Hluk způsobený koncertem je krátkodobý a patří k životu

Problém byl svého času živý také u nás, na Týdnu sportu na náměstí, také např. na Lhotce, v sousedství fotbalového areálu Pod Jelenicí podobně na Týdnu dobré pohody v Ústí nad Orlicí. Dnešní pohled je trochu jiný, tolerantnější, stojí za to se seznámit s problémy a jejich řešením odjinud.... O víkendu bude Pod Jelenicí Jazzrockfest, doufejme, že vydařený. Na jeden večer by se jistě nad hlukem daly přivřít oči.  (Mirror novinky.cz 21.7.2016)

Vše nejde zakázat

Nejvyšší správní soud (NSS) totiž v nedávném zdůvodnění, kde organizátora z porušení zákona vyvinil, konstatoval, že místní musí takový festival vydržet, protože zkrátka patří ke kultuře a běžnému životu.  „Nelze zakázat činnosti společensky běžné, přijatelné, takříkajíc normální. Podle rozšířeného senátu je třeba hledat proporci mezi mírou zátěže, její četností a společenským a kulturním významem akce. Na jedné straně je přirozené, že čas od času, třeba typicky v letní festivalové sezóně, budou muset i ti občané určité obce, kteří nejsou fanoušky toho či onoho hudebního žánru, strpět hlučnou hudební produkci,“ uvedl na odborném portále epravo.cz předseda senátu Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.

Zákon o zdraví už koncerty neřeší

Na druhé straně ale podle něho „musí jít o hlukové zatížení dočasné, opakující se s únosnou frekvencí, v rámci možností minimalizující dopady na okolí a odpovídající i v jiných ohledech poměrům místa, kde se taková hudební produkce koná“. Připomíná, že novelizací zákona o veřejném zdraví byla regulace hluku z venkovních hudebních produkcí v podstatě vyloučena z působnosti tohoto zákona. „Nyní je zejména na obcích, aby za pomoci obecně závazných vyhlášek hledaly a nacházely vyvážená řešení střetu dvou legitimních zájmů,“ poznamenal Šimka.„Na straně jedné zájmu na pořádání hudebních produkcí, jež jsou přirozenou součástí života společnosti a bez jistých hlukových dopadů se zkrátka nedají pořádat, a na druhé straně zájmu na přiměřeně klidném prostředí pro život v obci,“ zdůraznil Šimka.

Hygiena proti Mighty Sounds

Případ, o kterém senát NSS rozhodoval, se odehrál v červenci před čtyřmi lety. Na letišti Aeroklubu Tábor, Čápův dvůr, se konal hudební festival Mighty Sounds 2012. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje zjistila, že u jednoho rodinného domu v obci Měšice u Tábora dosahoval hluk z veřejné produkce hudby 62,9 dB. U jiného domu, v Sezimově Ústí, pak hluk z festivalu činil 40,9 dB. Limit přitom v té době činil 35 decibelů. Krajská hygienická stanice rozhodla, že se organizátor dopustil správního deliktu, a stanovila mu pokutu 360 tisíc korun. Ministerstvo zdravotnictví ji poté snížilo na 210 tisíc, ale jinak odvolání organizátora zamítlo. Firma se bránila a hygienickou stanici žalovala.

Krajský soud v Českých Budějovicích žalobu podanou firmou ovšem zamítl. Uvedl, že organizátor měl povinnost akci zajistit takovým způsobem, aby nedošlo k překročení hygienických limitů hluku. Následovala kasační stížnost. V ní firma argumentovala, že velká část obyvatel Prahy je vystavena permanentně vyšší hlukové zátěži, než jaká byla naměřena v posuzovaném případě. Stejně tak jsou na tom podle hlukových map obyvatelé Ostravy či Brna. Nadlimitní působení hluku z festivalu bylo přitom krátkodobé, přičemž žádná studie neprokázala, že by krátkodobý hluk v naměřených hodnotách působil negativně na lidské zdraví. Festival Mighty Sounds je navíc pořádán pouze jednou za rok v červenci, a to vždy za součinnosti města Tábor. Organizátor festivalu nakonec uspěl u NSS, který se s předchozími rozhodnutími úřadů a s rozsudky soudů nižších instancí neztotožnil.

Časy koncertů může obec vymezit vyhláškou

Veřejný ochránce práv na svých stránkách uvádí, že pokud se jedná o pravidelné veřejné produkce elektronicky zesilované hudby v provozovně a jde-li o dlouhodobou zátěž, pak provozovna musí mít k tomu povolení stavebního úřadu. Na hudební produkce typu koncert, festival, obecní zábava se nicméně působnost krajské hygienické stanice nově nevztahuje, dodává úřad ombudsmana. Hudební produkce může regulovat sama obec (město) vyhláškou. Může v ní tak například stanovit, do jakých nočních hodin se festival smí konat nebo jak mají návštěvníci zacházet s odpadky. Vyhláškou však obec nemůže určovat hladinu hluku. Příklad z praxe: letos hluk z festivalů začíná řešit vyhláška v Ostravě. Akce se nově dělí do tří skupin s povolenou délkou trvání do čtyřiadvaceti, dvou nebo až tří hodin. Mezi podniky, které mohou trvat až do tří hodin ráno, patří například festivaly Colours of Ostrava, Beats for Love, Oldies párty, Michalfest, Majáles Ostrava. Jen v této skupině je zařazeno 28 akcí, uvedl Ostravský čas.

Jindřich Ginter, Právo