Další varianta připojení sídliště Křib na autobusovou dopravu

Rozbor připravený Dopravní fakultou Jana Pernera pro Město Česká Třebová prakticky znemožňuje návrat zastávek na hlavní silnici I/14. Není tedy možné využívat pro obsluhu sídliště a okolí  stávající autobusovou linku 700934 Sídliště Lhotka - terminál - Rybník - Lanškroun. Co je toho příčinou můžeme sice dlouze rozebírat, ale nebude nám to nic platné. Velkou výhodou nyní již zamítnuté varianty bylo to, že by to bylo vlastně zadarmo, nebylo by třeba zřizovat žádnou novou autobusovou linku a využily by se spoje, které kolem sídliště od jeho vzniku projížděly.

Přitom průzkum i petice občanů ukázaly, že  zájem o využití autobusové linky vedoucí na sídliště na Křibu existuje, občané se na problém ptají a i nyní, po zveřejnění výsledků průzkumu a studie se tento zájem nemění.  Nezbývá než hledat další variantu a snažit se najít takovou, která by byla ekonomicky nejúnosnější. Myslím, že taková varianta existuje a je realizovatelná ve velmi krátké době, třeba od letního termínu změny jízdních řádů, tedy od června nebo jistě pak prosince 2017. Pokud bude ovšem vůle.

Jaká  je situace dnes: Spoje z Lanškrouna nekončí na terminálu u nádraží jako dřív (tj. do roku 2010), ale pokračují dále na sídliště Lhotka. Dnešní linka 700934 je vlastně sloučením linky bývalé "městské dopravy Česká Třebová" a linky ČT - Lanškroun. Některé spoje jsou vedeny jen v úseku Terminál - sídliště Lhotka a na ně musí město Česká Třebová  na základě smlouvy přispívat Pardubickému kraji příspěvek na dopravní obslužnost. Ročně to dělá na rok 2006 např. 443 tisíc Kč a započítává se do toho také  příspěvek na zajíždění autobusů linky 700820 do Svinné a na zajíždění autobusu litomyšlské linky 700933 na točnu do Kozlova.

Návrh na změnu vedení autobusové linky. Stávající lanškounskou linku 700934 linku by bylo možné upravit tak, by některé spoje linky vedené ze sídliště Lhotka končila nekončily na terminálu u nádraží ale vedly by až na sídliště Křib. Mohlo by se jednat alespoň o dva spoje dopoledne (např. v 8.00 a v 10 hodin)  a dva spoje v odpoledních hodinách, opět nejlépe s pravidelným taktem. Tyto spoje by jely z Křibu přes terminál dále po stávající trase linky 700934 na sídliště Lhotka.  Další spoje na této lince by jezdily jako dosud jen v úseku terminál - sídliště Lhotka tak je nyní stanoveno v jízdním řádu cca s hodinovým intervalem. Došlo by tedy pouze k minimálnímu prodloužení  městem dotované trasy o úsek terminál - Křib. Vzdálenost sídliště Křib - terminál je cca 600 metrů, každý spoj začínající již na sídlišti Křib by byl tedy o 1200 metrů delší. U čtyř spojů denně tedy jde o denní vzdálenost cca 6 km, při cca 250  pracovních dnech v roce by bylo třeba úhradu pro Pardubický kraj zvýšit cca o 30 tisíc Kč.  (1 km se účtoval letos ve výši 19 Kč, celkem 1500 km by znamenalo zvýšit přípěvek  kraji o 28500 Kč ) To považuji za řešitelné.

Podmínkou je zřízení autobusové zastávky uvnitř sídliště Křib. To je realizovatelné daleko snadněji než zastávkové zálivy na hlavní komunikaci (viz obrázek). Úplně nejlepší by bylo, kdyby tzv. městskou linku mohly obsluhovat autobusy s menšími rozměry a menší kapacitou Je to věc jednání s dopravcem. Takové budeme potřebovat v r. 2018 pro linku do Skuhrova, neboť se bude předělávat most v Lidické ulici. Ale i dnešní autobusy klasických rozměrů dokážou navrženou trasou projet, nebudou potřebovat žádnou točnu na otáčení, přijedou ulicí Křib a odjedou jednosměrnou komunikací kolem domů 2019 a 2020 na ulici bratří Čapků a odtud se vrací na hlavní  Moravskou a dále po Slovanské na nádraží. Místo pro zřízení zastávky existuje a je zde dostatek prostoru. Čtyři spoje vedené v pracovních dnech by jistě nezatížily sídliště podstatným zvýšením hluku i exhalací..

Využití linky. Zastávku budou moci využít i občané z dalších k sídlišti přilehlých ulic. Vznikne linka, která začíná na jednom sídlišti na jihu a skončí na druhém sídlišti na severu, spojuje  sídliště s nádražím, poštou, s obchodními centry, lékárnami, bankomaty i s lékařskými ordinacemi. Náklady na zřízení linky by měly být únosné. Podle využití a požadavků by se daly časy linek upravovat, případně přidávat spoje. Linka by měla dobré využití zejména tehdy, pokud by např. existovalo zlevněné seniorské jízdné, tak jako to mají např. v Litomyšli ale i jinde, kde existuje MHD.  Míst v autobusu bude zřejmě dostatek, jde hlavně o to, aby byly spoje využity.

Jinou možností by mohlo být osamostatnění městské linky a vznik MHD. To by nás ale přišlo daleko dráže. Takovou linku provozuje např. Litomyšl a není do systému OREDO, financovaného Pardubickým krajem zařazena, je to věc samotného města. Kraj snad i MHD nějak dotuje, ovšem jízdné by již nebylo v rámci systému IREDO. To by tedy pro nás výhodné nebylo.

Uvedený text předložil Milan MikolecKý začátkem listopadu 2016 k posouzení dopravní komisi města.  Komise návrh projednala a ztotožnila se s posouzením vedoucího odboru dopravy MěÚ  Ing. Tomáše Hájka, který je uveden v závěru tohoto textu.