- V sobotu 3. prosince 2016
.se ve velkém sále Národního domu uskutečnil závěrečný věneček
tanečních kurzů.
- Průvodcem večera se jako
každý rok stal taneční mistr Jan Bílek z Ústí nad Orlicí. Věneček
začal slavnostním nástupem žáků kurzů. Jemu hrdě přihlíželo, obdobně,
jako i v předchozích letech, velké množství přítomných hostí, mezi
nimiž byla celá řada rodičů, prarodičů, sourozenců, ale i starších
kamarádů, někdejších Bílkových žáků. Slavnostní nástup zvolna přešel
do oblíbené taneční série, věnované právě rodičům a hostům žáků. A
tak účastníci kurzu měli možnost provést maminky, tatínky, babičky a
další členy svých rodin. Po této úvodní části nic nebránilo tomu,
aby věneček pokračoval v bujarém veselí. K tanci a poslechu vyhrávala,
stejně jako i v minulých letech již osvědčená kapela Combo 2 z
Litomyšle pod vedením pana Jiřího Mikysky.
- Všichni přítomní si mohli
v průběhu večera připomenout snad všechny známé tance, samozřejmě
klasické, došlo však i na ty modernější. Stranou však nezůstaly ani
ty „pamětnické“, jakými je např. letkis.
- Jistým překvapením pro
přítomné v sále bylo stepařské vystoupení, dalšího tanečního mistra,
dvaaosmdesátiletého ing. Aloise Bílka, který je tatínkem mistra
těchto kurzů Jana Bílka. Ing. Aloise Bílka zná mnoho zdejších občanů
jako pedagoga bývalé českotřebovské železniční průmyslovky. Ale stejně
jako jeho syn, také on učil v České Třebové tanci, spolu s manželkou
Sylvií. Bylo to v letech 1987 – 1993 v sále tehdejšího ZK Primony,
v dnešní ulici dr. E. Beneše. Však celá řada maminek nynějších žáků,
v sále přítomná, je právě někdejšími žačkami ing. Aloise Bílka. Sám
jsem shodou okolností žákem obou mistrů Bílků a tak ve chvíli, kdy
jsme se u dveří sálu s panem inženýrem po několika letech setkali,
bylo o čem povídat a na co vzpomínat. Ve stejném duchu probíhaly také
rozhovory s několika zmíněnými maminkami, s nimiž, jako
patnáctiletými slečnami, jsme se v tanečních u Bílků tehdy setkávali.
- Noblesní stepařské
vystoupení ing. Bílka zaujalo všechny přítomné, kteří jej s obdivem
sledovali. Ing. Bílek nebyl doslova „k zastavení“. Dodejme ještě, že
ve svém jistě úctyhodném věku stále vyučuje tanci. Jan Bílek po jeho
vystoupení svému tatínkovi veřejně, do mikrofonu, poděkoval za to, že
jej v mladých letech vedl k tanci a díky oběma rodičům se dnes může
věnovat své profesi.
- Spokojené úsměvy na
tvářích přítomných svědčily o tom, že se věneček líbil. Během večera
návštěvníků pozvolna ubývalo, ti dříve narození postupně odcházeli ke
svým domovům, ale příslušníci té mladší generace vydrželi až do konce
a mnohým se ani domů nechtělo. Ale všechno pěkné jednou končí a tak
skončily i ty letošní taneční. A tak nezbývá, než poděkovat všem
pořadatelům, bez jejichž pomoci by taneční na této úrovni nebylo možno
ve Třebové uspořádat. Stejné díky též patří provozovateli restaurace
Národní dům za poskytnutí svých prostor. A tak již teď se všichni
„tancechtiví“ obyvatelé našeho města mohou těšit na příští taneční ,
které se zde uskuteční na podzim roku následujícího.
- Martin Šebela
-
-
-
-
-
-
-
-
