OSMNÁCT LET TŘEBOVSKÉ ROČENKY!

Málem ztracený rozhovor s Karlem Kubištou

Rozhovor o třebovské ročence byl iniciován ohlasy a připomínkami k té letošní, osmnácté v pořadí.   Vzali jsme to poctivě a nakonec z toho je dlouhatánský text, který se nám najednou nějak do tištěného zpravodaje nevešel. První "kousek" byl v květnovém vydání Českotřebovského zpravodaje s tím, že bude následovat pokračování.  Jenže on se mi nějak z počítače ztratil a nebyl k nalezení, takže v červnovém čísle nic z toho zveřejněno nebylo.  Chtě nechtě jsem se musel Karlovi přiznat, že mám potíže. Naštěstí v jeho počítači je vše OK a tak se text může objevit na božím světle.  Bude už červenec a tak asi není problém v lednu vydané ročenky tak aktuální. Proto necháme text na webových stránkách Českotřebovského deníku s tím, že část se ještě do tisku dostane, právě s odkazem na webové stránky, kde bude tento rozhovor v celé kráse. Napsat takový text není jednoduché a je za tím velká spousta práce, proto by nebylo spravedlivé, aby nebyl zveřejněn.... 

Aby si bylo možné udělat představu kolik je vydaných ročenek od roku 1999 do roku 2015 , podařilo se mi zajistit  plný výčet, narovnat je pěkně vedle sebe a je z toho taková "pěkná skupinka. Každý si k tomu může ještě přidat tu ročenku letošní na rok 2016, ta už na obrázku není.....

 Co pro vás návrat k ročence ve funkci vydavetele po letech znamenal?

Vlastně abych pravdu řekl, nic. Žiju ročenkou vlastně celých osmnáct let, tak se bojím, abych se příliš nerozpovídal. Pro mě to nebyl návrat, protože jsem se podílel na vydávání všech ročenek hlavně psaním všech textů kromě roku 2006, kdy jste ročenku vydal vy (v tom roce vznikly nějaké problémy, ale to už dnes není důležité). S nápadem vydávat jakési informace v roce 1998 přišel jeden známý... Chvíli jsem nápad nosil v hlavě, až se jedné noci zrodil zcela najednou, že by to mohla být brožura, jakási ročenka, kterou občas vydávaly za první republiky různé instituce nebo ještě dříve to byly takové ty informační brožurky, ve kterých se v názvu objevovalo slovo kalendář. Zpracoval jsem to do srozumitelné podoby a zašel za tehdejším starostou Jiřím Páskem, kterému se nápad zalíbil, přednesl ho na tehdejší radě, která ho schválila a v letošním roce je ročenka plnoletá. Poprvé vyšla v lednu 1999, ale to byl opravdu podařený rok. Rada tehdy schválila i finanční podporu, tak nic nestálo v cestě vydat první ročenku s obálkou s obrázkem Pavla Langhanse. Ten rok byl vůbec velmi plodný. Lubomíru Vašinovi byla schválena celoměstská akce Týden sportu, byl také zahájen Bennewitzův festival a když jsem přišel s nápadem udílení Cen města Kohout, také jsem nebyl vyhozen. Všechny čtyři záležitosti fungují, a stále lépe, dodnes... To je paráda, ne?

Při vzniku ročenky byly ve městě jiné problémy než dnes. Tehdy byl poměrně rychlý rozvoj podnikání, hlavním informátorem byly "Zlaté stránky", ve kterých byla Česká Třebová „zastrčena" pod jiné celky a nebylo možné tomu zabránit. Dnes již řešíme jiné problémy, také obsah ročenky se poněkud obměnil a rozšířil. Přesto základní úkol - shrnout aktuální informace o dění a podnikání ve městě a jeho regionu zůstal stejný...

Ano i ne... Prvních několik vydání bylo pouze pro město Česká Třebová, v polovině roku vycházely Dodatky, které aktualizovaly to, co se změnilo, a až teprve od roku 2003 vychází brožurka s názvem Ročenka Českořebovsko a je určená všem lidem našeho regionu. V prvních ročenkách byl i třeba telefonní seznam domácností (právě kvůli těm Zlatým stránkám), což by byl dnes již zřejmý anachronismus. Po vypuštění seznamu, který zabíral obrovské množství stran, je dnes ročenka daleko pestřejší a přináší mnoho snad zajímavých informací z dnešního města i jeho historie. Hlavně články o historii jsou hodně populárně naučné (možná spíše populární než naučné), ale musím říct, že se snažíme o historickou přesnost. Město ve smlouvě má základní požadavky, které je potřeba splnit a které zaberou asi devadesát stran. To jsou ty základní aktuální informace o městě. Ročenka má mít podle smlouvy nejméně sto stran, ale tuhle kvótu daleko překračujeme, právě proto, aby byla ročenka i přes zvýšené finanční náklady zajímavá. Mnozí lidé si ročenku schovávají, takže mají například v rubrice „Rok jednou větou“ dění ve městě shrnuté do několika stránek už téměř celé dvě desetiletí. Kdo tvrdí, že se tu nic neděje, tak při čtení této rubriky mnohdy žasne. A to se ještě samozřejmě stává, že se neobjeví všechny akce, které se v daném roce staly. Pamatuji, jak mi před lety vyčinili Poutníci, že se v textu neobjevil jejich výroční koncert, letos jsme zase zklamali Milana Michalského, kterému jsme neuvedli jeho výroční výstavu, což mě mrzelo. Pro texty do téhle rubriky využíváme samozřejmě hlavně zpravodaj, některé informace z plakátnic a další od organizátorů. Ale uvádíme pouze ty s datem konání, takže pokud je v článku napsané například „minulý pátek se konal...“ a datum nikde není možné dohledat, nelze vlastně takovou informaci využít. Ale to všechno ukazuje na to, že ročenku lidé čtou a to mi dělá radost, i když se někdy ne všechno úplně podaří...

Telefonní seznam organizací, podnikatelů a firem dnes v době webových stránek již nemá takový význam jako dřív, když býval jediným zdrojem informací. Přesto je zde aktualizace nutná, v některých případech byly užity zastaralé podklady...

To tvrdí jedna paní ze Starého náměstí, v internetovém zpravodaji jsem to četl minulý měsíc a také mi sama volala. Vytvořit smysluplný a hlavně aktuální seznam firem, živnostníků, prodejen a různých dalších forem podnikání včetně telefonů a adres není totiž vůbec jednoduché, protože neexistuje žádná databáze, která by se dala využít. Natož databáze aktualizovaná... Před několika lety, když byla ročenka vydávána firmou EVROservis.cz s.r.o. se pokoušel Luděk Petraš získat databázi pro Českotřebovsko z oficiálních zdrojů přímo myslím na ministerstvu, ale nešlo to, protože jde o neveřejné (nebo dokonce tajné) informace, které v takto ucelené podobě není možné poskytnout. Takže nezbývá než se pídit, skládat dohromady, hledat na stránkách firem na internetu, použít a pokud možno přesně aktualizovat seznamy z minulých let... Hodně pro takovou databázi udělal svého času Honza Jasanský. No, je to šílená „piplačka“ a nakonec to stejně nedopadne, protože prodejna se mezitím přestěhuje, skončí, změní jméno nebo obor podnikání, rozšíří se a na jejich internetových stránkách nebo v různých databázích to samozřejmě není změněno. Firmy se do některých databází dokonce dostávají bez svolení nebo, což je neuvěřitelné, vůbec o tom nevědí. To znám z vlastní zkušenosti... Také by bylo možné uvést pouze seznam firem, které mi pošlou podklady a těch, které inzerují v ročence, protože u nich mám podklady přesné. V letošním roce jsem zkusil uvést více informací včetně webových stránek a e-mailů v novém seznamu pouze u firem, které v ročence inzerují, a to se setkalo s velmi příznivými ohlasy. Tímto směrem asi povede cesta. Stejně ale seznam nikdy nemůže být úplný, protože kdybychom uvedli všechny firmy, tak to opět zabere obrovské množství stran. Vždyť registrovaných firem může být v regionu kolem tisícovky...

V oblasti zdravotnictví jsou velmi časté různé změny hlavně v ordinačních hodinách ani informační tabule na poliklinice a lékařských domech neuvádí někdy správné údaje...

To je pravda... Vytvořit aktuální a pravdivou databázi všech lékařů, jejich adres a telefonních čísel je jedna z nejkomplikovanějších, ale současně nejdůležitějších prací. Samozřejmě by šlo všechny obejít, ale když si spočítáte, že bych v jedné čekárně strávil pouze půl hodiny, tak to je práce na dva měsíce a stejně by se u těch prvních určitě změnily ordinační hodiny. Je škoda, že neexistuje žádná možnost poslat všem lékařům informace z loňské ročenky pomocí e-mailu, aby je pouze schválili nebo opravili a vrátili, protože jejich e-mailové adresy nejsou nikde uvedeny. To by se mi zdálo nejrychlejší a také nejpružnější, aby byly informace opravdu aktuální. Někteří lékaři, kteří měli chybu, se mi ozvali, stejně jako někteří z těch, kteří se třeba přestěhovali, těm fakt patří veliké poděkování, protože informace o ordinačních hodinách a adresách lékařů a jejich změnách patří k tomu nejdůležitějšímu, co v ročence je a řekl bych, že právě těmto informacím věnujeme největší péči. Přesto se opět objevily změny, které už se vzhledem k uzávěrce vydání nedaly opravit. Skvěle zpracovanou databázi má „železniční“ poliklinika Agel, ze které se dá čerpat výborně, ale koncem loňského roku bohužel i v této databázi nastaly nějaké změny, které jsem už nezachytil. Všem se omlouvám, že to tak je, ale zatím jsem fakt ani já ani paní Vohralíková, která má ve svém příspěvku v minulém zpravodaji ve všem pravdu a která mi každý rok píše některé změny, o kterých ví, nepřišli na to, jak to udělat. Ale my na to přijdeme...

Existují různé přehledy webových stránek se vztahem k České Třebové. Jsou vyhledávače, které by mohly pomoci k vytvoření těchto přehledů? Zdá se mi, že mnohdy z vyhledávačů spíš získáme zastaralé nebo nepřesné údaje...

Vyhledávačů na internetu je veliké množství, a jak už jsem říkal, mnohé firmy ani nevědí, že v nich jsou. Většinou jsou nepřesné, spíše hodně zavádějící a využít je znamená docela riskovat. Přesto se najdou některé docela dobré, které využít lze, i když i ty jsou někdy nepřesné, nedoplněné, ale většinou mají alespoň e-mailovou adresu na firmu nebo instituci (ale zase, mnohdy bohužel nefunkční nebo starou), kam je možné něco poslat. Lepší je vyhledat si přímo stránky firmy nebo sdružení, ale to je opravdu mravenčí práce a ani ty nejsou mnohdy aktualizované. Například jedno květinářství, které paní Vážková udává jako příklad, že už neexistuje, má svoje stránky zcela funkční včetně kontaktů, další má zase stále uváděnou na několika místech internetu starou adresu, i když se přestěhovalo. Vždyť i Českořebovský zpravodaj má na několika místech uváděné jako sídlo Hřbitovní ulici, i když už dávno sídlí na ulici Brožíkově. Není to opravdu jednoduché, máte pravdu, že většina informací ve vyhledávačích je zastaralá, někdy zcela pochybná nebo zavádějící. Ale to jistě znáte sám stejně jako mnozí, kteří internet alespoň občas používají... Jako dobrý příklad spolupráce a klidného přístupu bych uvedl malíře, ve kterých byl neuvěřitelný zmatek. Napsali mi na e-mail, všechno se opravilo a telefony i adresy jsou v pořádku a na všechno stačil jeden e-mail a jeden telefonát... Přesné informace, jak chce být v seznamu uveden, mi poslal také třeba Luboš Gerla z pojišťovny, to je pak jednoduché... Není to jednodušší než psát sáhodlouhé stížnosti... Nejlepší by bylo všude zajít nebo alespoň zatelefonovat, ale to všechno zabere mnoho času; vždyť do některé firmy nebo instituce musíte jít i třikrát... Představte si, že v ročence je o mnoho více než deset tisíc různých informací, z nichž každou jedinou je nutné najít, zpracovat a ověřit nebo alespoň překontrolovat...

Která z činností zabírá při přípravě ročenky tedy nejvíce času?

Bude to znít neuvěřitelně, ale shánění financí... Nejde to jinak. Aby ročenka mohla vůbec vyjít, je potřeba na vydání zajistit velké množství peněz. Finanční příspěvky města a okolních obcí pokryjí asi čtvrtinu těchto nákladů, ostatní stojí na inzerci. Tady bych opravdu chtěl velmi poděkovat všem, kteří se na tvorbě ročenky podílejí inzercí. Nechci nikoho jmenovat, protože stejně tak je důležitý příspěvek velké firmy jako majitele obchůdku, optiky, veterináře, dentistů, stavařů či geodézie. Ročenka si za léta, kdy vychází, vybudovala jisté postavení a prestiž, což je dobře. Některé většinou větší firmy inzerci třeba ani přímo nepotřebují, ale v ročence přesto inzerují, protože to považují za přínos lidem z regionu nebo za pomoc dobré věci. Někteří využijí inzerci v ročence, aby se představili, protože začínají s podnikáním, někteří inzerují, protože je to pro ně přínosné, někteří se chtějí pouze všem připomenout. Všichni však, i když třeba nevědomky, pomáhají dobré věci a mnoha lidem, a to je vždycky dobré a patří všem opravdu velký dík... Když se inzerce daří, tak mě práce na ročence tím více skutečně těší a také baví...

Jak vypadá distribuce ročenky?

Distribuce ročenky je zřejmě nejsložitější částí z prací na ročence. Rozdělil bych ji na tři samostatné části. První je samotná distribuce. Oficiální distributoři, které využívají například reklamní noviny nebo firmy na drobné letáčky není možné využít, protože ročenka je pro ně příliš objemná a těžká. Je to vlastně brožovaná kniha, vždyť má 160 až 180 stran. To je kniha, kterou si můžete koupit za více než sto, někdy i dvě stě korun. Proto je potřeba hledat pomocníky, kteří ročenku po městě roznesou. V okolních obcích jsou starostové tak laskaví a vstřícní, že si ročenku roznesou sami nebo je dávají do prodejny nebo třeba do hostince, kam si pro ně lidé chodí. Proto chci moc poděkovat všem, kteří s roznosem pomohli. Třeba v letošním roce studenti VDA , Luděk Petrtaš a Alena Jasanská a několik let také Honza Jasanský. Druhá část problému, asi největší, jsou tzv. „doručovací místa“, česky schránky. Mnoho z nich je malých, ročenka se do nich bohužel nevejde. Někdy je možné ji dát na okno, ke dveřím nebo na popelnici, horší je, když sněží, prší nebo se ani za branku nemůžete dostat. Lidé potom chodí nebo volají, že ročenku nedostali. Opravdu ji někteří nedostali, protože to prostě nejde a někam ji hodit na zem, to se s knihou nedělá. Přesto se snažíme ročenky doručit všude, do schránek, do prodejen i do firem. Ale už mnoho let je možné ročenku si vyzvednout v budově radnice na Informačním centru nebo ve fotoateliéru Kreativ (Evro Foto Video) v Hýblově ulici a už to vlastně všichni vědí a využívají i této možnosti. S tím ale vzniká třetí problém, což je, že lidé přijdou, že ročenku nedostali, ale chtějí ji například pro své příbuzné, kteří nebydlí ve městě, a bojí se to přiznat. Kdyby řekli, že ročenku chtějí pro příbuzné, určitě ji dostanou, nemusí lhát. Vždyť ročenka vychází v nákladu asi o tisíc vyšším než je oficiální počet doručovacích míst podle pošty, takže ji každý dostane a ještě zbyde, jak se říká. Vždyť náklad ročenky je vyšší než většina dnes vydávaných knih i mnoha časopisů. Máme doma ještě několik balíků i letos... Je ale potěšitelné, že se třebovská ročenka podívá nejen do mnoha českých a moravských měst, ale i za hranice. Co jsem se dozvěděl, tak do Německa, Rakouska, Švédska, samozřejmě na Slovensko i dalších zemí Evropy, ale také do USA, Austrálie, na Nový Zéland, do Indie nebo do Dominikánské republiky i do nějaké africké země, kterou jsem zapomněl. To je další důkaz, že o ročenku je zájem nebývalý a hlavně to opravdu potěší... Nebudete věřit, ale emaily ze zahraničí jsou na rozdíl od několika třebovských především pochvalné... I když i domácí dovedou poděkovat nebo přinést nějaké nové impulzy. Ty pomohou samozřejmě nejvíce, díky za ně všem...

Pomáhá vám k získávání informací web města?

No comment!

Proč?

Zkuste si to sám a uvidíte. I když, trochu se to zlepšuje, ale... Prostě ale... Na druhou stranu musím říct, že je naprosto skvělá spolupráce s paní Hanou Šťastnou a s paní tajemnicí Věrou Pirklovou z městského úřadu. Paní Šťastná vždycky všechny materiály pošle včas, tedy tehdy, kdy slíbí, a pokud to nejde například kvůli prosincovému zasedání zastupitelstva, kde se schvaluje ještě třeba nová vyhláška, kterou je potřeba do ročenky dostat, několikrát mi volá, abychom se domluvili. Navíc si texty ještě po zalomení překontroluje, a když dělám korektury, najdu jen zcela výjimečně nějakou drobnost, keré by si stejně nikdo ani nevšiml... Stejně dobrá je i spolupráce se všemi obecními úřady v okolních obcích, vždycky pošlou materiály včas a kvalitní...

Spolková činnost ve městě je vlastně jakousi nadstavbou ročenky, v posledních letech  se tato část rozšiřuje, zvyšuje to význam ročenky. Jak získáváte informace pro tuto část publikace?

Různě! Nejčastěji si organizace, spolky, sportovní oddíly i další různá sdružení hlídají termín a samy mi automaticky pošlou nové informace pro další ročenku. Spolky, sportovní oddíly a další sdružení nejsou uváděny, jak si myslí pan Peringer, v ročence automaticky a mohu ho ubezpečit, že existuje databáze těchto institucí, ale asi by se divil, kolik jich je. Proto jsou v každé ročence pouze ti, kteří projeví zájem, na což jsou všichni každý rok upozorňováni. Jak jste říkal, je to nadstavba a ne povinnost. Aby bylo možné informovat o činnosti co nejvíce sdružení, vytvořil jsem jakýsi „mustr“. Každá organizace má k dispozici půl strany ročenky, protože kdybychom měli dát do ročenky všechny organizace, spolky, sdružení a sportovce, samo o sobě by to vyšlo asi na dvě stě stran. Zvláště když někteří dříve pokryli i dvě nebo tři strany. Nikdo nemůže říct, že o tom nevěděl. Pro letošní ročenku byla výzva v minulé ročence, na mých webových stránkách v rubrice Ročenka (odkaz je v tiráži každé ročenky) a dvakrát v tištěné podobě zpravodaje a nejméně dvakrát v internetové podobě. Škoda, že jedinou připomínku napsal právě pan Peringer, který zpravodaj odebírá a dokonce do něho píše, takže zcela jistě informace o možnosti zaslání textů i termínu odevzdání měl. Nikdy jsme nikoho neignorovali a malichernost opravdu není hezká vlastnost... Každý, kdo dělá něco pro město a lidi v něm, si zaslouží úctu a uznání, nemyslíte! Navíc Mineralogický klub zveřejním vždy (a rád) a několik let byly informace o něm také ze strany klubu posílány a zveřejněny. Také v letošní ročence je výzva ke spolupráci a k zasílání textů a fotografií včetně termínů a rozsahu...

Budete připravovat i další ročenku na rok 2017. Jak mohou Třebováci zasílat podklady?  Máte nějaké termíny?

Nová ročenka se začíná připravovat ještě v den, kdy odevzdávám dodělanou aktuální ročenku do tisku. Abych byl přesný, vzniká v hlavě a v několika poznámkách, jak ročenku zlepšit a třeba jaké téma vybrat pro další úvodní text. Termíny pro uzávěrku inzerce i pro veškeré texty jsou uvedeny každý rok. Například pro letošní ročenku byla výzva v ročence předchozí, dvakrát v Českotřebovském zpravodaji a na mých internetových stránkách www.karelkubista.cz. Výzva je i v letošní ročence na straně 41. Podklady, náměty, texty, loga i fotografie je možné posílat podle pokynů, které najde každý na výše uvedené internetové adrese v rubrice Ročenka, na e-mail karel.0202@seznam.cz. Termíny jsou samozřejmě už také známé. Aby se všechno stihlo, jsou termíny v letošním roce posunuty pro texty a různé informace sdružení a spolků do 15. listopadu a pro inzerci do 10. prosince s tím, že je možné se domluvit na jejím prodloužení i přes vánoce, pokud mi někdo zavolá (mobil 604 785 560), abychom s ním počítali s místem. Určitě se domluvíme. Máme zájem, aby byla ročenka zajímavá a také přinesla každý rok i něco nového. Ale na druhou stranu, jak jsem uvedl výše, není nafukovací a každá strana navíc něco stojí, takže je nutné přemýšlet i tímto směrem... No, neříkal jsem to na začátku, varoval jsem vás. Rozpovídal jsem se opravdu hodně... Ale za prvé už na to mám asi věk (dcera říká, že začínám blbnout) a za druhé, když někdo mluví o vlastním dítěti, což ročenka pro mě téměř je, tak je na něho také patřičně hrdý... I když zlobí, někdy neposlouchá nebo udělá sem tam nějakou tu chybu nebo přinese špatnou známku nebo se zmýlí...

Děkuji za rozhovor, ptal se Milan  Mikolecký