Láska
nejedná nečestně
Pod slovem „láska“, co
si vybavíte? Jaký obraz, jaký symbol, jaký svátek, jaké pořekadlo, jakou
báseň, jakou píseň, jaký film, jaký příběh, jakého člověka, jakou
zkušenost, jaký pocit, jaký vztah,…? Nechci napovídat, nechci ani nic
podsouvat, každý máme to svoje, co se nám vybaví. Jen tuším, že se naše
chápání lásky může někdy dost lišit, člověk od člověka. A taky záleží,
co člověk zrovna chce tím slovem vyjádřit. Vladimír Menšík kdysi trefně
poznamenal: „Když chlap řekne ženě, „Miluji tě“, je to jako by řekl,
,Miluji švestkový knedlíky´“. Co je to v tom případě za lásku? Neznamená
to, že ten chlap má raději sám sebe, než ji? A že mu jde hlavně o to,
aby jemu bylo dobře? Vidíte, jak se naše chápání lásky může lišit.
Když tady s vámi takto
veřejně uvažuji o lásce, chci být naprosto čitelný a srozumitelný.
Fascinuje mě ta nejvyšší forma lásky, jak o ní čtu v Bibli. Tam se mimo
jiné dovídám, že „láska nejedná nečestně“, neboli „neslušně“. Rozumějme,
láska neuráží čest a neponižuje důstojnost druhého člověka neslušným
jednáním. Jinými slovy, vyjádřeno pozitivně, když mám někoho rád, ctím
jeho lidskou hodnotu a jednám s ním slušně. A teď už se nebavíme jen o
vztahu muže a ženy, ale i o vztazích rodičů a dětí, sourozenců, přátel,…
včetně kohokoliv, kdo ti leze na nervy. Pravá láska totiž není závislá
na pocitech, ani na tom, jestli ji druhá strana opětuje. Můžeš v lásce,
tj. čestně a slušně, jednat i s tím, kdo tě nemá rád. Můžeš, když máš
zdroje.
Rostislav Staněk
|