Vydařený jarní výlet do Prahy             

9. dubna t.r. jsem se zúčastnila zájezdu vlakem do Prahy, pořádaným  MO KDU-ČSL, pod vedením  předsedy p.Miloslava Tesaře. Organizace této akce se ujala pí Marie Klumparová. Hned úvodem mohu konstatovat, že se akce velmi vydařila díky znamenité a nápadité organizaci vedoucích. Iniciátorem akce byl senátor p. Petr Šilar, který nás pozval do Senátu ČR, a to ne náhodou. V této době se totiž v Zasedací síni Senátu koná výstava fotografií spoluobčana našeho města p.Jaroslava Plocka "Stavitelé terminálu."

Budova Senátu ČR sídlí ve Valdštejnském paláci na Malé Straně, zbudovaném v letech 1623-1630 (tedy v raně barokním slohu), stavba to velmi významná a luxusní.

U hlavního vchodu nás již očekával a přivítal asistent p.Senátora Šilara p.Petr Čada, který nám také zprostředkoval komentovanou prohlídku této významné budovy. Viděli jsme Hlavní sál s bohatě štukaturou zdobenou klenbou, zpodobňující Albrechta z Valdštejna jako boha války Marta na válečném voze. Procházeli jsme Rytířskou síní, ve které dominoval krb s jezdeckým obrazem A. z Valdštejna. Trůn s baldachýnem, na  němž vévoda přijímal hold a uděloval osobní audience, jsme již neviděli. Dále následovala antecamera (předpokoj) pro vybraný okruh návštěv před Valdštejnovým přijetím v Audienční síni. Ta je kruhového půdorysu, rovněž bohatě zdobená. Velmi zajímavá, co se týče vyobrazení, byla také Mytologická chodba, odkud mohl vévoda  projít z Audienční síně do své pracovny, soukromých prostor, do konírny nebo jízdárny. Nakonec jsme si  mohli prohlédnout Jednací síň Senátu (tam se běžně neprovádí ), kde zasedá 81 senátorů. Síň je vybudovaná z prostor konírny, která utrpěla staticky necitlivými stavebními úpravami nedaleké doby, proto musela být zpevněna kovovými sponami. V  části této síně jsme měli možnost shlédnout fotografie z výstavby terminálu v našem městě výše uvedeného fotografa. Po prohlídce budovy jsme také navštívili Valdštejnskou zahradu, kde jsme se pokochali krásnou zahradnickou úpravou, voliérou, krápníkovou stěnou a hlavně barvami jarních květů, jako jsou hyacynty, narcisy a tulipány.

V bezprostřední blízkosti Valdštejnského paláce jsme také navštívili barokní kostel sv. Tomáše a část přilehlého augustiniánského kláštera. Zvlášť zajímavá byla prohlídka historické knihovny s významnými  svazky, které se v současné době katalogizují. V kostele i v klášteře se nám laskavě a s poutavým výkladem věnoval jeden ze 4 august.mnichů, P. Chuan, původem ze Španělska (jen pro zajímavost- v ČR je jen 8 august. mnichů - 4 v Praze a 4 na Starém Brně, odkud  vyšel náš světoznámý genetik J. G. Mendel). Po krátké odpočinkové a občerstvující přestávce  v prostorách kláštera jsme pokračovali  návštěvou  nedalekého chrámu sv. Mikuláše na Malostranském nám., jež se počítá mezi nejslavnější barokní stavby celé Prahy a uvádí se, že i na sever od Alp. Hlavnímu oltáři vévodí pozlacená měděná socha sv. Mikuláše. Klenba je bohatě zdobená štukami a nástropními malbami. Na galeriích chrámu je vyvěšen vynikající cyklus 10 obrazů s tematikou Kristova utrpení od Karla Škréty. Je to stěžejní dílo jeho tvorby z let 1673-1674. Po prohlídce  chrámu jsme se rozdělili na 2 skupiny. Část účastníku odešla na Hrad a část navštívila kostel P. Marie Vítězné (kostel Pražského Jezulátka). Následovala krátká procházka ulicemi Starého Města , neminuli jsme ani Karlův most a poté jsme už hledali nejbližší zastávku MHD, abychom ulevili unaveným nohám, a také abychom si zkrátili cestu na hl. nádraží, neboť čas k odjezdu už nebyl daleko.

No a co říci na závěr? I když cesta na nádraží v Č.Třebové  se neobešla bez deštníků, v Praze jsme nezmokli, hodně krásného a poučného jsme viděli a zažili. A nyní mi nezbývá, než  poděkovat všem, kteří nám tento neopakovatelný zážitek připravili. Doufám, že všichni účastníci zájezdu se mnou souhlasí. 

Za všechny spokojené účastníky výletu M.Š.