Na okraji týdne

Před třinácti lety se do našeho domu začali stěhovat první nájemníci. Je zde k dispozici padesát ledna bytů určených pro osoby, jímž je poskytována pečovatelská služba. Tak je to uvedeno   i v názvu tohoto domu. V současné době zde žije 62 nájemníků. O ubytování rozhoduje sociální odbor Městského úřadu na doporučení lékaře. Placená služba na požádání spočívá hlavně v možnosti stravování, praní prádla, úklidu bytu, obstarávání nákupů, doprovodu při vycházkách a podobně. Během dvanácti let se složení nájemníků změnilo. Původních obyvatel je zde asi třetina. S ubytováním jsou zde lidé spokojeni. Také vzájemné sousedské vztahy jsou přátelské. Potřebnou pomoc si poskytují  z velké části obyvatelé navzájem.

V posledních pěti letech zde dožili své poslední roky života mnozí naši spolubydlící, kteří sem přišli se svými manželkami. Mezi nimi byli i významní naši spoluobčané. Znali jsme je dobře všichni. Pan doktor Blodík prožil v našem městě jako lékař celý život. Dovedl svým pacientům obětavě pomáhat, ale i lidsky jim porozumět. Každý si rád vzpomene na Jaromíra Šlemra. Léta vyučoval na obchodní akademii v Chocni i v Šumperku, rád psal příběhy i básně o našem městě a mnozí si na něj i na jeho paní vzpomenou jako na nadšené ochotníky našeho divadelního spolku. Jako třetí v tomto roce zemřel Miloslav Pelcl – ušlechtilý a vzdělaný člověk. Byl velice oblíben jako školitel zaměstnanců českých drah.

Ale vraťme se ještě k všedním dnům. Pečovatelky vykonávají svou práci pečlivě a svědomitě. To platí  i o těch se kterými se denně setkáváme a zdravíme v kanceláři.

Naši spolubydlící mají časté návštěvy svých příbuzných a známých a to je pro ně velmi důležité. Jak to dnes ani není možné, je na pokojích televize a to zaplňuje volný čas. V poslední době bylo přijato opatření, že v případě potřeby se policie okamžitě dostane dovnitř našeho domu, když by byla potřeba náhlá lékařská pomoc. V nutných případech si lidé pomáhají jak mohou. Společná setkání se spolubydlícími umožňují například při bohoslužbách, které se konají jednou nebo i dvakrát za měsíc podobně jako je tomu v Domově pro seniory.  Z veřejné knihovny přicházejí jednou měsíčně a vystavují knihy a časopisy, o které by byl zájem a čtenáři si je půjčují. Bývají zde i hudební produkce  a besedy s významnými hosty. Taková byla i beseda se známým lanškrounským farářem Czendlíkem.

Po Novém roce dojde i k určitým změnám ve stravování. To se bude týkat asi třetiny spolubydlících. Dovoz obědů z Domova pro seniory bude v termonádobkách přímo strávníkům. Doufáme, že to není natrvalo a že k dosavadnímu způsobu stolování v jídelně  bude možno se vrátit. Při hodnocení pobytu v našem domě převažují kladné stránky nad drobnými nedostatky.

Při dotazu, jak se zde komu bydlí, může každý směle odpovědět – je zde komfortní bydlení. Jsme ve středu města, máme prostorné byty – dobře vytápěné, s balkony, dvě lékařské ordinace v suterénu, nad střechami vyhlídková věž s květinami. A v přízemí u kanceláře pečovatelské služby je místnost vyhrazená dopravě pro seniory – organizaci řízené Červeným křížem.

Naše město může být pyšné, že byl postaven vedle „Červeňáku“ tento objekt. Kdyby bylo víc finančních prostředků nejen na údržbu domu, pak by mohlo být postaráno i o zlepšení podmínek pro spokojené bydlení zestárlých občanů našeho města.

Do nového roku přejeme všem spolubydlícím i našim pečovatelkám dobré zdraví a spokojený pobyt v tomto našem moderním zařízení.    

Jiří Mazánek, dům s pečovatelskou službou