Českotřebovský hokej má na co navazovat
V roce 2016 si připomínáme 80 let
českotřebovského ledního hokeje
Slavnostní zprovoznění I. etapy výstavby zimního stadionu v České Třebové je
nesporně velikou událostí pro celé město, ale především pro místní hokejisty.
Hokejový oddíl byl nyní několik let udržován spíše v klidu, neúčastnil se žádné
mistrovské soutěže. Na začátku sezóny 2005/2006 však vystoupil ze
stínu a přijal určité opatření, družstvo TJ Lokomotiva se zúčastnilo
alespoň dlouhodobého turnaje Computershopcup na malém ZS v Ústí nad Orlicí.
- Českotřebovský hokej, který se hraje nyní v několika oddílech, podle dochovaných záznamů slaví letos
80. výročí
od svého vzniku. Sousední fotografie však ukazuje, že má možná ještě i další
léta navíc. V soukromém archivu Mgr. Jana Šebely se našla
fotografie z roku 1932, která zachycuje Začátek hokeje na ledě v České Třebové
"Na Skále" s poznámkou "Bandyhokej", což byla tehdy rozšířená alternativa
ledního hokeje. Fotografie se zachovala díky sběratelskému talentu Ing.
Bartáka. Jak je vidět žádné dresy nebyly, ve výzbroji je kravata i motýlek.
Významné je, že jsou na ní přímo odleva jednotliví hokejisté: Havel Fratišek,
Vinkler Vladimír, Hájek, Štarman Karel, Hašek Stanislav, Šedivý Oldřich,
Kratochvíl, Hejzlar, Štusák a Hřebíček.
- První hokejová etapa byla samozřejmě "průkopnická".
Pomineme-li hokej na Skále tak se traduje, že první
městské hokejové kluziště (prý jen s deseticentimetrovým "hrazením") vzniklo v
zimě na přelomu let 1936 a 1937, na zahradě za hostincem Adolfa Rybky
Průkopníky hokeje tehdy byli: Havránek, Šulc, Rybka, Frýd, Fiala a další. První
zápas sehrály mezi sebou celky SK Parník - RG Česká Třebová. Ve 40. letech byla
v České Třebové a na Parníku již čtyři družstva, každé mělo své kluziště: SK
Parník měl kluziště na tehdejším fotbalovém hřišti, Sokol Parník u řeky za
školou, AFK Česká Třebová na škváře na Farářství a RG Česká Třebová na školním
cvičišti u gymnázia. To byla ovšem úplně jiná doba. V tomto období přijeli do
města i soupeři velkých jmen jako Slavia Praha, LTC Praha s legendárním Bóžou
Modrým, Sparta Praha a ČLTK Praha. Na tento zápas se přišlo v roce 1947
podívat dokonce přes 2000 lidí a jako tribuny prý tehdy sloužily plošinové vozy.
Českotřebovský oddíl hrál v 50. letech dokonce třetí nejvyšší soutěž a
několikrát měl blízko k postupu do ještě vyšší kategorie. Tehdy se hrálo
například s Brnem, Slovanem Bratislava, Popradem nebo Pardubicemi. V té době se
měnily názvy jednotlivých klubů, některé se sloučily, některé zanikly, a tak se
ze Sokola Parník stal později Utex Parník, Sokol Perla Česká Třebová, Jiskra
Česká Třebová a nakonec Lokomotiva Česká Třebová. Tento název je zachován
doposud, zejména pro mládežnický hokej.
-
-
V padesátých letech bylo Za Vodou vytvořeno přírodní kluziště, napomohla tomu
připravovaná výstavba teplárny Primony. Hokej byl v té době na Parníku sportem
číslo jedna, se musel stěhovat. Na zahradě u hostince pana Rybky se začalo
s navážením kamene a štěrku a posléze i vrchní škvárové plochy. Když bylo
rozhodnuto, že bude navíc vytvořen antukový povrch a plocha bude sloužit v
letním období tenisu, zapojili se do výstavby kluziště i členové tenisového
oddílu. Hlavním organizátorem všech prací při výstavbě byl tehdejší
předseda TJ Jiskra Česká Třebová - Parník Ladislav Beran. Podle zápisů, které
tehdy pečlivě vedl organizační pracovník oddílu Bohuslav Víša, odpracoval
Ladislav Beran v roce 1954 na 700 brigádnických hodin..... V té době za
klub nastupovali hokejisté : J. Vencl, S. Fišar, dr. Řehák, L. Fryauf, K. Borek,
B. Ráb, R. Mokrý, R. Jasanský, O. Tomeš, V. Bimbo Stejskal, J. Krása, J. Hylák,
Chmelík, J. Janata. První útlum zdejšího hokeje nastal v 60. letech, kdy tým
sestoupil do krajském přeboru.
-
V 70. letech navíc klub postihly nepříjemné rány:
v okolí začaly vyrůstat umělé ledové plochy (1974 Choceň, 1976 Litomyšl, 1978
Moravská Třebová, 1980 Svitavy...), byly mírné zimy bez přírodního ledu,
tři roky po sobě se Za Vodou hokej nehrál (Českotřebovští našli útočiště v
Litomyšli). Chybějící umělá ledová plocha v České Třebové byla velkým handicapem
a v podstatě byla hlavním důvodem problémů hokejového oddílu ve městě.
-
Ovšem i ve Třebové vznikaly v osmdesátých letech snahy o výstavbu umělého
kluziště, nejdále došly záměry v tehdy připojeném Semaníně. Podle svědectví
Semanínských to tehdy nechtěla Česká Třebová dopustit a tak nakonec ze zimního
stadionu sešlo, zůstalo jen přírodní kluziště Za Vodou. Začátkem 90. let
narůstaly problémy i mezi hokejisty a tenisty, společné užívání jednoho
sportoviště Za Vodou dostávalo trhliny. Přispěl k tomu spor o vlastnictví
sportoviště Za Vodou s doc. Rybkou, který získal v restituci hostinec s
tělocvičnou a požadoval i celý areál. (Nakonec vše skončilo díky účasti města
dohodou spojenou s výměnou pozemků za účastí města až v roce 2000) Výbor
tenisového oddílu díky sporu v roce 1992 pozastavil plány dalšího rozvoje
areálu, hokejový oddíl tehdy poslal výboru TJ Lokomotiva dopis, napadající
činnost tenistů a cítil se i diskriminován výborem jednoty, dožadoval se většího
podílu na využívání areálu, i když se na jeho rozvoji téměř nepodílel. Hokejisté
si prý také nikdy nedělali velké starosti s pořádkem a organizací bruslení,
proto jim bylo doporučeno trénovat jinde na umělém kluzišti. Spor hokejistů a
tenistů se pak objevil ještě jednou v roce 1996, kdy se tenisový oddíl shodl na
zákazu postavené mantinelů pro vymezení hokejového hřiště. Bylo konstatováno, že
díky ledování byly na jaře tenisové kurty podmočené a vyžadovaly daleko
složitější a dražší jarní údržbu.
Od osmdesátých let pak již Lokomotiva nastupovala v okresním přeboru, který
se ovšem hrál většinou mimo Českou Třebovou. Poslední zápas na domácím přírodním
ledě ledě byl sehrán 21. ledna 1997, kdy Lokomotiva prohrála v derby se
Semanínem 2:4 (0:1, 2:2, 0:1). Zápas řídil Radko Jasanský. Na další
českotřebovský, tentokrát přátelský zápas se tedy muselo čekat devět
let do 10. března 2006, kdy došlo k otevření zimního stadionu ( I. etapy) . V zápase s družstvem Žamberka sice opět
zaznamenala prohru 4 : 8, ale lze věřit, že to byl jen začátek, který opět
přinesl do nové českotřebovské hokejové arény mnoho zajímavých zápasů s dobrou
sportovní úrovní.
Přesvědčit se o tom mohli početní příznivci nového českotřebovského
klubu HC Kohouti Česká Třebová, který v posledních dvou sezónách obsadil
bronzovou příčku v Krajské hokejové lize. Do hlediště zdejšího zimního stadionu
přišlo i sedm stovek diváků. Mimo něj ještě působí v České Třebové v
oblastní lize tým IHC Česká Třebová, složený z opravdových Třebováků, další týmy
sponzorované různými firmami či podnikateli hraji městskou hokejovou ligu a to
nejen na ZS v České Třebové, ale třeba v Lanškrouně či v Litomyšli. Radost
příznivcům hokeje může dělat také rozmach činnosti mládežnického hokejového
oddílu TJ. Lokomotiva, který nalezl pro svou činnost na novém ZS dobré podmínky.
Je to dobrá zpráva pro sport milující rodiče dětí. Trochu to kalí skutečnost, že
se nedaří sestavit pro soutěž družstvo starších žáků nebo dorostenců. Díky tomu
nelze předpokládat, že by mohl tým HC Kohouti počítat dnes, tedy deset let po
otevření zimního stadionu ve Třebové, s domácími posilami. Kvalitní hráče musí
hráče doslova lovit ve velmi široké oblasti od Havlíčkova Brodu přes Pardubice
až po Trutnov.
S využitím materiálů Miroslavy Jasanské a fotografií z archivu Mgr. Jana
Šebely
|