Lyžařské povídky naposledy                                                   

Dva říjnové večery patří letos v městské knihovně českotřebovské prozaičce Blance Kostřicové. Ten první věnovala autorka  znovu knížce Lyžařské povídky, které ač byly prezentovány již potřetí, přivedly do českotřebovské knihovny další posluchače.  Tentokrát s Blankou Kostřicovou zasedl k textu také Bedřich Ducháček, aby převzal roli Jana Balabána, blízkého přítele Blanky Kostřicové a přečetl krátký text, který reaguje na vznik této publikace.  Jan Balabán však bohužel krátce na to zemřel a jeho celkovou recenzi Lyžařských povídek se tedy již nedočkáme. Lyžařské povídky, vypovídají mnoho o samotné autorce, tak i o naší krajině,  nakonec jako i jiné její práce. Po literárním čtení se v diskuzi snažili čtenáři zjistit něco o metodách její práce i o další chystaných titulech. Otázka "kdy napíše svůj první román, na který čekáme" však zůstala neodpovězena. "Na to musí být silný příběh, velká motivace, potom je tomu třeba věnovat i čas, který nelze dělit mezi více povinností. Zatím mám ale "šuplík prázdný, nic aktuálně k vydání nechystám," řekla Blanka Kostřicová, která věnuje hodně svého času především recenzím, což nelze dělat jen povrchně.

Literární večer 10. října byl současně pozvánkou na další, který bude nyní o 14 dní později, ve kterém představí Blanka Kostřicová svého hosta - Romanu Křenkovou.  

Pokračuje tak v cyklu, ve kterém přivádí k nám do České Třebové autory knih, které sama recenzovala. V případě Romany Křenkové  je pozvání zajímavé i díky tomu, že sama autorka má již od mládí vytvořen vztah k našemu městu, má českotřebovské kořeny: její matka z našeho města pocházela, autorka sem v dětství často jezdívala k babičce. Dědeček, pokrývač Josef Bittner ze Sadové ulice, spoluzaložil firmu Baumer a Bittner, která se zabývala výrobou střešních krytin.

Na Českou Třebovou vzpomíná Romana Křenková takto: „Jezdila jsem za babičkou jako dítě do šesti let, kdy babička umřela. Na Třebovou si ale pamatuji dobře a cítím k tomu městu – k náměstí, kde jsem poprvé zcela fascinována viděla nad ním chodit provazochodce, ke hřbitovu na kopečku, Církvi bratrské, kam jsme s babičkou chodili a smáli se kazateli, jenž měl dlouhý vous – velkou něhu. Třebová je pro mne místo magické, vykreslené dětskou fantazií.“

 

Pražská prozaička Romana Křenková (1955) loni knižně debutovala románem "Peřiny a chléb", který měl značný a zasloužený ohlas. Autobiografická výpověď provází čtenáře jak osobními osudy (za normalizace „nepřizpůsobivá“ studentka, poté jakožto žena evangelického faráře pradlena nemocničního prádla, uklízečka na ubytovně atd., po listopadu 1989 sekretářka na ministerstvu), tak i „velkými dějinami“ od šedesátých let po současnost. 

 

Večer se koná v pondělí 24. října v čítárně Městské knihovny již v 18.00(!!).