Zajímavosti Pardubického kraje v Historickém lexikonu obcí ČR 1869-2015: |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
· největší obcí jak počtem obyvatel (90767, data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011), tak i výměrou (8 266 ha) je krajské město Pardubice, největší počet domů (10 462) je rovněž v krajském městě Pardubice; · nejmenší obcí z pohledu počtu obyvatel je Želivsko v okrese Svitavy (s 34 obyvateli), v okrese Pardubice je to obec Holotín (se 45 obyvateli), Biskupice v okrese Chrudim (s 51 obyvateli) a v okrese Ústí nad Orlicí je nejmenší obcí Trpík (s 63 obyvateli); · obec s nejmenší výměrou v Pardubickém kraji je Plch v okrese Pardubice (96 ha), v okrese Ústí nad Orlicí je nejmenší obcí Hrádek (100 ha), v okrese Svitavy se jedná o obec Řídký (141 ha) a v chrudimském okrese jsou nejmenší obcí Hroubovice (152 ha). Obce bez ohledu na počet obyvatel a rozlohu mohou mít rozdílný počet částí obce. Některé obce v Pardubickém kraji se dělí na více než 10 částí obce (často dříve samostatných obcí) a nemusí jít o velké statutární či okresní město. Například Žamberk v okrese Ústí nad Orlicí má 6 092 obyvatel (podle SLDB 2011) a není rozdělen na části obce. Skuteč v okrese Chrudim má pouze 5 183 obyvatel, ale skládá se ze 13 částí obce a Městečko Trnávka v okrese Svitavy má 1 389 obyvatel a 12 částí obce. Ve vývoji počtu obyvatel v okresech, správních obvodech obcí s rozšířenou působností (dále SO ORP) a obcích Pardubického kraje v delší časové řadě jsou zřejmé rozdíly. Jediným okresem kraje, ve kterém se při porovnání hodnot v letech 1869-2011 zvýšil počet obyvatel, je okres Pardubice. V tomto časovém rozmezí vzrostl v Pardubickém okrese počet obyvatel více než dvojnásobně, z 81 tisíce obyvatel v roce 1869 na 168 tisíc obyvatel v roce 2011. Ze 112 obcí okresu byl nárůst počtu obyvatel zaznamenán ve 40 obcích, v 72 obcích se počet obyvatel snížil. Největší nárůst obyvatel zaznamenalo krajské město Pardubice, kde počet obyvatel vzrostl téměř sedminásobně a obec Srnojedy se v počtu obyvatel zvětšila téměř 5,5 krát. Naproti tomu obec Bukovina u Přelouče se počtem obyvatel zmenšila na třetinu. Mezi okresy Pardubického kraje zaznamenal největší úbytek obyvatel mezi lety 1869-2011 okres Svitavy (pokles o téměř 28 %), za ním následuje okres Ústí nad Orlicí (pokles o 9,1 %) a okres Chrudim (pokles o 8,0 %): · v 7 obcích okresu Svitavy se zvýšil počet obyvatel (např. město Svitavy se rozrostlo téměř 2x), ve zbývajících 109 obcích okresu byl zaznamenán pokles počtu obyvatel (obec Janůvky se zmenšila až 9x); · v okrese Ústí nad Orlicí se počtem obyvatel rozrostlo 14 obcí (obec Horní Čermná se zvětšila téměř 5,5x), ve 101 obci Orlickoústecka se počet obyvatel snížil (obec Čenkovice se zmenšila více než 9x); · v okrese Chrudim byl v 16 obcích zaznamenán přírůstek obyvatel, 92 obcí zaznamenalo početní úbytek. Počet domů (obydlených i neobydlených) v okresech, SO ORP a obcích je údaj, u kterého obdobně jako u počtu obyvatel registrujeme vývoj v čase. Porovnáním hodnot mezi roky 1869 a 2011 vidíme nárůst počtu domů ve všech okresech Pardubického kraje: · v chrudimském okrese se počet domů téměř zdvojnásobil, 101 obcí mělo v roce 2011 ve svém katastru více domů než v roce 1869, největší rozmach (více než pětinásobný) zaznamenalo město Slatiňany, v 7 obcích okresu se snížil počet domů ve sledovaném období, např. téměř o třetinu poklesl domovní fond v obci Dědová; · ve všech obcích pardubického okresu se ve sledovaném období počet domů zvýšil, v průměru vzrostl počet domů na Pardubicku třikrát, největší rozvoj zaznamenala obec Srnojedy (třináctinásobek), město Pardubice (osminásobek), obce Němčice a Břehy se počtem domů rozrostly sedmkrát; počet domů v okrese Svitavy vzrostl mezi lety 1869 a 2011 téměř o polovinu, z celkového počtu 116 obcí okresu v 84 obcích počet domů vzrostl, největší rozmach zažila obec Brněnec (více než čtyřnásobek), Svitavy a Cerekvice nad Loučnou se rozrostly dvaapůlkrát, ve třech obcích okresu se počet domů nezměnil, ve 29 obcích na Svitavsku se počet domů snížil, největší pokles (téměř o polovinu) registrujeme ve Stašově, Dětřichově a Kamenné Horce; · v okrese Ústí nad Orlicí se zvýšil počet domů ve sledované období o polovinu, z 92 obcí s kladný přírůstkem stojí nejvýš Horní Čermná (více než čtrnáctinásobek), v obci Plchovice se stav nezměnil, ve 22 obcích okresu mají domů méně např. v Českých Petrovicích, Trpíku a Čenkovicích se snížil počet domů téměř o polovinu. Počet obyvatel města Č. Třebová a jeho částí zjištěných při sčítání lidu od roku 1869 do roku 2001
|
Poznámka: v r. 1961 byl Parník sečten společně s Českou Třebovou, čísla za Parník a město Č. Třebová nejsou k dispozici
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | |
Česká Třebová celek | 8288 | 7607 | 8205 | 9725 | 13028 | 13256 | 14587 |
Ústí nad Orlicí celek | 7661 | 7636 | 8161 | 10206 | 11157 | 9676 | 11985 |
Vysoké Mýto celek | 7286 | 8337 | 9033 | 10776 | 12166 | 11810 | 12056 |
Brandýs nad Orlicí | 1230 | 1274 | 1167 | 1118 | 1217 | 1278 | 1428 |
Lanškroun celek | 5590 | 5893 | 6511 | 6820 | 7624 | 7241 | 7164 |
Litomyšl celek | 8597 | 9113 | 9636 | 9651 | 9329 | 8737 | 8638 |
Svitavy celek | 8670 | 9654 | 11653 | 13637 | 14820 | 13892 | 15031 |
1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 1. zmínka | |
Česká Třebová celek | 13676 | 14470 | 15488 | 16107 | 17091 | 17036 | r. 1278 |
Ústí nad Orlicí celek* | 11046 | 11634 | 12843 | 15288 | 15295 | 15192 | r. 1285 |
Vysoké Mýto celek* | 10328 | 9827 | 9716 | 11152 | 10987 | 12279 | r. 1260 |
Brandýs nad Orlicí | 1528 | 1499 | 1462 | 1465 | 1494 | 1438 | r. 1274 |
Lanškroun celek* | 6021 | 7661 | 8702 | 9593 | 9873 | 9990 | r. 1285 |
Litomyšl celek* | 7655 | 8427 | 8884 | 10253 | 10187 | 10358 | r. 1167 |
Svitavy celek* | 12828 | 13878 | 14282 | 16297 | 17441 | 17626 | r. 1200 |