Českotřebovský deník 92/2016 (8/4)    
Historická soutěž gymnázií – krajské kolo Pardubice
Ve středu 6. dubna se v Pardubicích konalo krajské kolo mezinárodní historické soutěže.
Českotřebovské gymnázium reprezentoval tříčlenný tým – Vojtěch John (1. ročník), Dominik Šípoš a Lenka Švancarová (3. ročník).
Bojovali opravdu statečně.
 
V tomto jubilejním 25. ročníku, který byl tematicky zaměřený na období 1945 až 1948, vyřešili mnoho zapeklitých otázek.
 
Garanci nad otázkami a soutěží převzali významní profesoři katedry historie Univerzity Karlovy a bylo to znát od prvních chvil písemného testu.
 
V nabité konkurenci nejlepších mladých historiků Pardubického kraje obsadili naši studenti 4. místo.
Děkujeme za vzornou reprezentaci naší školy. 
 
Jan Wątroba

 

Sociální služby Česká Třebová přijmou pracovníka přímé obslužné péče a všeobecnou  zdravotní sestru s registrací

 

Náměstek Dušek: Zaveďme namátkové kontroly na alkohol a drogy také na železnici
Pardubice (8. 4. 2016) - Březnová srážka vlaku s automobilem v Golčově Jeníkově, která stála život dva lidi, vyvolala mnoho diskusí také proto, že strojvedoucí nákladního vlaku nadýchal po nehodě téměř dvě promile. Přes přejezd s vypnutým zabezpečením jel navíc čtyřnásobnou rychlostí, než je povoleno. Jak obdobným situacím předcházet a co je nutné změnit v české legislativě? Na to odpověděl náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu a dopravní obslužnost Jaromír Dušek.
V čem spatřujete největší problém současné legislativy?
Problémem je především to, že jsou nedostatečně řešeny kontroly na návykové a jiné psychotropní látky. Současná legislativa je sto let za opicemi. Zatímco dopravní policie může řidiče kteréhokoliv dopravního prostředku i cyklistu zastavit a otestovat ho na alkohol, testování na užití drog je nedostatečné a technicky velmi málo pokročilé. Na železnici však neplatí ani tato základní kontrolní pravidla, což se tragicky ukázalo právě při nehodě v Golčově Jeníkově.
Znamená to, že na železnici vůbec neexistují kontrolní mechanismy?
Mechanismy existují, ale jsou velmi zkostnatělé až směšné a celá legislativa je nedořešená. Kromě zaměstnavatele není nikdo oprávněn dát strojvedoucímu dýchnout nebo zjišťovat, jestli nepožil psychotropní látky. Je jasné, že policie sama od sebe nemůže zastavit vlak, vytáhnout si mašinfíru a nechat ho dýchnout. Jediným kontrolním orgánem pro železnici je v současné chvíli Drážní inspekce, které však byly v nedávné minulosti odejmuty důležité kompetence. Chce-li nyní někoho kontrolovat, musí mu to deset dní dopředu ohlásit, což samozřejmě znamená, že každý se na kontrolu připraví a inspekce žádné nedostatky nezjistí. My pak pochybení zjistíme až ve chvíli, kdy policie šetří vzniklou železniční nehodu s vážnými následky. Poté navíc slýcháme nekompetentní vyjádření ministra dopravy, který si nenechal dostatečně vyložit, jak funguje kontrola a měl svalnaté řeči o tom, že zjistí dotyčnou osobu, která strojvedoucího nezkontrolovala.  Jednoduše není osoba, která by to namátkově udělala. Ze železnice na to nemá nikdo právo. Ani policie, ani provozovatel dráhy a v podstatě ani Drážní inspekce. Jestliže to současná legislativa umožňuje, znamená to, že by se pánové na ministerstvu měli nad sebou zamyslet. Místo toho, aby byly postupně odebírány kompetence Drážní inspekci, tak by naopak měla získat páky, jak zajistit bezpečnost na železnicích a to také vzhledem k uvolnění trhu, kdy u nás máme téměř sto provozovatelů nákladní dopravy a okolo desítky provozovatelů osobní dopravy. Na jedné straně uvolňujeme trh, liberalizujeme prostředí, ale vůbec nemáme nastavené kontrolní mechanismy a jednotné předpisy.
 
Línek: V Bruselu se život vrací do normálu
Brusel (8. 4. 2016) – Poprvé od nedávných teroristických útoků se v Bruselu sešel na dubnovém plenárním zasedání Evropský výbor regionů. „Město žije normálně a se vztyčenou hlavou. Restaurace jsou večer plné a ani turisté z města nezmizeli. Jen před historickou budovou Burzy či uzavřeného vchodu do zasažené stanice metra Maalbeek si všichni slušní připomínají nevinné mrtvé a zraněné. Letiště sice funguje zatím tak na 30 procent, ale zlomená atmosféra tu rozhodně není,“ komentuje situaci člen Výboru regionů Roman Línek.
Výbor regionů zahájil své jednání minutou ticha a poté vystoupením předsedy vlády Regionu Brusel Rudy Vervoorta. „Informoval nás nejen o vývoji situace v Bruselu po teroristických útocích, ale také o přijatých bezpečnostních opatřeních,“ přibližuje Línek.
Evropský výbor regionů přijal stanoviska k 19 řádným bodům, mezi kterými vévodila problematika takzvané městské agendy, v rámci které se budou financovat i projekty v ITI Hradecko-pardubické aglomeraci. „Dnes v Evropě žije 70 % obyvatelstva ve městech či jejich aglomeracích a vytváří se zde 75% veškerého HDP. Proto jsme například podpořili, aby finanční nástroje Evropské investiční banky mohla používat i města, aby se zjednodušilo čerpání evropských fondů a další opatření, která by se měla projevit do roku 2020 i po něm,“ říká Línek.
Zajímavým tématem byla i ochrana uprchlíků v oblastech, kde přechodně, ale často dlouhodobě žijí. To se týká jak uprchlických táborů, tak i hostitelských komunit v sousedním zemích jejich původu. „Tato iniciativa může velmi racionálně snížit napětí v současné migrační krizi i omezit kriminální činnost těch, kteří uprchlíky zneužívají,“ uzavírá Roman Línek.
 
Chrám na Chlumku v Luži má nový interiér. Kraj přispěl čtyřmi miliony
Pardubice (8. dubna 2016) – Včera byl slavnostně otevřen rekonstruovaný chrám Panny Marie na Chlumku v Luži. Pardubický kraj se v průběhu několika let podílel na obnově interiéru částkou přesahující čtyři miliony korun, přičemž dalšími 500 tisíci přispěje, pakliže to schválí zastupitelstvo, na rekonstrukci okolního areálu a fasády chrámu. Velká část projektu byla financována grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, ze kterého na renovaci poutního místa plynulo téměř 15 milionů korun.
„Poutní chrám v Luži je významnou dominantou Pardubického kraje, a to nejen v duchovní oblasti, ale má své důležité postavení mezi kulturními památkami i v oblasti cestovního ruchu. Kraj je dlouhodobým partnerem tohoto projektu a v podpoře bude i nadále pokračovat,“ řekl na slavnostním otevření radní zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola. „Chtěl bych moc poděkovat všem lidem, kteří se na obnově této krásné památky podílejí, za jejich obrovské úsilí. Je obdivuhodné, co se tady podařilo,“ dodal radní Šotola.
Pardubický kraj začal s finanční podporou na obnovu chrámu už v roce 2008, kdy nejprve přispěl dvoumilionovou dotací, která byla následně navýšena o další více než milion korun. V roce 2015 pak kraj pomohl milionem na dokončení prací. Před měsícem radní na svém zasedání schválili 500tisícový příspěvek na rekonstrukci okolního areálu a fasády chrámu. Tuto dotaci musí ještě schválit zastupitelstvo.
Poslední etapa obnovy interiéru byla spuštěna v únoru 2015. Postupně byly demontovány postranní oltáře, ze zdi vysunuty všechny zpovědnice, spodní část kazatelny byla odstrojena od zdobeného dekóru a byly rozebrány lavice. Všechny tyto prvky se rozvezly do deseti ateliérů k restaurátorům. Následně byly vyspárovány dlažby v celé ploše kostela a restaurováno obložení mariánské kaple, sousoší kalvárie, všech dveří a interiérů. Restaurátorsky bylo opraveno schodiště k varhanám či točitá schodiště. Díky rekonstrukci se také zabránilo šíření červotoče a byla obnovena krása barokní výzdoby
 
Z okraje společnosti do centra? Ano! Má to smysl
Pardubice (7. 4. 2016) - Možná, že je potkáváte na ulicích, v obchodech nebo jsou vašimi kolegy v zaměstnání. Možná ani nevíte, že to jsou osoby odlišné od ostatních. Mají mentální handicap, ale potřeby mají stejné jako všichni lidé na světě. Jako jejich nejdůležitější prioritu můžeme označit potřebu mít domov, místo kam se budou rádi vracet, kde se budou cítit bezpečně a kde to bude pouze jejich. V Domově pod Kuňkou jdou cestou rozšiřování kapacity v bytech běžné zástavby na území Pardubic a Přelouče. Tím se vytváří prostor pro přestěhování uživatelů z velkokapacitního zařízení do bytů. Celkově je nyní z Rábů přestěhováno 20 klientů.
„Pardubický kraj tímto způsobem transformuje všech sedm sociálních zařízení ústavního typu ve své správě. Z celkového počtu 853 klientů žije nyní v pobytové komunitní službě 327 lidí, další stovka se bude moci přestěhovat během příštích tří let,“ říká Pavel Šotola, radní pro sociální péči a neziskový sektor.
Domov pod Kuňkou v Rábech nyní provozuje kromě pobytové služby i sociální službu chráněné bydlení, jejímž hlavním znakem je poskytovat vyžádanou podporu v domácnosti rodinného typu. „Uživatel si sám řekne, s čím potřebuje pomoci. Pracovníci mu jsou nápomocni radou či vlastním provedením konkrétní činnosti v případě, kdy to nezvládne. Pracovníci Domova pod Kuňkou nic nedělají za uživatele bez jeho vědomí, čímž je posilována jeho samostatnost a zvyšována možnost absolutního zapojení mentálně postižených spoluobčanů do většinové společnosti,“ vysvětluje ředitel zařízení Tomáš Černík.
Cíleným procesem došlo k postupnému snižování kapacity v pobytové službě ústavního typu a naopak navyšování počtu domácností v komunitním způsobu poskytování sociálních služeb. „Uživatelé, jejich opatrovníci a rodinní příslušníci jsou dlouhodobě připravováni na zásadní změnu v životě. Někteří uživatelé byli zvyklí žít desítky let v uzavřeném prostředí na okraji společnosti a bez možnosti seberealizace. Brali jen to, co jim někdo dal. Neměli možnost výběru. To již dávno neplatí a uživatelé mají možnost konečně přetrhat pouta s minulostí a pokusit se samostatně žít. Je však pravdou, že ne vždy se vše povede. Někteří uživatelé přechod do chráněného bydlení nezvládnou. Následně je pro ně hledáno optimální řešení jejich situace,“ doplnil ředitel Černík.
Pro mnohé klienty sociálních zařízení je podstatné, jestli mohou získat alespoň částečný úvazek v nějakém zaměstnání. „V tom jsme velice úspěšní, daří se nám to asi u čtvrtiny z nich, pracuje celkem 213 lidí, nejvíce z domovů ve Svitavách, Slatiňanech a ze Žampachu. Jedná se například o pražení kávy, balení hoblin pro drobné zvířectvo, úklidové práce, pomocné práce, výroba keramiky a svíček nebo také obsluha kavárny,“ vysvětluje vedoucí odboru sociálních věcí Helena Zahálková. V případě klientů z Domova pod Kuňkou pracuje 12 z nich.