Otázka za 266 tis. – má v České Třebové stavět vlak?      

V MF Dnes z 28.1.2016 byl zveřejněn článek shrnující výsledky studie zadané státem, tedy MD, a zpracované SÚDOPem  Praha  k zastavování dálkových vlaků v České Třebové. Jak z článku vyplývá, již zadání studie bylo značně tendenční „Posouzení koncepce dopravní obslužnosti města Česká Třebová“. Studie uvádí, že dálkové vlaky na hlavní trati z Prahy do Brna míjejí podstatně větší města než 17 tis. Českou Třebovou. Jen o obsluhu města Česká Třebová ale přece vůbec nejde – jde o zastavování dálkových vlaků v přirozeném dopravním uzlu východní části Pardubického kraje, což je aglomerace čítající přes 100 tis. osob (např. Lanškroun, Moravská Třebová, Polička, Litomyšl, Svitavy apod.). Kterou větší a odlehlejší aglomeraci tak dálkové vlaky míjí? Vždyť nezastavující vlaky projíždějí mezi Pardubicemi a Brnem resp. Olomoucí úsek cca 150 km, což nemá na ostatních tratích obdoby (pomineme-li výjimečná  Pendolina  a účelové posilové vlaky z Moravy).

MD chtělo ušetřit na trase z Prahy do Brna projetím Č. Třebové 3 minuty. Pohlédnutím do jízdního řádu zjistíme, že projíždějící i zastavující vlaky Praha – Brno mají jízdní dobu zcela stejnou (jedná se o taktovou dopravu). Z čeho pak vyplývá  studií uváděná úspora 21 mil. Kč přepočtená (jak?) z 3 minutové úspory času cestujících? Neprůhledná je i úspora trakční energie z nezastavování ve výši 650 tis. Kč. Odborníci uvádějí, že rozjezd z 0 na 160 km znamená u průměrného rychlíku spotřebu cca 800 kW. I projíždějící vlaky však přes Třebovou nemohou jet 160, ale zpomalují na cca 60 km/h. Bylo to  vzato v úvahu? Konečně za pochybný považují údaj, že zatímco dnes zastavuje v Č. Tř. 78 dálkových vlaků, ještě před 10 lety to bylo 34. Nemám bohužel 10 let starý jízdní řád, ale jako uživatel spojení do Prahy po více než 20 let takový nárůst nepamatuji.

Tendenčně zadané, tendenčně zpracované.  Myslím, že s výsledky takovéto „studie“ by  nemělo město ani Pardubický kraj souhlasit, natož k ní mlčet.

Pavel Adámek