- Závěr z jednání, které jsem
absolvoval kolem problematiky, jak zajistit pro sídliště Křib veřejnou
autobusovou dopravu alespoň v minimálním rozsahu, je jednoznačný.
Pardubický kraj ji zajišťovat nechce, i kdyby zde žádné technické
problémy nebyly. Nemá totiž žádný regionální význam. Je to typický úkol
pro zavedení linky městské dopravy. A protože není technicky možné
zřídit pro sídliště zastávku kolemjedoucí linky příměstské dopravy
700934, nezbývá než čekat, až budou ve vedení města osvícené
hlavy, které opráší opět projekt městské veřejné dopravy. Projekt
"Radiobus" se skutečně připravoval kolem roku 2010, ale pak se
ukázalo, že by byl bez dotací a tak rychle ztratil na významu. Pak
nastalo kouzelné období, kdy vše zajistil Pardubický kraj bez doplatků
měst a obcí, což platilo až do roku 2015. Od tohoto roku platíme
Pardubickému kraji za provozování některých spojů místního významu cca
443 tisíc Kč, zejména jde o doplatky na spoje na úseku Terminál -
sídliště Lhotka, ale také za zajížďky spojů do Kozlova na točnu a do
Svinné (podobně jako další města v kraji).
-
Městská doprava.
- Položme si proto otázku, zda
by bylo výhodné zařídit pro Českou Třebovou linku městské dopravy,
realizovanou mikrobusem např. pro 9 osob nebo větším pro cca 20
osob a pokrýt s ní i spoje, na které nyní musíme doplácet. To by
umožnilo mimo stávající základní spoje provozované Pardubickým krajem a
tedy společností ICOM Transport vedené po hlavní trase zavést také
několik spojů linky vlastní městské dopravy, díky kterým by bylo
obslouženo nejen sídliště Křib, obchodní zóna, sídliště Lhotka, ale také
např. i oblast Pod Jelenicí, Javorka či Brázdov. Stálo by to
peníze, jednak základní kapitál, pořízení vozidla (vozidel), ale také
provozní náklady. Na druhé straně bychom už neplatili Pardubickému kraji
doplatek na dopravní obslužnost a měli i další příjmy od cestujících na
nové městské lince. Vozidla by bylo možné také využít pro zájezdovou
dopravu škol, sportovců, či třeba firem. Výdělečné by to jistě nebylo,
ale pro občany města by vznikly nové možnosti. O zřízení městské
dopravy vážně uvažují na podobném principu v Ústí nad Orlicí a provozují
ji několik let v Litomyšli (firma Zlatovánek). Nejde o výdělečný podnik,
ale o službu, která může zajistit mobilitu občanů bez použití osobních
aut. Některé spoje by byly pevně určené, jiné by mohly být i "na
zavolání", (typ Radiobus) před časem tolik propagovaný.
-
Seniordoprava
to nezachrání
- Při odmítání připojit
sídliště Křib na veřejnou dopravu se někdy uvádí, že vše vyřeší "Seniordoprava",
která u nás funguje, a tak co bychom chtěli ještě víc. Ti co to tvrdí
nepochopili o co se jedná. Není to veřejná doprava ani taxík pro
seniory. Je to smluvní doprava - každý, kdo chce cestovat vozidlem
seniordopravy musí uzavřít s provozovatelem (OS ČČK) smlouvu obvykle na
více jízd a (nejlépe alespoň jeden den) předem si pak jízdy objednávat.
-
Otázku, jak vylepšit veřejnou
dopravu uvnitř města tedy ponechám otevřenou. Není - li zájem, tak je
jisté, že nic nebude, Stálo by to peníze a také nějaké úsilí překonávat
překážky.
- Milan Mikolecký
|