Ve dnech 14

Českotřebovský deník 299/2016 (23.11.)

První florbalový turnaj v nové tělocvična na Skalce

Florbalová premiéra v nové hale

Ve dnech 14. - 15.1.2017 proběhne, v nové tělocvičně VOŠ a SŠT na Skalce, Finálový florbalový turnaj krajských reprezentačních výběrů chlapců do 17-ti let, který pořádá Česká florbalové unie ve spolupráci s FbK Orlicko-Třebovsko.

V nové tělocvičně se představí 7 družstev reprezentující jednotlivé dvou kraje a také výběr ze Slovenska. Za výběr Pardubického a Královehradeckého kraje nastoupí také hráči naše klubu Orlicko-Třebovsko!

Zveme všechny fanoušky tohoto krásného sportu, aby se přišli podívat jak do nové tělocvičny na florbalový turnaj, tak zároveň na vrchol těchto dorosteneckých výběrů. Těšíme se na vás

Půjčovna jízdních kol na českotřebovském nádraží nejlépe využitá v kraji

V Orlickém deníku jsem objevil zajímavou informaci o tom, jak jsou využívány půjčovny bicyklů na železnici. Ze zprávy vplývá, že si letos v Pardubickém kraji zájemci půjčili od Českých drah 319 jízdních kol celkem na 18 stanicích. Zjímavé je, že nejvíce výpůjček pracovníci Českých drah zaznamenali v České Třebové, celkem 63. Na druhém místě skončila Moravská Třebová s 53 výpůjčkami a za ní pak Letohrad s 50 půjčenými koly. Ve stanicích Pardubice, Česká Třebová a Lanškroun si mohli cyklisté navíc vypůjčená kola zdarma uschovat. „Řada zájemců využila výhodu sítě půjčoven ČD, kdy si mohou bicykl půjčit v jedné stanici a vrátit ho v jiné," uvedl Michal Štěpán, člen představenstva ČD zodpovědný za osobní dopravu pro Orlický deník. Očekával bych především Pardubice, ale je to úplně jinak. Je to vidět, že českotřebovské nádraží je skutečnou bránou do našeho regionu. Přijedete vlakem a odjet můžete na vypůjčeném kole (nebo také obráceně).

RC ROSA připravuje:

Mimořádné programy prosinec:

2. 12. 9:30 Bezlepková koulovaná – s akreditovanou výživovou poradkyní Štěpánkou Procházkovou budeme připravovat nepečené vánoční cukroví bez lepku.
2. 12. 17:00 MIKULÁŠSKÁ BESÍDKA – připravíme společně Rosu pro vzácnou návštěvu Mikuláše a jeho družiny
7. 12. 17:00 Dílna pro dospělé – Andílci z korálků – vstup 50,-
16. 12. 9:00 Přijďte pobejt – předvánoční posezení s první ochutnávkou cukroví
16. 12. 18:00 Valná hromada spolku Rosa rodinné centrum, z. s.

Připravujeme:
6. 1. 2017 9:00 – 10:30 Výživová poradna – s akreditovanou výživovou poradkyní Štěpánkou Procházkovou.
19. 1. 17:00 Dílna pro dospělé
Poradna při dluhové tísni - Beseda k tématu finanční gramotnosti s p. ředitelem Davidem Šmejkalem

DÁLE NA ROK 2017 PŘIPRAVUJEME TYTO BESEDY:
Pozvali jsme paní PhDr. Zdeňku Rejtharovou na besedu s tématem: Děti potřebují hranice, MUDr. Máslovou - Hormonální antikoncepce v širších souvislostech, Mgr. Karla Opravila - Rizika kyberprostoru. S paní Dr. Lidmilou Pekařovou si přijďte popovídat o Komunikaci s dětmi, aneb proč to neumíme a paní MUDr. Ludmilou Elekovou o Účincích očkování

Ze statistiky HC Kohouti v letošním ročníku krajské hokejové ligy
Ze čtrnácti odehraných zápasů vytěžili Kohouti 38 bodů a nastříleli 106 branek, o které se podělilo šestnáct hráčů. Tabulku střelců vede Marek Hemský, v čele kanadského bodování je Petr Vlček.
STATISTIKY
Střelci: 19 - Hemský, 14 - Vlček, 13 - Schejbal, 11 - Jindřich, 7 - Zadina, Kavalír, Stehno, 6 – Pejcha, 5 – Pelán, Zítka, 4 - Fúzik, 3 – Šimončič, 2 – Lesák, 1 - Škvor, Smékal, Vondráček.
Asistence: 24 – Vlček, 16 - Pelán, Škvor, 15 - Jindřich, Zadina 14 – Hemský, Vondráček, 10 – Pejcha, Kavalír, 8 – Stehno, 7 - Šimončič 5 – Lesák, Fink, 4 - Zítka, Fúzik, Schejbal, 1 – Krejnus, Janoušek, Veselý, Boruch.
Kanadské bodování: 38 – Vlček (14+24), 33 - Hemský (19+14), 26 – Jindřich (11+15), 22 – Zadina (7+15), 21 - Pelán (5+16), 17 - Kavalír (7+10), 17 – Škvor (1+16), 17 – Schejbal (13+4), 16 – Pejcha (6+10), 15 - Stehno (7+8), 13 - Vondráček (1+12), 9 – Zítka (5+4), 9 - Fúzik (4+5), 9 – Šimončič (3+6), 7 – Lesák (2+5), 6 – Fink (0+6), 1 – Smékal (1+0), Krejnus (0+1), Janoušek (0+1), Veselý (0+1), Boruch (0+1).

Jaký je hrací systém krajské hokejové ligy

Průměrná česká domácnost vytřídí 170 kilogramů elektrozařízení
Téměř 170 kilogramů vysloužilých elektrozařízení vytřídí průměrná domácnost v České republice při větším úklidu rodinného domu. Nejčastěji se Češi zbavují velkých domácích spotřebičů o průměrné hmotnosti 60 kilogramů, jako je lednička, pračka nebo sporák. Vyplývá to ze statistik projektu Buď líný zaměřující se na odběr vyřazených elektrospotřebičů přímo z domácností. Recyklací průměrného svozu lze ušetřit až 114 kilogramů oxidu uhličitého, čemuž odpovídá více než sedmisetkilometrová cesta automobilem s motorem o menším objemu.
Průměrný svoz z českých domácností činí podle statistik projektu Buď líný 169 kilogramů. Nejčastěji lidé využívají bezplatné služby odběru vyřazených elektrospotřebičů k odvozu velkých domácích elektrospotřebičů, především lednic, televizí, praček či sporáků. Z aktuálních údajů vyplývá, že průměrná odevzdaná lednice váží zhruba pětapadesát kilogramů, starý televizor pak zhruba třicet kilogramů. „Chceme lidem ulehčit likvidaci velkých a těžkých přístrojů. Pokud si objednají svoz přímo z domácností, nemusí se spotřebiči hledat jiná speciální sběrná místa,“ vysvětlil David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která projekt Buď líný realizuje. Dodal, že totéž se týká i menších spotřebičů, jako jsou rychlovarné konvice nebo kávovary. „U drobnějších elektrospotřebičů hrozí větší nebezpečí neekologické likvidace. Vzhledem k tomu, že jsou malé a lehké, lidé je často hází do popelnic s komunálním odpadem,“ popsal situaci ředitel.
Největší část svozů zaujímají podle statistik železné kovy, sklo a plasty. Zatímco železo se na hmotnosti svozu podílí osmatřiceti procenty, plasty a sklo dvaceti procenty. „Většina materiálů, ze kterých je domácí elektroodpad složen, lze dále zpracovat a materiálově využít. Zvláště u kovů, které si zachovávají stále stejné vlastnosti, je jejich další využití poměrně snadné. Recyklace kovů je navíc méně náročná než jejich těžba a mnohem méně zatěžuje životní prostředí,“ doplnil Vandrovec s tím, že recyklací průměrného svozu z českých domácností lze ušetřit 114 kilogramů oxidu uhličitého.

Pardubický zámek vítá návštěvníky přívětivěji
Příjemnější a přehlednější je v posledních týdnech vstupní prostor do Zámku Pardubice, kde sídlí dvě krajské kulturní instituce – Východočeské muzeum a Východočeská galerie. Díky dotaci Ministerstva kultury a Pardubického kraje prokoukne i část hradební zdi u hlavního vchodu. Kraj jedná ve spolupráci s městem Pardubice také o vybudování jednoduché točny pro autobusy s turisty u vstupní brány před příští turistickou sezónou.
„Zámek Pardubice se svým historickým, uměleckým a řemeslným bohatstvím, které se zde skrývá, je klenotem, který dnes již hezky svítí, ale mohl by zářit mnohem více. V příštích letech proto bude pokračovat jeho obnova, a to zejména ve vnitřních prostorách. Kromě toho ale také musí lidé nejen v Pardubicích a nejbližším okolí o tomto atraktivním místě vědět, musí se k němu dobře dostat a musí jim umět nabídnout dobře strávený čas v příjemném a návštěvnicky přívětivém prostředí,“ řekl vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek, který je nyní zodpovědný za oblast kultury.
Nedávno prošly modernizací vstupní prostory Zámku Pardubice, jeho první brána. V ní se návštěvníci přehledně zorientují, co všechno se na zámku nabízí, a najdou tam i pokladnu. Chodníky jsou až ke vstupu na valy nově vydlážděny žulovými kostkami.
Další vylepšení čeká návštěvníky ve 2. patře hlavního paláce, kde se nacházejí vstupy do řady expozic Východočeského muzea. Tento prostor dostal nový orientační systém, osvětlení i odpočinková místa k sezení. Expozice jsou nyní zřetelně vidět za prosklenými dveřmi.
„Jsme rádi, že se nám nyní podařilo získat téměř 600 tisíc korun z Ministerstva kultury a jeho programu Regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Pardubický kraj k tomu přidal 330 tisíc korun, aby reprezentativní vzhled dostala i omítka valů u hlavního vchodu, která tu značně trpí povětrnostními vlivy a zejména vlhkostí. Do roku 2021, kdy by měla být dokončena další významná obnova Zámku Pardubice, se chceme zaměřit i na předláždění silnice od Příhrádku k hlavní bráně,“ doplnil Roman Línek.

Soutěž Cyklopecky Pardubického kraje 2016 zná své výherce
V úterý 22. listopadu 2016 byly předány hlavní ceny výhercům cestovatelské soutěže Cyklopecky Pardubického kraje 2016. Pro vylosovanou výherkyni první ceny bylo připraveno krásné horské kolo od společnosti Cyklopoint Pardubice. Další výherci se pak mohli těšit třeba na wellness pobyt v Hotelu Tvrz Orlice v Letohradě či koloběžku. Soutěž organizovala Destinační společnost Východní Čechy ve spolupráci s Pardubickým krajem a konala se pod záštitou krajského radního zodpovědného za sport a cestovní ruch René Živného. Významným partnerem soutěže byla také Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism.
„Cyklopecky jsou tu proto, abychom lidem trochu jiným, ale zároveň zajímavým způsobem představili krásy Pardubického kraje. Těší nás, že o tento způsob turistiky panuje veliký zájem, o čemž svědčí i fakt, že se nám vrátilo více než tisíc vyplněných Vandrovních knížek. Vylosovaným výhercům blahopřeji a věřím, že se do soutěže příští rok zapojí ještě více soutěžících,“ uvedl radní René Živný.
Patnáct tras koncipovaných převážně jako okruhy pro cyklisty s dvěma razítkovacími místy bylo možné absolvovat i částečně a to jak na kole, tak i pěšky, na in-line bruslích nebo třeba na koloběžce. Pro účast v soutěži bylo nutné nasbírat do Vandrovní knížky minimálně tři razítka. V průběhu letošního ročníku, od května do října, se uskutečnily také čtyři společné cyklojízdy, pro jejichž účastníky byla v cíli vždy připravena bezplatná prohlídka atraktivní památky.
Organizátoři počítají s tím, že podobný koncept soutěže připraví i pro příští rok. Už teď se tedy zájemci mohou těšit na Cyklopecky Pardubického kraje 2017, což potvrdil i radní Živný: „Letošní ročník je dneškem minulostí, a tak se pomalu začínáme chystat na ten následující. Milovníci cykloturistiky se mohou těšit na některé nové trasy a další vylepšení. Zásadní změnou bude prodloužení doby konání Cyklopecek, začít bychom chtěli už v dubnu.“

Mohou žít lidé z „ústavů“ normálně, nebo je to utopie?
Již 4. rokem provozuje Domov pod Kuňkou sociální službu chráněné bydlení. Obyvatelé tří přeloučských a šesti pardubických bytů patří k těm šťastným, kterým díky transformaci pobytových služeb v Pardubickém kraji byla dána možnost integrovat se do většinové společnosti, přestože mají lehké až středně těžké mentální postižení.
„Pardubický kraj tímto způsobem transformuje všech sedm sociálních zařízení ústavního typu ve své správě. Dnes je v komunitní službě více než 300 uživatelů pobytových služeb, do tří let by v pobytové komunitní službě mělo žít až 450 lidí, což je přibližně polovina z celkového počtu klientů v těchto zařízeních,“ uvedl Pavel Šotola, radní pro sociální péči a neziskový sektor. „Velice mě těší, že i z Rábů se klienti stěhují do prostředí, kde je posilována jejich samostatnost a zvyšována možnost zapojení do většinové společnosti,“ podotkl radní Šotola.
Samozřejmě někteří potřebují, s ohledem na své schopnosti a možnosti, různou míru podpory, ale je tu ještě další úhel pohledu. Uživatelé sociálních služeb jsou často osoby omezené ve svéprávnosti, a tím pádem se veřejnost, ale mnohdy i rodinní příslušníci uživatelů domnívají, že takto omezené osoby o sobě nemohou rozhodovat.
„Transformace pobytových sociálních služeb nespočívá pouze v odstěhování se z ústavní péče. Jde o mnohem hlubší myšlenku, která umožňuje uživatelům mimo ústav poznávat život se všemi jeho klady i zápory. Má mnoho oblastí a podob. Uživatelé jsou individuálně připravováni na život jaký je běžný pro jejich vrstevníky bez hendikepu,“ sdělil ředitel Domova pod Kuňkou Tomáš Černík.
Transformace pobytových zařízení sociálních služeb může mít mnoho podob. V chráněném bydlení Domova pod Kuňkou se například uživatelé učí vařit, někdo s pomocí a někdo již zvládne jednodušší jídla připravit samostatně, někteří z nich chodí do zaměstnání a jiné můžete potkat při různých sportovních utkáních nebo jako dobrovolníky při akcích města jako byl například Olympijský park. Někdy si jich tak možná ani nevšimnete.
„Aby byli spokojeni uživatelé a jejich opatrovníci, musí zaměstnanci v sociálních službách procházet každodenně mnoha dilematy, s jejichž výsledkem se nemusí každý plně ztotožnit. Podat diabetikovi sladkou koblihu, když je to jeho přání a riskovat tím zkolabování jeho organismu? Nechat uživateli ochranou helmu při procházkách po městě, aby si na něho mnozí spoluobčané ukazovali a smáli se mu? Nebo jej nechat bez helmy a riskovat otřes mozku či jiná zranění, které mu způsobí pád na tvrdou zem?“ přiblížil starosti běžného dne vedoucí chráněného bydlení Jaroslav Havlík. „Proto vždy jednáme ve shodě s tím, co si přeje uživatel, avšak po důkladné osvětě následků plynoucích z jeho jednání. Domnívám se, že v každé z výše uvedených otázek nalezneme vždy pro a proti. Přesně jako v normálním životě.“
„Když se procházíme po ulici, tak máme tendenci se otáčet. Ohlížíme se po věcech a osobách, které se vymykají normě. Ve chvíli, kdy budeme tak daleko, že přijmeme lidi s postižením mezi sebe, nebudeme se muset otáčet. Pokud první, co řekneme o svém sousedovi, bude, že jde o muže ve věku kolem čtyřiceti let a že pracuje v technických službách obce a ne že vedle nás bydlí postižený člověk, pak se bude jednat o skutečnou integrací lidí s hendikepem mezi nás,“ dodal závěrem Havlík.