Z obsahu Historického lexikonu měst a obcí                          

Zajímavosti Pardubického kraje v Historickém lexikonu obcí ČR 1869-2015: 


· největší obcí jak počtem obyvatel (90767, data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011), tak i výměrou (8 266 ha) je krajské město Pardubice, největší počet domů (10 462) je rovněž v krajském městě Pardubice;

· nejmenší obcí z pohledu počtu obyvatel je Želivsko v okrese Svitavy (s 34 obyvateli), v okrese Pardubice je to obec Holotín (se 45 obyvateli), Biskupice v okrese Chrudim (s 51 obyvateli) a v okrese Ústí nad Orlicí je nejmenší obcí Trpík (s 63 obyvateli);

· obec s nejmenší výměrou v Pardubickém kraji je Plch v okrese Pardubice (96 ha), v okrese Ústí nad Orlicí je nejmenší obcí Hrádek (100 ha), v okrese Svitavy se jedná o obec Řídký (141 ha) a v chrudimském okrese jsou nejmenší obcí Hroubovice (152 ha).

Obce bez ohledu na počet obyvatel a rozlohu mohou mít rozdílný počet částí obce. Některé obce v Pardubickém kraji se dělí na více než 10 částí obce (často dříve samostatných obcí) a nemusí jít o velké statutární či okresní město. Například Žamberk v okrese Ústí nad Orlicí má 6 092 obyvatel (podle SLDB 2011) a není rozdělen na části obce. Skuteč v okrese Chrudim má pouze 5 183 obyvatel, ale skládá se ze 13 částí obce a Městečko Trnávka v okrese Svitavy má 1 389 obyvatel a 12 částí obce.

Ve vývoji počtu obyvatel v okresech, správních obvodech obcí s rozšířenou působností (dále SO ORP) a obcích Pardubického kraje v delší časové řadě jsou zřejmé rozdíly. Jediným okresem kraje, ve kterém se při porovnání hodnot v letech 1869-2011 zvýšil počet obyvatel, je okres Pardubice. V tomto časovém rozmezí vzrostl v Pardubickém okrese počet obyvatel více než dvojnásobně, z 81 tisíce obyvatel v roce 1869 na 168 tisíc obyvatel v roce 2011. Ze 112 obcí okresu byl nárůst počtu obyvatel zaznamenán ve 40 obcích, v 72 obcích se počet obyvatel snížil. Největší nárůst obyvatel zaznamenalo krajské město Pardubice, kde počet obyvatel vzrostl téměř sedminásobně a obec Srnojedy se v počtu obyvatel zvětšila téměř 5,5 krát. Naproti tomu obec Bukovina u Přelouče se počtem obyvatel zmenšila na třetinu.

Mezi okresy Pardubického kraje zaznamenal největší úbytek obyvatel mezi lety 1869-2011 okres Svitavy (pokles o téměř 28 %), za ním následuje okres Ústí nad Orlicí (pokles o 9,1 %) a okres Chrudim (pokles o 8,0 %):

· v 7 obcích okresu Svitavy se zvýšil počet obyvatel (např. město Svitavy se rozrostlo téměř 2x), ve zbývajících 109 obcích okresu byl zaznamenán pokles počtu obyvatel (obec Janůvky se zmenšila až 9x);

· v okrese Ústí nad Orlicí se počtem obyvatel rozrostlo 14 obcí (obec Horní Čermná se zvětšila téměř 5,5x), ve 101 obci Orlickoústecka se počet obyvatel snížil (obec Čenkovice se zmenšila více než 9x);

· v okrese Chrudim byl v 16 obcích zaznamenán přírůstek obyvatel, 92 obcí zaznamenalo početní úbytek.

Počet domů (obydlených i neobydlených) v okresech, SO ORP a obcích je údaj, u kterého obdobně jako u počtu obyvatel registrujeme vývoj v čase. Porovnáním hodnot mezi roky 1869 a 2011 vidíme nárůst počtu domů ve všech okresech Pardubického kraje:

· v chrudimském okrese se počet domů téměř zdvojnásobil, 101 obcí mělo v roce 2011 ve svém katastru více domů než v roce 1869, největší rozmach (více než pětinásobný) zaznamenalo město Slatiňany, v 7 obcích okresu se snížil počet domů ve sledovaném období, např. téměř o třetinu poklesl domovní fond v obci Dědová;

· ve všech obcích pardubického okresu se ve sledovaném období počet domů zvýšil, v průměru vzrostl počet domů na Pardubicku třikrát, největší rozvoj zaznamenala obec Srnojedy (třináctinásobek), město Pardubice (osminásobek), obce Němčice a Břehy se počtem domů rozrostly sedmkrát;

počet domů v okrese Svitavy vzrostl mezi lety 1869 a 2011 téměř o polovinu, z celkového počtu 116 obcí okresu v 84 obcích počet domů vzrostl, největší rozmach zažila obec Brněnec (více než čtyřnásobek), Svitavy a Cerekvice nad Loučnou se rozrostly dvaapůlkrát, ve třech obcích okresu se počet domů nezměnil, ve 29 obcích na Svitavsku se počet domů snížil, největší pokles (téměř o polovinu) registrujeme ve Stašově, Dětřichově a Kamenné Horce;

· v okrese Ústí nad Orlicí se zvýšil počet domů ve sledované období o polovinu, z 92 obcí s kladný přírůstkem stojí nejvýš Horní Čermná (více než čtrnáctinásobek), v obci Plchovice se stav nezměnil, ve 22 obcích okresu mají domů méně např. v Českých Petrovicích, Trpíku a Čenkovicích se snížil počet domů téměř o polovinu.

 Počet obyvatel města Č. Třebová a jeho částí zjištěných při sčítání lidu od roku 1869 do roku  2001   


  1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Česká Třebová celek 8288 7607 8205 9725 13028 13256 14587
Č. Třebová město 5141 4572 4982 6050 8707 8380 9629
Kozlov 315 323 329 317 302 286 294
Lhotka 776 720 789 828 803 878 791
Parník 1016 1083 1257 1645 2343 2892 3064
Skuhrov 660 532 534 568 536 507 515
Svinná 380 377 314 317 337 313 294
               
  1950 1961 1970 1980 1991 2001 1. zmínka
Česká Třebová celek 13676 14470 15488 16107 17091 17036  
Č. Třebová město 9571 13050 11665 12231 11544 11649 r. 1278
Kozlov 283 247 206 169 150 152 r. 1347
Lhotka 677 638 641 582 2245 2144 r. 1358
Parník 2607 --- 2461 2744 2863 2815 r. 1304
Skuhrov 335 347 355 263 197 197 r. 1292
Svinná 203 188 160 118 92 79 r. 1358

Poznámka: v r. 1961 byl Parník sečten společně s Českou Třebovou, čísla za Parník a město Č. Třebová nejsou k dispozici              

Srovnání vývoje počtu obyvatel měst v regionu
  1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Česká Třebová celek 8288 7607 8205 9725 13028 13256 14587
Ústí nad Orlicí celek 7661 7636 8161 10206 11157 9676 11985
Vysoké Mýto celek 7286 8337 9033 10776 12166 11810 12056
Brandýs nad Orlicí 1230 1274 1167 1118 1217 1278 1428
Lanškroun celek 5590 5893 6511 6820 7624 7241 7164
Litomyšl celek 8597 9113 9636 9651 9329 8737 8638
Svitavy celek 8670 9654 11653 13637 14820 13892 15031
Česká Třebová včetně Kozlova, Lhotky, Parníka, Skuhrova a Svinné
Ústí nad Orlicí včetně Hylvát, Kerhartic, Dolního a Horního Houžovce, Knapovce, Černovíra, Oldřichovic
Vysoké Mýto včetně Domoradic, Brtče, Choceňského předměstí, Knířova, Lhůty, Litomyšlského předměstí, Pražského předměstí
Svařeně a Vanic
Lanškroun včetně Dolního Třešňovce, Ostrovského předměstí a Žichlinského předměstí
Litomyšl včetně částí Lány, Kornice, Litomyšl - město, Pohodlí, Nedošín, Nová Ves, Pazucha, Suchá, Zahájí a Záhradí
Svitavy včetně Lačnova, Čtyřiceti Lánů, Města a Předměstí
  1950 1961 1970 1980 1991 2001 1. zmínka
Česká Třebová celek 13676 14470 15488 16107 17091 17036 r. 1278
Ústí nad Orlicí celek* 11046 11634 12843 15288 15295 15192 r. 1285
Vysoké Mýto celek* 10328 9827 9716 11152 10987 12279 r. 1260
Brandýs nad Orlicí 1528 1499 1462 1465 1494 1438 r. 1274
Lanškroun celek* 6021 7661 8702 9593 9873 9990 r. 1285
Litomyšl celek* 7655 8427 8884 10253 10187 10358 r. 1167
Svitavy celek* 12828 13878 14282 16297 17441 17626 r. 1200