ODEŠEL PETR ORLICH, VZÁCNÝ KAMARÁD            

Špatné zprávy se šíří rychlostí blesku, ta poslední zasáhla občany České Třebové a Ústí nad Orlicí v pondělí 21.listopadu zemřel Petr Orlich. Bylo mu 55 let.
Narodil se v Ústí nad Orlicí, celý svůj plodný život prožil v České Třebové. Po základní škole složil úspěšně na místním gymnáziu maturitní zkoušku, sebevzdělávání bylo jeho celoživotní výzvou. Promoval na Vysoké škole dopravní v Žilině. Inženýrský titul nejprve zúročil v Tesle Lanškroun, po roce 1989 působil v Traťové distanci Česká Třebová, následně pracoval pro České dráhy v Praze. V posledních letech byl programátorem Výpočetního střediska dráhy v Pardubicích.
Lásek a koníčků měl Petr Orlich mnoho. K největším patřila jeho vzácná rodina. I když sám ženatý nebyl,  miloval děti. Synovce Honzíka s velkým nadšením zasvětil do tajů cyklistiky, na mládežnických závodech ho jako osobní trenér doprovázel. Fandil i jeho hokejovým dovednostem, jakož i krasobruslařskému nadání neteře Nikolky.
Po dlouhé desetiletí jsou Třebováci i Oušťáci spojeni v nejrůznějších odvětvích. Sport, celoživotní láska Petra Orlicha ho zavedla do Ústí nad Orlicí. Stáj CTC FORT vedený Jindřichem Šebkem oslavila letos dvacátou úspěšnou sezonu a Petr Orlich vždy patřil k těm nejlepším. Bez větších problémů zdolal v čase kolem třech hodin Pražský maraton, společně s kamarádem Zdeňkem Kašparem „střechu Evropy“ Mont Blanc 4 809m. V roce 2004 zazářil v Hluboké nad Vltavou na mistrovství Evropy v terénním triatlonu XTERRA. V plavání, bězích, hlavně však při závodech na horských kolech ukazoval záda svého forťáckého dresu závodníkům o desítky let mladším i po padesátce. Problém byl vždy při závěrečném vykazování výsledků, k tomu se Petr nikdy neměl. Na to byl příliš skromný.
Triatlonistů je v České republice mnoho, málokterému se však podaří dobýt metu nejvyšší – závodit na Hawai. Tam nestačí zaplatit startovné, účast si musí každý borec vybojovat. Petr Orlich si svůj životní sen splnil v neděli 29. října 2006. Na pažích a stehnech pomalován startovním číslem 325 se vrhl spolu s dalšími 559 triatlonisty do mořských vln v 9 hodin 15 minut, 1600 metrů uplaval v čase (34:50) minut. Následovalo 30 km jízdy na horském kole po lávových kamenech, v písku i ostrých vyvřelinách a závěrečných 11 km běhu v tropické čtyřicítce. To však již byla pro českotřebovského borce pouhá brnkačka. Po 4 hodinách a 5 minutách mu sličná hawaika  zavěsila na krk medaili s památným nápisem „SURVIVIR“ – ten kdo přežil. XTERRA WORLD CHAMPION SHIP 2006. Deset let jsem měl tu čest zveřejňovat v Ústeckých ozvěnách medailové výkony Petra Orlicha. Jsem však přesvědčen, že hawaiského úspěchu, při kterém obsadil ve své kategorii 14. místo na světě, si vážil nejvíce. Ani v zimě však nezahálel, sjezdovky i běžky ovládal mistrně, kamarády Forťáky každoročně zval na zimní soustředění do Jeseníků.
Odešel cílevědomý, citlivý, pokorný a velice skromný člověk, který vždy nezištně každému pomohl ať slovem či činem, rozhodně však nikomu neublížil.
ČEST JEHO PAMÁTCE.
Kamarád Milan Richter