1. Chaloupku Maxe Švabinského v Kozlově. Počet je registrován, činí cca 1600 - 1800  platících návštěvníků ročně

2. Chatu Maxe Švabinského na Kozlovském kopci s rozhlednou. Počet cizích turistů se těžko odhaduje, ale jsou jich jistě stovky ročně, v lednu zde stanují zimní táborníci, jezdí sem Litomyšlané i jejich návštěvy, v červnu  je chata cílem běhu do vrchu,  KČT zde  v sezóně otevírá přístup na rozhlednu a eviduje návštěvníky, ročně vystoupá na rozhlednu cca 5000 platících turistů.

3. Letovisko Hory - sál a restaurace dobře funguje, sál umožňuje pořádání veřejných i soukromých akcí, je zde pěkná příroda, tělocvična pod širým nebem, pilinová dráha, v létě přístupná kaple p. Marie, kterou navštíví cca 200 osob (mimo bohoslužby), pořádají se zde poutě, ale i běžecké závody.

4. Skiareál Peklák (v zimě) a letní Bikeareál v době od května do října (zejména o víkendech). Počet návštěvníků lze jen odhadnout, závisí na podmínkách pro lyžování, letní využití  má více méně stabilní počet uživatelů z okolního regionu, ale např. i z Brněnska, Choceňska apod. 

5. Krytý plavecký bazén. Je otevřen celoročně, má stabilní počet uživatelů spíše ze Třebové a blízkého okolí, letní využití se dobře  osvědčilo. Bazény jsou i v okolí, zájemci o plavání si mohou vybírat. O vodě v třebovském bazénu se říká, že je ve srovnání s jinými v okolí studenější.

6. Zimní stadion. Veřejné bruslení není jen pro místní, přijíždí také Oušťáci, pro které je tak dlouhá ledová sezóna od srpna do konce března jen snem.

7. Městské muzeum.  Je jediné kulturní zařízení, které funguje po celý rok a tedy i přes léto. Výstavy a expozice muzea navštívi ročně až 6000 návštěvníků, další (většinou místní) potom přichází na semináře.

8. Rotunda sv. Kateřiny - je přes léto přístupná veřejnosti, návštěva činí cca 400 - 450 návštěvníků, většinou práce z řad turistů. Další návštěvníci přichází na koncerty a náboženské obřady. Právě pro ně je žádoucí zlepšit úpravu areálu rotundy, povýšit i úroveň poskytovaných informací. Na rotundu je na příjezdech i na cestách řada ukazatelů, už to znamená že by měly vést k pečlivě upravené a hýčkané lokalitě.

9. Jabkancová pouť.  Je to opravdu tak, naše Jabkancová se stala jedním z turistických lákadel České Třebové. Držím palce pořadatelům, aby nepolevili.

10. Park Javorka. Je to krásná lokalita, letní kulturní programy přilákají i návštěvy, které k nám přijedou. Javorku většinou chválí.

11. Městský hřbitov (hřbitovy). Na hroby svých rodičů, příbuzných a známých přijíždí do města řada lidí odjinud, kterým je někdy také možné říkat, že jde o turisty. Městský hřbitov je tedy také jedním z míst, které si přejeme mít v pořádku, svým předkům tím vzdáváme úctu.

12. Pivovar Faltus. I tento cíl je dobře znám zejména návštěvníkům z okolního regionu. Chcete-li si dát schůzku s někým odjinud, často navrhne právě pivovar Faltus. Je určitě dalším známým turistickým cílem města.

13. Dopravní terminál Jana Pernera.  Turisté nepřijedou proto, aby jej shlédli, ale aby ho využili k přestupu, nástupu, výstupu. Často spěchají, ale nemusí to tak být vždycky. Je to brána do našeho města a to se myslím tak nevyužívá. Chybí zde poutače na zajímavosti ve městě, dokonce i obyčejná plakátnice. Při čekání na vlak i autobus je vždy nějaký čas na bloumání po nádraží a okolí. Jinde jsou takové prostory plné poutačů a upozornění, u nás nikoliv.  Také uvnitř haly nádraží postrádám velkoplošnou obrazovku, na které se střídají informace o akcích ve městě, případně i s reklamami firem, které tuto činnost pomáhají financovat.

14. Obchodní zónu na Parníku. Sem přijede spousta lidí i z okolí, většinou  nejde o turisty. Nicméně i zde poznají ti co přijedou z nějakého úhlu pohledu i naše město, soustřeďuje se zde hodně lidí a proto bychom měli do těchto míst  také soustředit i propagaci toho ostatního.

15. Pěkné okolní lokality, jmenujme alespoň expozici Semanínská renezance, Srnovské údolí a naučnou stezku, rezervaci Králova zahrada v Zádulce, Třebovské stěny.

Česká Třebová má možná i více lákadel, lákavě vyhlíží i vnitřní město, ulička na Splavě, je zde však dost rušivých jevů, které v jiných srovnatelných městech nenajdete. Vady na kráse nejsou jen na veřejném majetku, také řada soukromých domů i na hlavním průtahu by potřebovala nové fasády a modernizaci, některé domy jsou i neobydlené a jejich majitelé jsou odjinud a s prodejem či úpravou domu nespěchají..  Některé vady se odstranit podařilo, jiné zase třeba vznikly, připomeňme velkoobjemové kontejnery na náměstí jako protiváha draze vybudované kašny i další vlastně trvale volně odložený kontejner v Klácelově ulici mezi zaparkovanými auty. Nešlo by je třeba přemístit někam jinam?  Nejen kostel sv. Jakuba, ale i okolí kostela, např. čelní schodiště potřebuje úpravy, nedokončený obklad areálu fary čp. 1. zejména z frekventované Hýblovy ulice dělá ostudu již skoro dvě desítky let. To by se v jiném městě nemohlo stát.  Park na Zámostí je nyní již celý v majetku města. Nová úprava a dětské hřiště se zde údajně plánuje až na rok 2018, ale co brání tomu, aby zde byla soustava pěkných laviček?  V Ústí nad Orlicí byly do měsíce po převzetí staré nádražní budovy spolkem Oustecké nádraží v jejím okolí umístěny krásné  lavičky (Díky Městu UO)... Takže by to jistě bylo možné i v parku na Zámostí.

Česká Třebová je svojí polohou a svými možnostmi spíše městem "pro sebe". Lze odhadnout, že má menší počet návštěvníků než Litomyšl, Ústí n.O. i Lanškroun. Ač se snažíme podporovat turistický ruch účastí města na veletrzích, tiskem propagačních brožur, televizními pořady, podstatnou změnu v přílivu turistů do města nepociťujeme. Nedaří se ani "kongresová turistika", přestože máme dobré dopravní spojení a jsme vlastně ve středu republiky mezi Čechami a Moravou. Poslední dobou se podařilo uspořádat několik sportovních kempů. Slyšíme o velkých projektech, velkých akcích, nové knihovně, novém letním stadionu, přestavbě hotelového domu, Bikerezortu či novém parku Benátky. Budiž, budeme-li na to mít peníze, může nás to proslavit. Pamatujme ale i na to, abychom si město upravili hezky i pro sebe, aby bylo radostné v takovém městě žít, abychom viděli, že se veřejný prostor v České Třebové z roku na rok mění. Abychom měli včas osázené krásné květinové zákony, posekané trávníky, zametené ulice a chodníky, účelně rozmístěné lavičky. Dříve to bylo z velké části založené na iniciativě lidí, na Okrašlovacím spolku, na brigádách. Dnes to je v rukou profesionálů placených z městského rozpočtu, tedy z našich kapes, ale všichni vidíme, že to jinde mají přece jen o fous lepší. A je to tak v Litomyšli, v Lanškrouně i v Ústí nad Orlicí.   U nás máme hezky upravený jen dopravní terminál u nádraží. To myslím nestačí. Město pak díky nedostatkům, kterých si někdy ani nevšimneme (už jsme si na ně zvykli) získává nálepku, kterou neradi slyšíme - že se vlastně nemáme čím chlubit.....

Milan Mikolecký