Česká televize k problému přestavby domu u rotundy sv

Česká televize k problému přestavby domu u rotundy sv. Kateřiny
Premiéra: Události v regionech dne 17. 8. v 18 hodin
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10118379000-udalosti-v-regionech-praha/216411000140817-udalosti-v-regionech/obsah/488327-prestavba-domu-u-rotundy-v-ceske-trebove

Reportáž se natáčela ve středu 17.8. dopoledne, podnět získalo královéhradecké studio na základě publikovaných článků v Českotřebovském zpravodaji a v Českotřebovském deníku. Na jejich základě redaktorka Věra Hoffmanová kontaktovala jednotlivé zainteresované osoby. Škoda, že se nepodařilo získat do reportáže také názor hejtmana Pardubického kraje, který se ve věci angažovat a chtěl napomoci tomu, aby se dal před kolaudací ještě objekt upravit. Reportáž měla omezený čas a tak byly bohužel jednotlivé výstupy diskutujících velmi podstatně zkráceny. Závěr z reportáže i z celého dění okolo rotundy musí udělat každý sám. Fotografie z natáčení Vojtěška Vohralíková.

Mimo snímky z natáčení nabízí také ještě jako srovnání fotografie starého a nového stavu domu čp. 254 fotografovaného téměř z totožného místa, možná ale jiným objektivem. Atmosféra při natáčení nebyla zcela idylická, kritici stavby totiž mají svoje vlastní zkušenosti s velkým omezením a byrokratickým přístupem při jakékoliv i nepodstatné změně stavby jejich domů nebo třeba jen plotů, aby se v případě nyní prováděné rekonstrukce umožnilo prakticky všechno a to přes písemně sdělených námitek památkářů. Kdyby se názor odborníků státního památkového ústavu podařilo prosadit v komisi městského architekta, odpadly by dnešní problémy. O tom, proč se tak nestalo je nyní těžké spekulovat. Domnívám se, že by to mohlo být i tím, že obecně preferujeme spíše velkorysejší projekty, nebo je problém možná i v úzké vazbě na autora projektu, který ač ze Šumperka je v České Třebové velmi respektovánb, je zde "jako doma". Je autorem mnoha dalších projektů realizovaných v našem městě. Vlastní projekt přestavby ale není špatný, je líbivý. Do dané lokality, ve které by měl rekonstruovaný objekt hrát až "druhé housle" se nehodí.

Občané, kteří psali své připomínky nejsou nepřáteli investora. Prosazovaný záměr dalšího vyžití je správný a ušlechtilý. Občané vyjadřují lítost nad tím, že jsme si tak trochu čtvrť U kostelíčka a pohled na nejstarší stavební kulturní památku východních Čech zhoršili sami. Lítost tak trochu vyjádřil v televizní reportáži i starosta města, když mluvil o tom, že nyní může o provedení změny investora jen poprosit, i když nabízí i určité kompenzace. Když investor nechce, tak s tím nic neudělá. Stavba byla povolena podle stavebního zákona.....

Fotografie starého a nového stavu: jižní štít domu, kde byla valbová střecha změněna na štít s okny. Dům a především podkrovní byt tím samozřejmě získal na účelnosti, ovšem jde o to za jakou cenu.



Dvojice snímků nad tímto textem byla pořízena zevnitř ze starého hřbitova (od rotundy). Umožňuje posoudit zvýšení hřebene podle červeně označených míst na rozvětvení větví na zachovaném stromě. Díky těmto značkám je těžké věřit tomu, že byl hřeben zvýšen jenom o 15 centimetrů, daleko pravděpodobnější zvýšení bude tak 0,5 metru. Zvětšila se celá hmota domu, díky zřízení obytného podkroví, kterou dovršila poměrně velká francouzská okna lodžií, které na sebe budou poutat velkou pozornost. O takto poměrně velkoryse vystavěném obytném podkroví se v záměru, který byl publikován před dvěma lety 6. srpna 2014 v Orlickém deníku nic nepsalo. Zmíněný článek z Orlického deníku uvádím:
A ještě douška: Zákaz poškozování kulturní památky. Mnozí považuji vyfotografovaný nevkusný nápis právě za poškození vzhledu celé památkově chráněné lokality. Nápis by měl být odstraněn a umístěn jinak. Mnoho lidí se současně přimlouvá pro to, aby byla přes den opět otevřena i druhá brána na starý hřbitov, kudy se vždy běžně chodilo a kudy také vede léta vyšlapaná cestička. Vysvětluji si to jen tak, že uzavřením nemají případní vandalové možnost utéci druhou branou svým případným pronásledovatelům. Snad jde jen o dočasné opatření.

Jak to bylo dřív:
Na starý hřbitov se nechodilo jako dnes průchodem ve zvonici, tento prostor byl uzavřený a byly zde umístěny máry.
Na hřbitov se chodilo brankou vlevo od zvonice a hlavní cesta vedla podél jihozápadní zdi a domku 254 k zadní (tehdy vlastně ale hlavní) bráně hřbitova.
O tom jak to vypadalo na starém hřbitově před rokem 1905 vypovídá tato fotografie.: Na dušičky v roce 1905 byl otevřen "nový hřbitov" v lokalitě, kde se říkalo "Na Pazderce", Tam byly také přemístěny některé hroby i ze starého hřbitova.; Nový hřbitov se postupně rozšiřoval až do dnešních rozměrů.
Fotografie z archivu
Martina Šebely