Jednosměrný provoz v Husově ulici

Českotřebovský deník 122/2016 (12/5)

Nemohl jsem si bohužel nevšimnout novinky v Husově ulici, respektive pouze v přibližně 50 metrovém úseku. Jelikož jsem sám obyvatel ulice Husova, ačkoliv v jiné části města a řadu let jsem tuto ulici využíval, především pouze jako spojnici k základní škole Ústecká, kde vyzvedávám své děti ze školy, jsem nucen přikázaný směr objíždět po I/14. Položil jsem si otázku z jakého důvodu náhle došlo k stanovení jednosměrného provozu a následně jsem na úřední desce městského úřadu objevil tvz. opatření obecné povahy, kde správní orgán oznamuje stanovení jednosměrného provozu v ulici Husova. Hlavní důvod doprava zde působí rušivě, což je jev nežádoucí a také musíme zajistit bezpečnost cyklistů. Zajistit bezpečnost cyklistů v 50 metrovém úseku, když cyklisti projíždí celou Husovou ulici až do centra města? Každému je snad jasné, že pro bezpečnost cyklistů to být nemůže. Druhý důvod zamezit dopravě, která působí rušivě?, Na koho působí rušivě - na čtyři nemovitosti v tomto úseku? Je tedy celkem jasné, jaký je hlavní důvod k zavedení jednosměrného provozu a to tedy vytvoření klidové zóny pro tyto nemovitosti. Stačí tedy správnímu orgánu k takovému rozhodnutí, který zasahuje do práv řady našich občanů konstatovat, že je doprava jev rušivý element. Tímto nesmyslným rozhodnutím je dotčena řada občanů, především žijící na ulici Husova, Kylarova, Páclova, ale celá řada dalších, především zaměstnanci základní škola Ústecká a také rodiče, kteří si vyzvedávají své děti. Jen si neodpustím poznámku, kdy umístění těchto značek, které jsou mimochodem velmi špatně vidět (především značka slepá ulice), došlo přesně v době, kdy opět probíhají práce na silnici I/14, to snad nemůže být náhoda? Současně si nemůžu odpustit další poznámku, když ihned o prvního dne zde každý den několik hodin pečlivě hlídkují strážníci městské policie. Co k tomu dodat, určitě je to pro naši bezpečnost nutné. Nikomu nevadí, že není možné u základní školy Ústecká bezpečně přejít, neboť zde probíhá rekonstrukce, téměř žádný řidič již nehledí na přechod pro chodce a pouze sleduje semafory, které řídí provoz. V tomto úseku vlastně není nutné dohlížet především na bezpečnost našich dětí, vždyť zde projede pouze 11 000 vozidel denně. Bohužel vůbec nikdo obecně neřeší tento neúměrný provoz na této přetížené silnici. Omlouvám se, vlastně řeší, zapomněl jsem, že zde budeme mít nové chodníky pro bezpečnost chodců v řádu několika milionů. Poradím vám, co by bylo nejlepší pro bezpečnost chodců a vlastně všech účastníků provozu, učinit kroky ke snížení provozu na I/14 nebo u této komunikace doprava rušivě nepůsobí? Určitě je smysluplnější stát u Husovy ulice a kontrolovat řidiče, zda dodržují přikázaný směr. L.H.

PS. loňského roku hlavní průtah městem omezen, tento rok situace stejná, příští rok má být také. Tak co k tomu dodat.

Poznámka
S textem lze opravdu souhlasit, za velmi hloupý považuji provoz cyklistů v protisměru bez vyznačeného pruhu. Díky trase cyklostezky zařazené do systému ROT nelze cyklisty omezit. V době, kdy je hlavní Ústecká průjezdná, se ulicí Husovou ulicí vydá jen blázen. Úprava ovšem vznikla legálně, posoudila ji dopravní komise, která změnu odsouhlasila až napodruhé, návrh doporučil DI Policie a výsledkem bylo zmíněné "opatření obecné povahy". Vznikla však schválnost, kterou si vyprosili občané bydlící v blízkém okolí, neboť zvláště při loňské dlouhé rekonstrukci způsobené stavbou plynovodu prováděné šnečím tempem měli dopravy až dost. Domnívám se, že stejným způsobem, tedy žádostí na dopravní komisi, projednáním na DI Policie a vydáním dalšího "opatření obecné povahy" lze opět stávající úpravu zrušit, neboť se neosvědčila. Na obranu vedení města a zejména starosty je třeba dodat, že se realizaci této úpravy opravdu dlouho bránili a nepovažovali ji za nejlepší řešení. Leč kraťoučká jednosměrka je na světě a nezbývá než ji respektovat. Pokud tam městská policie opravdu kontroluje, zdá se mi to mrhání časem. Městská policie není přece policie dopravní. Má sice některé pravomoci i v této oblasti, ale nikoliv jako hlavní. Za velmi tristní také považuji stav parkování v zóně v Hýblově a Moravské ulici, kde vzniká represe a udělování pokut jen jako náhodný jev. Ač mají strážníci tuto oblast vlastně pod nosem, tak po většinu dní zde může zaparkovat kdokoliv bez parkovacích hodin a nikdo si nevšimne. Za dlouhá léta bylo možné místní motoristy k používání parkovacích hodin vychovat. Rozumím zde regulaci parkování přes den, ale proč je třeba omezit parkování na 20 minut i po 17. hodině, kdy se již v žádném z obchodů v okolí nedá nakoupit? To by také chtělo nějaké "opatření obecné povahy" a změnu dopravního značení .... (mm)

Zážitky z kulturních institucí kraje si nenechaly ujít stovky lidí
Šest kulturních institucí, které zřizuje Pardubický kraj, uspořádalo letos nově festival zážitků nazvaný OMG, neboli Otevřená muzea a galerie, o knihovně nemluvě. Zajímavé programy, které v průběhu týdne nabídla tato kulturní zařízení zájemcům zdarma, si nenechalo ujít přes 2600 lidí, kteří se nabízených zážitků aktivně zúčastnili.
Dvacet statečných přišlo ve čtyři ráno
Celý festival měl netradiční zahájení. Dvouhodinový koncert totiž začínal už ve čtyři hodiny ráno, a to na valech Zámku Pardubice. Dirigoval vedoucí přírodovědného oddělení Východočeského muzea v Pardubicích Vladimír Lemberk a v hlavních rolích vystoupili kosi, často se ozýval jakoby přiškrcený hlas rehka domácího, snadno rozeznatelné bylo „cibe cibe“ nebo „cicibe cicibe“ sýkory koňadry. Posluchači zaslechli také červenku, rehka zahradního, sýkoru modřinku, budníčka menšího, drozda kvíčalu, střízlíka, strakapouda nebo špačka. Vidět mohli i volavku, racka, rorýse či krahujce. Celkem poslouchalo dvouhodinový koncertní program před svítáním na dvacet statečných účastníků.
Paprsky slunce odrážela stará cédéčka
Výtvarný happening připravili pro návštěvníky Zámku Pardubice studenti Gymnázia Dašická ve spolupráci s Východočeskou galerií. Na nádvoří skládali a vpichovali mezi kostky dláždění stará cédéčka připevněná na drátcích, aby tu mohla odrážet paprsky slunce a zvyšovat jeho sílu. To podpořili i společným cvičením sestavy Pozdrav Slunci. Pro všechny pak byla připravena autentická komentovaná prohlídka výstavy Kurta Gebauera, Matice Země se samotným autorem, který znovu přijel do Pardubic. Zájemci se tak od něj i kurátorky výstavy Marie Jirákové mohli dozvědět příběhy vzniku jednotlivých děl.
Zájemci se z knihovny vydali na cestu přímo ke Slunci
Přímo k prozkoumání vesmíru se zhruba stovka zájemců dostala na Den Slunce odpoledne v Krajské knihovně. Ta uspořádala besedu s pracovníkem České kosmické kanceláře Milanem Halouskem. Posluchači nemohli od uchvacujících fotografií a videí odtrhnout zrak. Při promítání těchto magických obrazů se dozvěděli například o způsobech zkoumání vesmíru z Mezinárodní kosmické stanice ISS obíhající Zemi ve výšce 400 km, mohli vidět polární záři či obyčejné bouřky. Hovořilo se o významu výzkumů, které probíhají ve stavu beztíže, i jak ovlivňují život tady u nás na Zemi.
Jak funguje orloj?
Regionální muzeum v Litomyšli využilo současnou výstavu o astronomii v našem kraji a uspořádalo astronomické dílny pro žáky základních a středních škol. Pod vedením zkušených lektorů z Národního technického muzea v Praze se pomocí řady přístrojů studenti dozvěděli, jak fungují vodní a sluneční hodiny či dalekohled. Poznali také záhady astrolábu orloje, středověkého věštění z postavení planet a mnoho dalšího. Stejná dílna byla připravena v podvečer také pro širokou veřejnost. Celkem záhady hvězd rozluštilo při festivalu zážitků v Litomyšli na 160 lidí. Díky velkorysé zápůjčce Národního technického muzea návštěvníci zhlédli také desítky unikátních přístrojů.
Muchovy plakáty inspirovaly k tvorbě
Největším pokladem Regionálního muzea v Chrudimi jsou Muchovy originální plakáty. Ty mohlo více než 150 fanoušků vidět tentokrát s odborným komentářem zdarma a navíc si mohli vyzkoušet své tvůrčí schopnosti v secesním stylu. Návštěvníci, především žáci a studenti z chrudimských škol, nejprve načerpali inspiraci ve stálé expozici věnované plakátům a tvorbě Alfonse Muchy. Za pomoci digitální techniky následně překreslovali velkoformátové secesní obrazy a poté zahalili dívky z Muchových plakátů do ručně vyrobených květin z papíru a dalších materiálů. Díky ohlasu a zaujetí zúčastněných se z tohoto workshopu Alfons Mucha – Plakáty stane jeden z mnoha edukačních programů chrudimského Regionálního muzea.
Na Kujebácké rotování přijeli i četníci
V Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě sázejí na zájem lidí a zejména té nejmladší generace o techniku, která není jen ke koukání, ale jede, řeže, čerpá, lisuje, brousí, hobluje a podobně. Na tom založili celodenní program na náměstí Otakara II. s názvem Kujebácké rotování, na který přišlo na 2000 lidí. Divácky přitažlivou podívanou přineslo setkání a jízdy traktorů firmy Svoboda Kosmonosy u Mladé Boleslavi nebo zásahy Četnické pátrací stanice Pardubice, jejíž četníci nekompromisně rozdávali pokuty za obsluhu strojů bez dodržování bezpečnostních předpisů. Velký zájem u nejmenších návštěvníků vyvolaly plechové mechanické hračky české firmy KOVAP. Děti se i vracely, aby si znovu mohly vyzkoušet traktory nebo pojízdnou lanovku, složit historické puzzle nebo sestavit obrázek na replice historických kostek. Za správná řešení soutěží si také odnesly drobné ceny. Na festivalu se vedle téměř dvou desítek sběratelů a Svoboda traktor klubu ČR významně podílela také tři muzea: Technické muzeum v Brně, Muzeum Blanenska a Muzeum starých strojů Žamberk.
Příběh Pardubic ožil v nové expozici na zámku
Na závěr se festival vrátil zase na Zámek Pardubice. Východočeské muzeum otevřelo novou stálou expozici, která tu dlouho chyběla, o historii Pardubic, a to od nejstarších dějin a první písemné zmínky až do vzniku Československé republiky v roce 1918. Jmenuje se Pardubice – příběh města. Je umístěna v zatím veřejnosti neznámém velkém historickém sále, který sloužil po dokončení rekonstrukce, osazení původního stropu a restaurování nástěnných maleb v 90. letech jako přechodný depozitář. Expozice se nachází i na kůru zámecké kaple a v někdejší výukové učebně. Její vernisáží pro necelou stovku lidí se letošní festival OMG uzavřel.