při zaslepení ulice Brožíkova, zrušení parkovacích míst před prodejnou Hruška spol. s.r.o. a zaslepení vjezdu do obytné zóny z ulice Moravská. Tím pádem dojde ke zrušení odbočovacího pruhu do obytné zóny a vznikne prostor pro posunutí jízdního pruhu ve směru do centra. Ve výsledku dojde k vytvoření potřebného prostoru pro realizaci zastávkových zálivů v obou směrech. Ve směru do centra města je však ještě nezbytné zaslepit i ulici Bří Čapků. Dle platné legislativy je v tomto případě možné zastávku v obou směrech vybudovat. Z veřejného průzkumu vyplývá, že zastávka je více než žádaná, přesto obnovení zastávky nedoporučujeme, vzhledem k náročnosti úprav přilehlého okolí a kvůli dopadům na dopravní obslužnost daného území.