Českotřebovský deník 21/2016 (23/1)                                    
Úmrtí v závěru prosince 2015 a v lednu 2016

Miloslava Hudečková  nar. 1931 Česká Třebová
Blanka Ledererová  nar. 1946 Česká Třebová
Hana Lešingerová  nar. 1936 Česká Třebová
Olga Cibulková nar. 1928 Česká Třebová
Marta Šimková nar. 1931 Česká Třebová
Jaroslav Sochor, nar. 1948  Svitavy
Josef Nekvinda, nar. 1926  Česká Třebová
Karel Vondra nar. 1932 Česká Třebová
Zdeňka Štusáková, nar. 1953  Zhoř
Eva Hadrabová nar. 1947  Česká Třebová
Radovan Voleský nar. 1932 Česká Třebová
Jaroslava Rolčíková nar. 1937 Česká Třebová
Karel Marvan nar. 1949  Damníkov
Monika Salz Válková  nar. 1970  Damníkov
Eva Vávrová nar. 1941  Červená Voda
Karel Martinec  nar. 1937  Česká Třebová
Jaroslav Sobek  nar. 1942  Česká Třebová
Růžena Jasanská nar.  1922 Česká Třebová. Čest jejich památce !
Oprava
V minulém vydání nebylo uvedeno prosincové úmrtí paní  Zdeňky Horáčkové (nar. 1933  Česká Třebová),
chybně byl uveden Zdeněk Horáček. Za nedopatření se omlouváme.  (re)
 
Vzpomínka na Josefa Nekvindu

V lednu t.r. jsme se rozloučili s panem Josefem Nekvindou, zemřel ve věku 86 let.  Byl osobností, dokázal využít své schopnosti a znalosti a svou autoritu pro veřejné působení. S osobou Josefa Nekvindy v čele tehdejšího Občanského výboru Pod Jelenicí je spojeno vybudování dětského areálu, ráje dětí, který neměl v tehdejších podmínkách obdobu v širokém okolí. S pomocí Pavla Langhanse a dalších schopných brigádníků se podařilo v sedmdesátých letech změnit sutiny a křoviny na svahu pod novými domy v ráj pro děti. Veřejnou práci dělal Josef Nekvinda  z lásky k městu Česká Třebová také později ve funkci předsedy znovuobnoveného Okrašlovacího spolku, který vznikl začátkem devadesátých let. Soustředil kolem sebe takové osobnosti, jako byl Otakar Neruda, Ing. Miroslav Dostálek, Ing. Zdeněk Jindra a řada dalších, měl jsem tu čest s nimi spolupracovat..  Patřil sem také Ing. Zdeněk Lang, který jako bývalý starosta a zakládající člen Okrašlovacího spolku měl  průkazku spolku s číslem 1. Doba  se od devadesátých let změnila. Tam kde byla dříve snaha a iniciativa  pro veřejné blaho, dnes působí profesionální organizace a spolková iniciativa již vlastně není ani žádoucí. Přesto bychom neměli zapomenout na ty, kteří dokázali "ukrást" svůj vlastní volný čas a shánět peníze a prostředky pro okrášlení našeho města.  Josef Nekvinda mezi takové "blázny" patřil. Za jeho práci pro město je mu třeba poděkovat. Čest jeho památce!  Milan Mikolecký