Stamilionové mimořádné platby Pardubického kraje pro dotování provozu krajských nemocnic jsou minulostí. Propad ekonomiky nemocnic se podařilo zastavit za pomoci kraje, nových manažerských postupů i díky vstřícnější politice současné vlády v oblasti zdravotnictví. Kraj maximálně využil mimořádně příznivého období pro čerpání dotací z Evropské unie a spolufinancoval rekordní množství investic do zdravotnictví. Teď před ním stojí další úkoly, a to jak investiční, tak odborné. V popředí bude stabilizace a rozvoj odborného personálu ve všech zdravotnických zařízeních, zejména ovšem v nemocnicích.

Zásadním krokem pro udržení ekonomiky nemocnic bylo navýšení jejich základního jmění Pardubickým kraje o 250 milionů korun, které schválili zastupitelé v roce 2014. Nové akciové společnosti se poté podařilo dramaticky snížit závazky po splatnosti a od roku 2014 už není existenčně závislá na mimořádném příspěvku Pardubického kraje na provoz. Ten činil v předcházejících letech i více než 100 milionů korun ročně.

Poslední čtyři roky byly ve zdravotnických zařízeních Pardubického kraje ve znamení nevídaného množství investic. Přestože se na jejich proplacení velkou měrou podílela Evropská unie, Pardubický kraj je musel všechny předfinancovat. Z těch největších byly dokončeny nové stavby Multioborového pavilonu a rekonstrukce a dostavba oddělení psychiatrie ve Svitavách (dohromady téměř 300 mil. Kč), nové přístroje a vybavení (270 mil. Kč) a zateplení budov (187 mil. Kč). Letos se rozjíždějí další stavební úpravy budov (90 mil. Kč). „Když k tomu připočteme ještě investice nemocnic a jejich přímé dotace (327 mil. Kč) a projekty s příspěvkem Ministerstva zdravotnictví a Pardubického kraje MZ (62,5 mil. Kč), dostáváme se na souhrnnou částku 1,236 miliardy korun,“ konstatoval Roman Línek a pokračoval s dalším výhledem: „ V příštích letech se pozornost kraje musí zaměřit na vybudování centrálních příjmů a koncentraci akutních oborů ve dvou největších nemocnicích a také na pokračování úprav vnitřních prostor nemocničních budov.“

Po vyřešení základních existenčních otázek nemocnic jako je změna řízení, ekonomická stabilizace a investice, stojí před nimi dva hlavní cíle. „Jednak musí být naše nemocnice dostatečně přitažlivé pro kvalitní a odborně zdatný zdravotnický personál, který bude mít perspektivu dalšího rozvoje. Zároveň musí být prostředí a vztahy v našich zařízeních maximálně vstřícné k pacientům. Objem osobních nákladů v nemocnici vzrostl za 4 roky téměř o 12 procent a v nové kolektivní smlouvě je vyjednáno zvýšení mezd o dalších 5 procent. Důležitým systémovým krokem je projekt Přátelská nemocnice, který na zadání kraje nyní nemocnice uvádí do života jak ve prospěch pacientů, tak i personálu,“ řekl náměstek Línek.

Klíčové bude také udržet statuty současných vysoce specializovaných center. „Naším cílem je získat ještě jedno takové centrum, a to v oblasti traumatologie, kde k tomu podle našeho názoru splňujeme všechny odborné předpoklady,“ uvedl ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald. Struktura klinik a jednotlivých oborů se bude vyvíjet na základě doporučení odborných společností a doporučení Lékařské rady v kompetenci NPK.

Pardubický kraj zřizuje kromě nemocnic akutní péče také Zdravotnickou záchrannou službu a devět dalších zdravotnických zařízení. Patří mezi ně odborné léčebné a rehabilitační ústavy, nemocnice dlouhodobé a následné péče a dětská centra.

Jen na činnost Zdravotnické záchranné služby byl v roce 2016 určen roční příspěvek ve výši 162 milionů korun z krajského rozpočtu, což je o 20 milionů více než v roce 2012. Kraj dále postavil novou výjezdovou základnu záchranky ve Skutči a rekonstruoval dva objekty pro základny v Hlinsku a v Poličce.  Dalších nových budov by se měli dočkat v lokalitách Pardubice – západ, Chrudim, Vysoké Mýto a Holice, v úvahách je i nová základna na Seči. Celkem dostala záchranka 37 nových sanitních vozů. I zde kopírují celosvětový trend většího zapojování profesionálních, vysokoškolsky vzdělaných záchranářů po posádek.

Zdravým vývojem prošla i další zařízení. Rada Pardubického kraje schválila nové krajské koncepce následné a psychiatrické péče, které postupně realizuje. „Jejich cílem je připravit naše zařízení nejen na stárnutí populace, ale také na bezkolizní přechod pacientů z akutní péče na následnou a rehabilitační a pokusit se v rámci našich možností lépe provázat zdravotnickou a sociální péči,“ vysvětlil Roman Línek.

Prostředky bude kraj hledat také na transformaci péče o ohrožené děti, pro kterou budou na jaře letošního roku hotové už konkrétní transformační plány. „Zapojili jsme se do projektu, díky kterému jsme připraveni v předstihu na vyhlášení výzev z evropských fondů. Naším cílem je, abychom snížili počet dětí v ústavních zařízeních a abychom posílili terénní a ambulantní služby,“ uzavírá Línek.