Lidé Univerzity Karlovy  /

People of Charles University

s "Třebovákem" Pavlem Kovářem

Opis nejstaršího pečetidla pražské univerzity "Sigillum universitatis scolarium studii Pragensis z poloviny 14. století vyjadřuje jednu nejpodstatnějších charakteristik evropských univerzit od středověku po dnešek. Univerzity jsou tradičně nejen místem výuky a vědeckého provozu, souhrnem nižších organizačních složek a nutného funkčního zázemí nebo souhrnem výsledků jejich aktivit v podobě rostoucího počtu absolventů nebo publikací. Středověké pečetidlo reprezentovalo svébytnost  a autonomii "obce scholárů pražského učení", tedy vyučujících a studujících.

K 700. výročí Karla IV. vznikla reprezentační publikace, která prezentuje významné osobnosti současné Univerzity Karlovy. reprezentuje nejrůznější vědní obory v ní zastoupené. Osobnosti univerzity se zamýšlejí nad tím, co pro ně osobně znamená jejich alma mater i nad posláním  nebo idejí univerzity obecně. Společenství lidí napříč staletími, od zakladatelské generace Karla IV. k dnešku, společenství rozdělovaný v minulosti mnohdy jazykem, náboženstvím nebo ideologií, ale nakonec spojených láskou, úctou a službou vědění a jeho předáváním další generaci.   Osobně se můžeme setkat ovšem jen se současnou generací osobností.

Kniha velkého formátu s více než 320 stranami prezentuje  desítky osobností, které není třeba všechny jmenovat. Připomeňme přesto některá jména: např. emeritní rektory Ivana Wilhelma, (matematicko-fyzikální fakulta), a Karla Malého (právnická fakulta), Jana Sokola, emeritní děkan Fakulty humanitních studií UK, Lubomíra Mlčocha, emeritní děkan Fakulty sociálních věd UK nebo Tomáše Zimu, emeritního děkana I. lékařské fakulty UK.

V takové dobré společnosti najdeme třicet stránek věnovaných "českotřebovskému" krajinnému ekologovi Prof. RNDr. Pavlu Kovářovi, emeritnímu děkanovi přírodovědecké fakulty, který ve své části knihy nabízí několik úrovní pohledů práci fakulty a celé univerzity, potažmo na svobodnou vzdělanost vůbec, což lze také vyjádřit v heslu "Univerzita zdola, shůry, tehdy, pak a teď...". Pavel Kovář o sobě říká: "Měl jsem tu možnost poznat Karlovu univerzitu jako její student, absolvent, externí vědecký pracovník v ústavu ČSAV, ale také jako vysokoškolský učitel a akademický funkcionář". Místo podrobností, které lze vyčíst v popisované publikaci, uvádím motto Pavla Kováře získané v díle Ferdinanda Peroutky: "Nedostatek duševního přístřeší není zrovna novou věcí."

Nápad realizovat tuto dvojjazyčnou česko - anglickou knihu vyšla v r. 2014 od (přírodovědce) Prof. Ctirada Johna. V roce 2015 mu bylo sice 95 let, ale co to je proti 667 letům od vzniku univerzity! Je to však přesto sedmina jejího věku a tak nikdo jiný nebyl povolanější k tomu, aby zvážil, koho do knihy pozvat, aby byla vyvážená, aby nebyla jen o medicíně a přírodních vědách. Tohoto úkolu se zhostil dokonale, mezi osobnostmi univerzity nechybí opravdu žádná významná osobnost z jejích fakult. Je tedy logické, že závěr knihy patří právě Ctiradu Johnovi....

Výpravnou publikaci Univerzity jsem získal k prostudování a smekám před jejími autory, osobnostmi naší přední univerzity. Výtisk této památkové publikace bude nyní díky Prof. RNDr. Pavlu Kovářovi k dispozici badatelům v knihovně Městského muzea Česká Třebová.   Milan Mikolecký