Českotřebovský deník 25/2015 (27/1)                                    

"Krásný výhled" na fotografii mají ze svých oken obyvatelé bytů na sídlišti Trávník v tzv. "jezevčíku", tedy čp. 1979 - 1983. Jde o celoroční výstavu kontejnerů všeho druhu a podporu třídění odpadu.  "Je to vlastně výhoda" říkali lidé, kterým jsem fotku ukazoval. Kouknou z okna a hned vidí, zda jsou kontejnery prázdné nebo přeplněné a podle toho mohou upravit svoje jednání. Druzí to tak nevidí, kontejnery s odpadem jim  připomínají zase smetiště. Vypadá to však, že by tato "celoroční výstava" mohla letos skončit.  Na sídlišti Trávník má být vybudováno další podzemní hnízdo kontejnerů na třídění odpad. město na to ve svém letošním připravovaném rozpočtu má nachystáno více než milion korun. Přesné místo nového úložiště zatím není známo, věřím však že to bude decentní místo, které bude zvoleno na dobrém místě. A taky věřím, že tyto kontejnery přemístíme jinam... Ty první podzemní kontejnery na Starém náměstí se moc nepovedly, věřme, že se to napodruhé podaří lépe.
 
Příjem kotlíkových dotací skončí v pátek
Pardubice (27. 1. 2016) – Vzhledem k počtu přijatých žádosti o kotlíkové dotace a objemu prostředků, které jsou v 1. výzvě k dispozici, rozhodl dnes Pardubický kraj o termínu ukončení příjmu žádostí. Ten stanovil na pátek 29. ledna 2016 v 14:30 hodin. Žádosti podané po tomto termínu budou z dalšího hodnocení vyřazeny. Další výzva na kotlíkové dotace bude vyhlášena zřejmě v prosinci.
V rámci 1. výzvy projektu kotlíkové dotace v Pardubickém kraji přijali úředníci v průběhu prvního dne osobně nebo prostřednictvím pošty přes 900 žádostí. Ty budou nyní posouzeny, zda splňují všechny potřebné náležitosti, a žadatelé budou vyrozuměni přibližně do dvou měsíců.
Neúspěšní žadatelé mohou předložit novou žádost o kotlíkovou dotaci do 2. výzvy, jejíž vyhlášení se předpokládá v prosinci 2016.
 
Kraj chystá modernizaci dalších silnic za evropské peníze
Pardubický kraj podá žádost o dotaci na projekt modernizace silnice II/315 Hrádek – průtah a zahájí přípravu dalších tří projektů na modernizaci silnic v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).
Rada Pardubického kraje to dnes schválila na svém jednání.
„Na modernizaci silnice v Hrádku je zpracována projektová dokumentace, je vydané stavební povolení a je prodloužena jeho platnost. Můžeme tento projekt tedy rovnou podat do vyhlášené výzvy IROP,“ sdělil náměstek hejtmana pro dopravu a dopravní obslužnost Jaromír Dušek. „Zároveň zahájíme přípravu tří projektů na modernizaci silnic: II/368 Moravská Třebová – průtah, II/368 Třebařov – průtah a II/324 Staré Hradiště – Hrobice – průtah. Jejich celkové náklady jsou odhadované na více než 221 milionů korun, ale očekáváme jejich výsledné snížení nejméně o pětinu,“ dodal Dušek. Všechny zmíněné úseky silnic jsou ve špatném stavebně-technickém stavu a často nesplňují požadavky pro bezpečnou silniční dopravu.                                     Foto: Rada Pardubického kraje jednala na výjezdovém zasedání v Dolní Moravě.
Přehlídka strojírenských firem  v Kulturním domě v Ústí nad Orlicí 
Kvalifikovaní pracovníci scházejí
 Motto „Strojírenské firmy představují budoucnost regionu“ plně vystihuje důvod pořádání akce. Svoje aktivity prezentovalo v Ústí kolem dvou desítek firem, jež patří mezi důležité zaměstnavatele na Orlickoústecku. Přestože jsou výdělky jejich zaměstnanců v porovnání s jinými odvětvími nadstandardní, nedostatek kvalifikovaných pracovníků představuje dlouhodobý problém. „Z analýzy Národního ústavu pro vzdělávání vyplynulo, že podniky v oblasti průmyslu mají dlouhodobý problém najít kvalifikované pracovníky. Své o tom samozřejmě vědí i strojírensky zaměřené firmy z našeho regionu. Stálý a neutuchající hlad po kvalifikované pracovní síle je dlouhodobým problémem řady z nich. Setkávám se i s tím, že rozvoj firem kazí právě nedostatek pracovníků,“ uvádí Helena Hrdinová, vedoucí oblastní kanceláře Orlicko, jež pod Hospodářskou komoru Pardubického kraje spadá.
Spolupráce firem a škol
Úterní přehlídka byla také vítanou možností pro školy, které budoucí pracovníky strojírenských firem po odborné stránce vzdělávají. NMMezi školy, které uspořádání přehlídky přivítaly patří také VOŠ a SŠT Česká Třebov, kde vzdělávají  žáci v oborech kovo - elektro a také dřevovýroba. Tatop škola má všechny podmínky k tomu, aby se rozvíjela. Potřebuje mít hlavně koho vzdělávat.  Strojní obor se studuje kupodivu i na Střední škole uměleckoprůmysloéá Ústí nad Orlicí, kde mimo uměleckých oborů najdeme v nabídce studia  maturitní obor  mechanik-seřizovač a učební nástrojař.  Firmy se doplňkově účastní školní říjn ové burzuy v České třebové, nyní na přehlídce strojírenských oborů  hrají naopak první housle.  O přehlídku byl mezi žájky a jejich rodiči solidní zájem, odpovídal propagaci na základních školách.  „Možnost studia v různých oborech a následné uplatnění absolventů na trhu práce je právě nyní, kdy se vyplňují přihlášky na střední školy diskutovanou záležitostí. Aktivní úlohu při organizaci akce měla Krajská hospodářská komora a její oblastní pobočka v České Třebové.
Pneumatiky z Boru u Skutče zmizí ve druhé polovině roku
Rada Pardubického kraje na svém dnešním zasedání potvrdila rozhodnutí hodnotící komise o výběru společnosti, která odstraní skládku pneumatik v Boru u Skutče. Kraj na tuto sanaci získal dotaci ze Státního fondu životního prostředí v hodnotě necelých 20 milionů korun. Zbylou částku doplatí kraj ze svého rozpočtu.
„Pardubický kraj na sebe převzal zodpovědnost za řešení problému, který vznikl již v roce 2011 a který vzhledem k nejasným majetkovým poměrům dlouho neměl řešení,“ uvedl krajský radní pro životní prostředí, zemědělství a venkov Václav Kroutil. „Vítězná nabídka je oproti předpokládané částce o šest milionů korun nižší. Dokončení prací je plánováno v letních měsících tohoto roku,“ dodal radní Kroutil.
V Boru u Skutče je velké množství popela, který vznikl při požáru skládky v roce 2011, dále jsou zde uloženy obrazovky starých televizorů, stavební suť, komunální odpad a azbestové části střechy. Obrazovky televizorů obsahují řadu nebezpečných a toxických látek. V současné době je skládka volně přístupná a odkrytá. Ohroženo je jak horninové prostředí a podzemní voda, kam se zplodiny mohou dostat při srážkách, tak ovzduší, kam se dostává prach a popel.
Česká republika může splnit kvótu 45 % pro zpětný odběr vysloužilého elektra a baterií
Ekologické chování podporuje Evropská unie různě. Po členských státech například požaduje, aby byly legislativně důslednější v oblasti sběru a recyklace staré elektroniky a baterií. I proto musí podle nové směrnice státy EU v letošním roce vybrat zpět 45 % všech vysloužilých elektrozařízení, ale i přenosných baterií a akumulátorů, které se dostaly do prodeje za poslední tři roky. Přestože jsou evropské nároky vysoké, skupina REMA svými průběžnými výsledky dokládá, že této povinné kvóty lze dosáhnout.
Ačkoliv by se evropské kvóty a opatření mohla zdát přehnaná, odborníci upozorňují na ohromnou ekologickou zátěž, kterou současná konzumní společnost představuje. Jen ve Spojených státech se podle odhadů vyhodí každý den tři sta padesát tisíc mobilních telefonů a sto třicet tisíc počítačů. V České republice zase řada lidí často skladuje nepotřebné věci doma. Přitom jen mobilní telefony obsahují řadu cenných kovů, jako jsou zlato či stříbro. Podle odhadů je ale ve finále zrecyklováno pouhé jedno procento těchto zařízení. Baterie končící na skládkách zase obsahují velké množství zinku či železa.
I proto dlouhodobě vznikají opatření a projekty, které mají lidi povzbudit v zodpovědném chování a neodhazování nepotřebných zařízení do popelnic či skladování ve skříních a sklepech. Češi mají již přes 10 let možnost ze zákona na výběr mnoho míst, kde mohou elektroniku zanechat. „Je možné odvézt věci na takzvaná místa zpětného odběru, což jsou například prodejci spotřebičů. Dále jsou tu speciální sběrná místa, která je nyní možné najít v řadě institucí, měst a obcí,“ vyjmenovává David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem vysloužilých elektrospotřebičů a baterií. „Povinnost odebírat elektroodpad mají také všechny obchody s elektrem s prodejní plochou větší než čtyři sta metrů. Menší spotřebiče musí přijmout zdarma. Lidé už tak v prodejnách nemusí nutně kupovat nové zboží,“ dodal Vandrovec s tím, že další variantou jsou pak výkupny druhotných surovin. Ze zákona ale musí mít nově zřízeno místo zpětného odběru, což ne všechny mají.
Se starou televizí do práce, do školy či k sousedům
Zajímavým způsobem se snaží Čechy motivovat řada ekologických projektů, která cílí na všechny skupiny obyvatelstva. „Pro děti jsou zřizována v rámci projektu Zelená škola sběrná místa ve školách. Projekt Zelená firma zase zapojil už téměř dva tisíce společností do ekologické likvidace nepotřebných spotřebičů, baterií či tonerů. Projekt Buď líny podporuje hromadný sběr v rodinách a mezi sousedy. Bezplatný svoz a zpracování elektroodpadu mohou využít i obce zapojené do projektu Zelená obec,“ popsal stěžejní projekty skupiny REMA David Vandrovec.
Odborníci se shodují, že osvětová kampaň i přístupnost sběrných míst fungují. „To dokládají i naše statistiky, podle kterých byl například mezi lety 2013 a 2014 o třetinu větší sběr elektra. Porovnáme-li rok 2013 a 2015, vzrostl sběr téměř trojnásobně,“ komentoval výsledky Vandrovec.