Vzpomínka na malíře, ilustrátora, pedagoga a spisovatele Jarka Bittla
Často jsme ho potkávali s manželkou Blankou při okružních cestách městem, zvláště pak do půvabných koutů oblíbené Javorky. Rád se zastavil s přáteli na pár slov, nakrmil kačeny na Javoreckém rybníčku a vracel se do tepla domova k oblíbené knize, či ke skicáři, ve kterém se hromadily nové výtvarné i literární nápady. Jarka Bittl ovládal s mistrovskou lehkostí tužku i štětec a i když mu poslední roky ubraly na síle, jeho malby a grafiky měly vždy myšlenku a pevnou linku. Každý rok jsme se těšili na jeho originální novoročenky, které doprovázely pečlivě vybrané limeriky. Úzký vztah k poezii, kterou reprezentovali především Nezval, Halas, Seifert a Orten, ovlivnil i jeho osobitý tvůrčí fenomén. Vzpomeňme na jeho sbírky, které vyšly pod názvem Tulák před zrcadlem a Světlo za zrcadlem, za které autor obdržel v roce 2012 ocenění města. Byl Třebovákem tělem i duší a ve svých „verších“ a půvabných grafikách, nikdy nezapomínal na svůj milovaný kraj. Někde tam nahoře, kde vítr prohání oblaka nad Roubákem, se teď na nás dívá a kdyby mohl, jistě by nám sem dolů některý ze svých nových limeriků poslal. Škoda, že to nejde. V srdcích přátel a milovníků umění však zanechal nesmazatelné vzpomínky na mnoho krásných obrázků i životních mouder a poroto bychom ani my neměli na něj zapomenout. Milan Michalski
|
Je
to neuvěřitelné, ale je tu opět poslední měsíc roku. Je tu doba rozjímání,
nových předsevzetí, ale i doba přicházejících Vánoc a vzpomínek na ty,
kteří již s námi neusednou k štědrovečernímu stolu. I já si dovolím
takovou malou vzpomínku, vzpomínku na Jarka Bittla, který nás na prahu
loňských Vánoc tak nečekaně opustil. 
