Františka  Dohnalová, rozená Simonová  se narodila se 28. 7. 1931,  jako třetí v pořadí, byla dcerou drobného obchodníka s potravinami. Měla tři sourozence = starší - sestru Ladislavu, bratra Augustina a mladší sestru Marii. Vystudovala obecnou i měšťanskou školu v České Třebové v době trvání okupace. Po válce navštěvovala jednoroční učební kurs a dvouletou obchodní školu v České Třebové  

V roce 1948 nastoupila do zaměstnání v n. p. Textilia Ústí nad Orlicí. po 2 letech přešla k Železniční stavební správě v České Třebové od roku 1954 pracovala v českotřebovské textilce Pela, později Primona. V roce 1979 Poté přešla jako ekonom do Stavebního bytového družstva v  České Třebové kde pracovala i po odchodu do penze v r. 1990)

S manželem Karlem Dohnalem (*24.5.1932) měli krásný život a dva syny Jana (*1954) a Karla (*1958). Manžel (pracoval v Dílnách ČSD) bohužel předčasně zemřel ve svých 58 letech v roce 1990. Mohla se těšit ze svých vnoučat  a pravnoučat .

Byla silně věřící katolička. Plnila křesťanské povinnosti a svůj vztah k víře, projevovala i návštěvou poutních míst ve Fatimě, v Lurdách a v Medugorii a vždy si přivezla na památku a pro přátele obrázky p. Marie, ke které měla zvláštní vztah a vždy se k ní obracela s motlitbou a prosbou o pomoc.   Měla ráda společná setkání se sourozenci a to nejen při výročích - a vždy podporovala vzájemné rodinné vztahy i pomoc.

Byla zakládající členkou redakční rady Českotřebovského zpravodaje,  který začal vycházet od února 1970, pod názvem "Kulturní zpravodaj".  V roce 1990, spoluzakládala v České Třebové Svaz důchodců, kde byla jednatelkou. Česká Třebová byla mezi prvními v republice, kde vznikla MO SDČR  ( Místní organizace Svazu důchodců České republiky ).  Zajímavostí je určitě i to, že jako jediná zůstala po celých 25 let členkou výboru organizace a neúnavně pracovala až do současnosti. Byla živou kronikou této organizace a jako jednatelka měla vždy veškeré podklady vzorně uspořádané a k dispozici.  Velmi aktivní byla téměř celý život i s manželem v turistickém odboru Klubu českých turistů, kde pracovala do posledních dnů i jako účetní.   Byla to po celý život samostatná a velmi aktivní žena. Obětavá, pečlivá, oblíbená.  V rodině, v práci, u přátel i v okolí. 

Zemřela náhle a nečekaně, v nedožitých 85 letech v neděli 12.6.2016, po krátké hospitalizaci v litomyšlské nemocnici.  Přátelé a rodina se se zesnulou rozloučili 22. června v kostele sv. Jakuba, odkud byla převezena a uložena do rodinného hrobu na parnickém hřbitově.   Čest její památce !