Českotřebovský deník 280/2016 (3/11)
LAMPIÓNOVÝ  PRŮVOD  2016 ZŠ  NÁDRAŽNÍ

V dušičkový podvečer 2.11. se sešli žáci 1.B, 4.B a 5.B se svými rodiči před budovou školy Komenského. Společně jsme se pak vydali na tichý lampiónový průvod ulicemi města. Od nádraží jsme prošli ulicí Sadovou k ZUŠ a zpět ke škole přes Nové náměstí. Krásné barevné lampiony rozzářily ulice České Třebové. Průvod byl zakončen na školním hřišti, kde na všechny účastníky čekalo vyzdobené hřiště světýlky a dýněmi, malé občerstvení - šálek teplého čaje se sušenkami. Kdo chtěl, mohl v tento večer zavzpomínat a napsat na velký papír vzkaz těm, kteří již nejsou mezi námi. Ačkoli počasí bylo studené a větrné, průvod i závěrečné setkání na hřišti se vydařilo a budeme se těšit třeba zase za rok… Všem rodičům a dětem děkujeme za milé setkání.
Kolektiv učitelek ZŠ Nádražní

Ke kalendáriu osobností města Česká Třebová na listopad

Svojanovský Karel, 1. 11. 1896 Česká Třebová. Účastník zahraničního východního odboje, zúčastnil se bojů u Sokolova, a jako velitel vozatajské roty 3. pěšího praporu 1. čs. samostatné brigády se zúčastnil osvobozování Československa. V roce 1948 byl demobilizován v hodnosti rotmistr. Zemřel tragicky v roce 1959.  Martin Čížek
Fotografie Karla Svojanovského pochází ze studie: BROŽ, Miroslav. Hrdinové od Sokolova. Praha, 2006.

 

Ke vzpomínce na Otakara Runu. V listopadovém čísle českotřebovského zpravodaje je uvedena vzpomínka Jana Skalického, kterého, si  velice za jeho činnost vážím na Ing. Otakara Runu, který byl po svém odhalení členy gestapa  v polovině října roku 1941 spolu s ostatními členy odbojové skupiny popraven zastřelením 28. 11. 1941. Zde musím pana Skalického opravit. Zastřeleni byli všichni členové skupiny Štancl - Runa - Stricker až na posledně jmenovaného, který jako žid byl popraven oběšením. Zajímavostí je, že skupina Štancl - Runa – Stricker byla u zrodu Zpravodajské brigády, která se do povědomí obyvatel Československa, respektive České republiky dostala především v boji na Pražských barikádách v květnu 1945. Druhou zajímavostí je, že u zrodu Zpravodajské brigády vedle skupiny Štancl - Runa – Stricker stála skupiny Tří králů Blabán - Mašín - Morávek.   Martin Čížek
 
Návštěvnost památkových objektů ÚPS na Sychrově k 31. 10. 2016

Národní památkový ústav, územní památková správa Sychrov spravuje následující objekty:

objekt

k 31. 10. 2015

k 31. 10. 2016

rozdíl

%

Bezděz

59.747

68.017

8.270

13,84%

Frýdlant

43.597

52.718

9.121

20,92%

Grabštejn

16.149

18.208

2.059

12,24%

Hrubý Rohozec

24.350

26.788

2.438

10,01%

Lemberk

31.501

33.628

2.127

6.75%

Sychrov

97.034

111.283

14.249

14,68%

Trosky

105.868

109.722

3.854

3,64%

Zákupy

32.203

32.431

228

0,70%

Hrádek u Nechanic

25.862

28.498

2.636

10,19%

Kuks

136.778

111.369

-25.409

-18,58%

Náchod

41.153

43.494

2.341

5,68%

Opočno

49.880

56.803

6.923

13,87%

Ratibořice

73.926

76.353

2.427

3,28%

Kunětická hora

43.237

34.635

-8.602

-19,90%

Litice

911

3.135

2.224

344,12%

Litomyšl

50.418

50.031

-387

-0,77%

Slatiňany

19.538

23.111

3.573

18,28%

Vysočina

49.472

60.853

11.381

23,00%

 

901.624

941.077

39.453

+4,37%

 
Akce na památkách Pardubického kraje v listopadu

·       leden – prosinec: Soubor lidových staveb Vysočina – Betlém Hlinsko – Živá historie. Speciální programy pro školy i veřejnost. Je nutné objednat se předem. (www.betlem-hlinsko.cz)

·       17. září – 6. listopadu: Soubor lidových staveb Vysočina – Betlém Hlinsko – Střípky z historie. Výstava v Pickově domě č. p. 178 přibližující osudy obyvatel hlineckého Betléma. (www.betlem-hlinsko.cz)

 
Nemocniční archivy praskají ve švech, řešení si vyžádá miliony korun

Dostát všem zákonným a provozním povinnostem znamená archivovat čím dál tím větší množství papírových dokumentů. Současné skladovací kapacity nemocnic dlouhodobě nestačí a nemocnice hledají nové prostory. To s sebou nese náklady v milionech korun. „Některé dokumenty zdravotní dokumentace, jako třeba pitevní protokol, musíme skladovat 150 let, někde máme ze zákona na výběr lhůtu buď 100 let od narození pacienta nebo 10 let po jeho úmrtí. O tom se však často nedozvíme, protože ten člověk nezemře u nás, ale v místě bydliště, a tak se skladuje jeho zdravotní dokumentace 100 let. Z nemocničních archivů jsou momentálně vyřazovány materiály z doby první světové války, ač archiv hradecké nemocnice vznikl zhruba o dvacet let později“ říká lékařský náměstek Fakultní nemocnice Hradec Králové a senátor Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.
Dokumenty Fakultní nemocnice v Hradci Králové se archivují na třech místech. Některé, jako třeba smlouvy nebo zakládající listiny obecně, se stanou v době, kdy nejsou v místě aktuálně potřeba, součástí Státního oblastního archivu na zámku v Zámrsku. Většina zdravotní dokumentace však končí ve spisovnách klinik ve sklepech nemocnice nebo v centrální spisovně zabírající již několik nemocničních budov. Měrnou jednotkou velikosti skladovacího prostoru je běžný metr (bm), což odpovídá jednomu metru šanonů velikosti A4. V hradecké nemocnici se takových materiálů skladuje zhruba na 12 kilometrů a ročně je potřeba průměrně dalších 600 bm. „Naše nemocnice byla založena v roce 1928. Ale pro ilustraci: Když byste nyní vyřadili rok 1916, můžete si být jistí, že by se Vám do stejného místa rok 2016 nevešel. Lékaři tehdy i na operaci potřebovali pouhé dva listy,“ říká lékařský náměstek FN HK a senátor Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc. Ambulantní dokumentaci je ze zákona nutné skladovat pouze 5 let od posledního vyšetření, za to jí provozně vzniká obrovské množství. Ročně se ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové vyhodí 9.730 kg takových záznamů.
Za bující administrativu však mohou stávající zákony jen z menší části. Mnohem více se na ní podílejí vyhlášky. U obyčejného biochemického vyšetření, např. moči, vznikne několik podobných papírových dokumentů na více místech nemocničního systému a ty se uzavírají podpisem lékaře, který na vytištěném listu stvrzuje, že informace četl. „Je-li u nás pacient například 2–3 dny hospitalizován, vznikne většinou spis dosahující jednoho centimetru výšky,“ ilustruje situaci profesor Jaroslav Malý. Největší břemeno však představují pokyny pro vyúčtování zdravotní péče v metodikách zdravotních pojišťoven. Jen například předpis sanitky pro pacienta musí být zanesen dublovaně v několikeré dokumentaci, aby pojišťovna nemohla úhradu odmítnout. Vedení veškeré administrativy stojí poskytovatele zdravotní péče obrovské prostředky, musí je však zaplatit ze svých výnosů, jimiž jsou v drtivé většině platby od zdravotních pojišťoven. Proplácené položky za jednotlivé výkony při poskytování zdravotní péče však s žádnou cenovou komponentou pro tuto agendu nepočítají.
Nemocniční administrativu by měla částečně zjednodušit právě připravovaná novela vyhlášky o zdravotnické dokumentaci a novela zákona č. 96 o nelékařských zdravotnických povoláních, jejíž cílem je zjednodušit ošetřovatelskou dokumentaci vedenou sestrami. Pomoci by mohl také přechod na elektronickou formu ukládání dat, v rámci kterého by však musela být již plně vyřešena pravidla elektronizace ve shodě s principy eGovernmentu a veřejně akceptována prvotní vysoká investice při přechodu na nový systém. Pokud se bude v nemocnicích archivovat podle současných pravidel, vzniknou jim v nejbližším horizontu další milionové náklady. „Naše nemocnice zvažovala různá řešení – jednak pořízení dalších vlastních prostor a pak přechod do komerční sféry archivování. Dělali jsme si finanční propočet vycházející z kubatury prostor, které by byly potřeba. Nová vlastní budova s kapacitou 10.360 běžných metrů i s vybavením by nás vyšla zhruba na 18,4 miliónů korun. Levnější by pro nás bylo archivovat komerčně, což ale při stejné skladovací kapacitě a ceně za 0,70 Kč za běžný metr denně znamená ročně zhruba 2,65 miliónů korun pouze za skladování, bez nákladů na komerční vyhledávání informací v archivu,“ dokládá situaci profesor Jaroslav Malý.  V současném papírovém archivu se však vyhledává sporadicky. Slouží zejména k forenzním účelům. Lékaři získávají informace mnohem častěji v nemocničním elektronickém systému, který obsahuje zdravotní záznamy od roku 1996.
 
O titul Alej roku 2016 se uchází 53 alejí v České republice. Můžete hlasovat

Nominované aleje kraj
Ořešáková alej, Slavonice-Vlastkovec Jihočeský
Alej U svatého Jana, Květov Jihočeský
Stromořadí vrb kolem náhonu, Mutěnice Jihočeský
Alej do Nového Světa, Terezín-Nový Svět Jihočeský
Alej Zlatá stezka, Volary Jihočeský
Modřínová alej u zámku Maříž Jihočeský
Kaštanová alej v Českých Velenicích Jihočeský
Zámecká alej Slavkov Jihomoravský
Alej Svatopluka Čecha, Boskovice Jihomoravský
Platanová alej, Strážnice Jihomoravský
Alej ke Svatému Antonínku, Blatnice pod Sv. Antonínkem Jihomoravský
Alej ovocných stromů Dubňany Jihomoravský
Pohraniční jasanová alej, Aš Karlovarský
Javorová alej ve Slavkovském lese, Tisová u Mnichova Karlovarský
Prastará zámecká alej, Lázně Kynžvart Karlovarský
Hřebenská alej, Hřebeny Karlovarský
Alej bez asfaltu Královehradecký
Alej Kaštanka,Hradec Králové Královehradecký
Březová alej Mříčná, Jilemnice Liberecký
Alej Na Skalkách, Nový Jičín-Kojetín Moravskoslezský
Čtyřřadá lipová alej,Ostrava Moravskoslezský
Alej na Uhlířském vrchu, Bruntál Moravskoslezský
Javorové občanské aleje, Soběšovice Moravskoslezský
Kojkovická alej,Třinec Kojkovice Moravskoslezský
Lipová alej na Anenský vrch, Andělská Hora Moravskoslezský
Hněvotínská cesta na konec světa Olomoucký
Alej nářků, Jeseník Olomoucký
Zámecká alej Náměšť na Hané Olomoucký
Lesní alej, Pravy Pardubický
Alej u Postolova, Plchůvky-Chloumek Pardubický
Lipová alej na Mariánské Hoře, Horní/ Dolní Čermná, Jakubovice a Horní Třešňovec Pardubický
Slatiňanská Kaštanka, Slatiňany Pardubický
Alej Hory Boží Pardubický
Soběkurská ořešáková alej Plzeňský
Alej u Výškovic Plzeňský
Alej u Pavlovy Hutě Plzeňský
Topolové stromořadí u Lukové, Luková-Mezí Plzeňský
Karlínská dřezovcová alej Praha
Dubová alej u bývalého Státního výzkumného ústavu, Praha 6 Praha
Lobkovická alej, Konopiště Středočeský
Lipová alej Všejany Středočeský
Alej v Pivovarské ulici, Lysá nad Labem Středočeský
Alej k mlýnskému rybníku, Kamenice-Olešovice Středočeský
Alej V Lipkách, Mníšek pod Brdy Středočeský
Topolová alej, Semice Středočeský
Lipová alej v ulici 9. května, Lysý nad Labem Středočeský
Akátová alej, Žatec-Louny Ústecký
Alej ze Želiva Vysočina
Březová alej, Sobíňov Vysočina
Alej Cinzendorf, Olešná Vysočina
Lipová alej do Rozsoch Vysočina
Alej ke Svatému Floriánu, Hrotovice Vysočina
Historická platanová alej podél Bystřičky Zlínský

Záleží jen na hlasech, které mohou lidé poslat své favoritce na stránkách www.alejroku.cz. Tam jsou k nalezení fotografie i popis všech nominací a lze zde sledovat i průběžné pořadí. Hlasování začíná na začátku listopadu a končí se závěrem roku. Na začátku ledna pak bude vyhlášena Alej roku 2016.