Výměnný pobyt v Itálii


Ve dnech 19. až 26. října se studenti gymnázia zúčastnili výměnného pobytu v Itálii. Po prvním setkání s italskými protějšky ve městě Vimercate se odebrali do hostitelských rodin.
Ráno druhého dne nás přivítal ředitel Licea Banfi a představil nám projekt European Week, do kterého byli zapojeni čeští, slovinští, polští a samozřejmě italští studenti. Poté jsme se odebrali autobusem do Milána, města módy. Následovala prohlídka moderního centra města se slavnou budovou Vertical Garden, opery La Scalla, hradu Castella a městského historického centra.
Návštěva města Mantova a odpolední plavba po řece byla na programu třetího dne. Stejně jako dva předešlé dny nám počasí přálo a sluníčko nás hřálo, když jsme si s Italy a Slovinci vyměňovali základní jazykové výrazy. Samozřejmě jen ty nejdůležitější. V sobotu jsme se vypravili do města Bergamo.
Pondělí a úterý byly dny velmi aktivního rázu, jelikož si pro nás škola připravila spoustu skupinových soutěží. Pět týmů sestavených ze studentů každého státu se utkalo ve spoustě dovedností. V pondělí bylo na programu malování, matematika a tvorba plakátu. Večer jsme se všichni sešli na večeři v Pizza Clubu ve Vimercate. Myslím, že mohu mluvit za všechny, když řeknu, že jsme tolik pizzy v životě nesnědli. Od pizzy s kuřecím na kari, po pizzu s mentolovou pastou nebo nutellou. Jeden by to nazval italským rájem.
Úterý zahrnovalo soutěž ve vaření, tanci, tvorbě prezentace, ping-pongu a dramatické improvizaci. Večer přišla závěrečná prezentace týmů a porotci ohodnotili kulinářské umění, malby, postery, prezentace a také taneční páry. Dále následovalo vyhlášení výsledků, předání cen a rozloučení, po kterém se studenti odebrali do herny, kde výlet zakončili společenskými aktivitami. Ten večer se málokomu chtělo do postele s myšlenkou na zítřejší odjezd.
Středeční ráno bylo mírně pochmurné a málokteré oko zůstalo suché. Nikomu se nechtělo nechat za sebou pohostinnost italských rodin, neustálé starosti maminek o to, abychom nezemřeli hlady, a hlavně nikdo nechtěl opustit lidi, kteří nám za ten krátký týden tak přirostli k srdci. Jelikož snahy o přemluvení učitelů, abychom zůstali déle, nevyšly, nasedli jsme na letadlo a odletěli zpět do Česka.
Nezbývá nám bohužel nic jiného, než se těšit na příští jaro a doufat, že si ten skvělý týden zopakujeme.
Dominik Paukert, 6.A