- Ochránci přírody z organizace
Zlatá Studánka a a další zájemci z řad veřejnosti se v sobotu 12. března
zúčastnili zajímavé vycházky k soustavě rybníčků v Křivolíku spojené s
exkurzí v rybářské líhni MO Českého rybářského svazu v Javorce.
- Soustava rybníčků Křivolíku v dnešní podobě zcela nekopíruje
dřívější stav (původně zde bývalo až 7 rybníčků), mnohdy považovaný za
idylický, má však pro město velký význam. Tvoří protipovodňovou ochranu
při prudkých přívalových deštích v povodí Křivolického potoka (5,2 km2)
a současně má velký význam ekologický. Dnes jezdíme okolo na
Litomyšl a mnohdy a nad osudem údolí příliš nepřemýšlíme.
-
 Připomeňme,
že v této kouzelné oblasti Křivolíku bylo v roce 1937 vybudováno (za
přispění tehdejší městské spořitelny) městské koupaliště, které nám
kdekdo v okolí záviděl a nebylo divu, že v padesátých letech na
další plochy situován záměr nového letního městského stadionu. Dopadlo
to nakonec jinak: původní rybníčky byly zejména v šedesátých
letech zaváženy městským a možná i průmyslovým odpadem. Vodu z
Křivolického potoka využívalo i městské koupaliště, které fungovalo do
konce osmdesátých let. Na nezapomenutelné chvíle s letním koupání dodnes
vzpomíná mnoho Třebováků. Proto také vznikly záměry města koupaliště
obnovit. Naposledy v době působení starosty Jiřího Páska. Nejníže
položený "pivovarský" rybníček patřil dříve rodině Lomových a byl
v devadesátých letech odkoupen Městem Česká Třebová právě proto, aby
mohl být začleněn do soustavy celkem 28 objektů v této lokalitě, které
měly v devadesátých letech 20. století umožnit rekonstrukci a
modernizaci městského koupaliště, které však zatím stále bez povšimnutí
chátrá. Už tehdy vznikl podle mého názoru dokonalý projekt,
projednaný tehdy v komisi městského architekta (v době působení Ing.
Jiřího Jandery, Ing. Ladislava Jindry a dalších). Leží však v archivu
někde na radnici.
- Město mělo pak jiné priority a v Křivolíku se od vybudování
stávající soustavy rybníčků pro protipovodňovou ochranu s dotací
Ministerstva životního prostředí se již nic neděje, přestože všechny
důležité pozemky v lokalitě jsou v městském majetku. Vznikly sice
některé nové studie, např. v r. 2002 pro umístění zimního stadionu (v
areálu koupaliště) nebo pro celoroční využití v podobě kempu (dnes už
doba kempům nepřeje) nebo dvě studie pro revitalizaci obsahující i
wellnes hotelu (2010 - diplomové práce studentek Technické univerzity
Liberec). Žádná ze studií však nebyla vážně míněným záměrem, spíše
ukazovaly na možnost využití této lokality, pro město kdysi tak
významné.
- Revitalizace areálu bývá zmiňována v některých volebních programech.
Nyní se mluví o možnosti vybudování přírodní nádrže s ekologickým
čištěním a ohřevem vody. Kvalita vody z potoka je však poznamenána
uloženým odpadem a je otázkou, zda může být taková nádrž prohlášena za
vhodnou ke koupání, spíše s tím nepočítejme.
-
 V
polovině devadesátých let se podařilo prosadit realizaci projektu
revitalizace spojenou s obnovením celé soustavy vodních nádrží v
Křivolíku. zde byly zejména obnoveny rybníčky Panamák a Utopeňák. Stojí
za poznámku, že v rámci schvalování tohoto projektu tehdy vedoucí
výběrové komise nám zástupcům města vyčítala, že projekt mimo
revitalizace a obnovení rybníčků zavezených skládkou řeší také z
velkého procenta také protipovodňovou ochranu. "To by si město mělo
zaplatit samo," říkala. Náš protiargument, že to je přece výborný nápad
řešit dva velké problémy "jednou ranou" ji však značně zaskočil. To
neměla v "propozicích" pro postup schvalování. Naštěstí se komise řídila
zdravým rozumem a dotaci město získalo.
- Do soustavy rybníčků byl připojen i "Lomův" pivovarský rybníček, na
kterém vyl vybudován umělý ostrov pro hnízdění vodního ptactva. Právě
odtud voda odtéká 100cm trubkou dále pod městem až do Třebovky a je
třeba zajistit, aby toto potrubí zvládlo odvést všechnu vodu z povodí i
při největších přívalových deštích. Rybníčky v Křivolíku nyní
spravuje MO ČRS, výklad podal František Jandera.
V rybníku Panamák se dobře daří jen kapří
násadě, během léta se voda příliš otepluje, průtok vody v létě je
skutečně minimální. Proto zde jiné druhy ryb žít spokojeně nemůžou. Tak
např. v loňském létě zde vyhynula celá násada amurů, kteří sem byli
vysazeni pro odstraňování zelené vegetace.
- V pivovarském rybníčku se MO ČRS snaží
o organizování zimního lovu ryb "v dírkách", díky špatným zimám nejsou
pro tuto činnost v posledních letech vhodné podmínky. Letos se tak mohlo
lovit např. jen během jediného víkendu. Před každou sezónou však vždy
rybáři věří, že bude lepší a žádáme pro tento druh lovu o výjimku (platí
na dva roky). Lov ryb pod ledem je jinak bez povolení výjimky zakázán.
A tak se během letošní zimy nepodařilo veškerou násadu vylovit a právě
proto byl např. v den exkurze ochránců přírody ze ZO Zlatá studánka 12
března na březích pivovarského rybníčka poměrně velký zájem lov (např.
muškaření). Z nádob obsahujících vylovené pstruhy bylo zřejmé, že byli
celkem úspěšní.
- Výše umístěný rybníček Utopeňák je
určen pro obojživelníky. Je zarostlý, celoročně zavodněný nevypouští se,
v jarním období se sem stahují žáby, celoročně zde najdeme např. čolky.
Výše umístěné nádrže v křivolickém údolí slouží především jako poldry,
mají propustné dno a dlouhodobě vodu zatím neudrží.
-
-
 Dalším
cílem exkurze, které se zúčastnily asi 4 desítky ochránců přírody byla
rybářská líheň v Javorce. Jistě zde bylo mnozí třeba již desetkrát, ale
vždy se zde najde mnoho zajímavého. Rybáři nezahálejí a mají zde "ve
výrobě" další desetitisíce pstruhů potočních, duhových a dalších druhů
ryb, které každoročně vysazují nejen do svého povodí. Líheň také
pomáhá s ekonomikou MO ČRS. Hovořilo se také o vydatnosti pramene
Javorka zvláště během loňského suchého období. Prameniště v Javorce
kupodivu udržovala dostatečnou vydatnost i během suchého léta i podzimu,
průtok se snížil až před Vánoci a podstatně jej omezilo až zvýšené
čerpání z vrtu způsobené potřebou pitné vody pro zasněžování ve
skiareálu Peklák. Přitom z hloubky čerpaná a upravovaná pitná voda se
pro zasněžování příliš nehodí, díky teplotě 8°C se musí pro zasněžování
dochlazovat.
-
- Byl to
zajímavá akce Zlaté studánky, která s nastupujícím jarem zase obnovuje
svou činnost také v přírodě. S MO ČRS dlouhodobě spolupracuje. Velmi
potěšitelné bylo, že se několik přítomných rodičů poptávalo, od kolika
let mohou své děti k ochráncům přírody do Zlaté Studánky přihlásit.
Ing. Miroslav Dostálek
-
|