Českotřebovská kina v letech 1911 - 2015                           

Recenze publikace Jaroslava Lopoura

Text publikace mapuje více než stoletou historii kin v České Třebové. Zjišťuje, že až do dnešní doby ve městě působilo postupně šest stálých biografů, ke kterému autor připočítává i další "nekinová" prostředí. Historie a provoz místních kin dosud nikdo před Jaroslavem Lopourem systematicky nestudoval. Především ze starší doby do roku 1945 existují jen útržkové informace.  Zaměření autora na problematiku českotřebovských kin, ale také na Třebováky ve filmu a filmování v České Třebové je čtenářům Českotřebovského zpravodaje již známo ze dvoudílného textu  Jaroslava Lopoura z roku 2012 a také z přednášky a výstavky, kterou českotřebovské Městské muzeum uspořádalo 17. listopadu 2011 v malém sále Kulturního centra ke stoletém výročí vytvoření záměru na první českotřebovské stálé kino Sokol na Skále. První veřejné filmové produkce v České Třebové uskutečněné díky kočovnému biografu Ponrepo se však konaly zřejmě již v prvních letech dvacátého století v tehdejším hostinci Františka Hurta, dnešním Národním domě, jako v tehdy jediné elektrifikované budově ve městě.

Publikace Jaroslava Lopoura je doplněna přesným poznámkovým aparátem, ale přesto je zpracována velmi poutavě a graficky přehledně. Velmi důsledně mapuje situace v provozu českotřebovských kin, jsou zde ukázky z programů, zajímavosti, autor pamatuje opravdu na všechno.

Práci Jaroslava Loupoura je třeba vysoko ocenit, řekl bych že vytvoření a vydání publikace je počin hodný ocenění Cenou města za letošní rok. Je to výsledek mravenčí práce, která trvala více roků a přinesla zasloužené ovoce.  Podle titulní strany knihy se navíc nebude jednat o jediný svazek, půjde o začátek edice "Filmová Česká Třebová", můžeme se těšit na další filmová témata spojená s Českou Třebovou. Na základě vydaného prvního svazku můžeme očekávat, že i ty další připravované svazky budou stejně důsledné a zajímavé, máme se opravdu na co těšit.  Navíc jsem velmi rád, že tato nová edice vychází "pod křídly" Městského muzea, a i tím získává na vážnosti. Městské muzeum vydáním této publikace pokrývá další bílé místo v historii města a to s velkou přesností a důsledností.  Jediný nedostatek vidím v tom, že podle tiráže knihy vyšla v malém nákladu 200 výtisků, které budou jistě brzo rozebrány.

Milan Mikolecký