60 let chirurgické léčby šilhání v Litomyšli               

V letech 1947 až 1956 byl vedle první litomyšlské nemocniční budovy z roku 1874 a interního pavilonu z roku 1938 vybudován nový monoblok okresní nemocnice. Jeho provoz byl slavnostně zahájen 27. října 1956 za účasti místních politických a mocenských špiček, ale především pod patronátem litomyšlského rodáka, prvního poválečného ministra kultury a vzdělávání prof. Zdeňka Nejedlého, který se o rozvoj nemocnice velmi zasazoval. O týden později, 1. listopadu 1956 bylo v monobloku otevřeno oční oddělení, jehož prvním primářem byl s ročním předstihem (již 1. 7. 1955) jmenován MUDr. Jiří Kavka (obr. 1). Na nové působiště přišel z I. Oční kliniky UK v Praze, kde získal široké základy v oční chirurgii včetně znalostí operativy šilhání. Součástí výkonů očního oddělení proto bylo od jeho otevření i provádění oslabení a posílení zevních okohybných svalů (obr. 2). Pan primář byl velmi pilným ambulantním lékařem, ale také operatérem. Po zakončení celodenní ambulantní práce odcházel ještě na operační sál, kde v podvečer navazoval na operační program kolegů chirurgů.

Obr. 1: Prim MUDr. Jiří Kavka s dětskými operanty (80. léta)  (foto archiv autorů)   

Obr 2. Zmínka z  roku 1956 o zahájení činnosti nového očního oddělení v litomyšlské nemocnici

(Zpráva o státní zdravotní péči v zařízeních okresního národního výboru pro plenární zasedání ONV v listopadu 1956, Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli, Fond Okresní národní výbor Litomyšl, Kniha 31, zápis str. 25 - 26)

 

V roce otevření očního oddělení je lékařský tým nového oddělení rozšířen o absolventku Lékařské fakulty UK v Praze Dr. Blanku Brůnovou, pozdější profesorku očního lékařství. Profesorka Brůnová působila v Litomyšli do první atestace (1960). Součástí její postgraduální, předatestační přípravy byly i asistence u operací šilhání. V roce 1986 převzala od profesorky Heleny Lomíčkové vedení Dětské oční klinky FN a 3. LF UK v Motole. Paní profesorka byla první předsedkyní České strabologické asociace a nyní je čestnou předsedkyní České společnosti dětské oftalmologie a strabologie. Dalšími spolupracovnicemi prim. Kavky a příležitostnými operatérkami šilhavých pacientů byla MUDr. Marta Smutná a od roku 1961 MUDr. Ida Vitvarová, která v roce 1984 převzala od MUDr. Jiřího Kavky litomyšlský oční primariát.

V počátcích očního oddělení se strabismy operovaly především u školních dětí (obr. 3). K sešívání okohybných svalů se používalo hedvábí. Nejprve se navlékalo do speciálních oček na konci chirurgických jehel. I ty nejtenčí však příliš nevyhovovaly, stehové otvory byly neúměrně široké a jejich použití bylo provázeno cytickou reakcí v místě stehu. Podstatné zlepšení přinesl rok 1966, od kterého byly používány atraumatické jehly, jejichž průřez odpovídal průměru hedvábného vlákna, které bylo do nich jedním koncem vlepené. Vývojem prošla i technika stavění krvácení v průběhu operaci. Předchůdcem jemných bipolárních elektrokauterisačních pinzet byly kovové sondy, jejichž rozšířené konce se před termokauterizací nažhavovaly v plamenu svíčky.

 

Obr. 3: Prim MUDr. Jiří Kavka  a MUDr. Jana Benešová na operačním sále (70. leta, vlevo prim. MUDr. Jiří Kavka, vpravo MUDr. Jana Benešová)   (foto archiv autorů)           

S poválečným vývojem anesteziologie souvisely i změny v technice znecitlivění při strabochirurgii. Prvotní obavy z uspávání malých dětí vedly k operacím pouze v místním znecitlivění. Vzpomínky tehdejších pacientů na jejich operaci nejsou kupodivu nijak negativní. Později lékaři chirurgického oddělení, kteří jako součást svého oboru pacienty také uspávali, získali i u malých dětí dostatek zkušeností s inhalační narkozou oxidem dusným (ten byl pro své psychotropní účinky slangově označován jako "rajský plyn"). Mohli tak oftalmologům pomoci přejít k jemnějším výkonům v celkové anestezii. Výrazným posunem v bezpečnosti anesteziologie v Litomyšli bylo zavedení halotanové inhalační anestezie prim. MUDr. Grulichem v roce 1972. Kanyly zaváděné přímo do dýchacích cest podstatně zmenšily rozsah, ve kterém anesteziologická technika (dýchací maska) zakrývala obličej a oftalmologům umožnily pohodlnější přístup k očím.

Strabologii jako své hlavní disciplíně se od osmdesátých let věnovala MUDr. Jana Benešová. Zavedla moderní operační postupy jako prodloužení okohybných svalů podle Gonina a Holwicha místo standardního přešívání svalového úponu dále od rohovky. Prosté odstřižení dolního šikmého svalu bylo nahrazeno posunem a přišitím jeho úponu na jinou část bělimy.  Ke zmenšení vertikálního šilhání byla zavedena podobná operace podle Finka. Operatéři začali standardně používat zvětšovací optické pomůcky. U  obzvláště delikátních operací se nově využíval i operační mikroskop. Společně s prim. MUDr. Idou Vitvarovou a později s prim. MUDr. Vladimírem Liškou, Ph.D. (od roku 1995) zavedli používání moderních mikrochirurgických nástrojů, šicích materiálů a dezinfekčních prostředků.

Jako součást III. Symposia dětské oftalmologie byl v Litomyšli v roce 2000 uspořádán seminář o moderních chirurgických postupech. Součástí byly i komentované přímé přenosy z operačního sálu do kongresového centra. Hlavním operatérem byl prof. Dr. Emilio Carlo Campos z italské Boloňi, tehdejší předseda Evropské strabologické asociace (obr. 4). Podle jeho rad byl změněn standard předoperační přípravy. Přestaly se dětem stříhat řasy a začala se používat průhledná folie, která řasy dočasně přilepila mimo operační pole ke kůži víček. Změnily se také postupy pooperační péče, především krytí operovaných očí. Obvaz obou očí, který byl pro děti velmi nepříjemný, byl zcela zrušen a nahrazen častější pooperační aplikací antibiotických kapek a mastí. 

Obr. 4: Prof. Dr. Emilio Carlo Campos (přední řada vlevo) v auditoriu III.         Symposia dětské oftalmologie v Litomyšli, 18. - 20. května 2000  (foto archiv autorů)

           

Současný pokrok chirurgické techniky a materiálů, ale především vývoj moderních anesteziologických postupů a farmak umožňuje provádět šetrné  operace šilhání v celkovém znecitlivění bez nutnosti následující hospitalizace. Operanti tak po třech hodinách opouštějí centrum ambulantní chirurgie a další pooperační péči absolvují v ambulantním režimu.

Miroslav Dostálek, Jana Benešová