|
V čele našeho města byl devět let od červnových voleb v roce 1981, kdy vystřídal v čele města Josefa Bártu do 9. února 1990, kdy předal řízení města Ing. Slavomíru Gabrhelovi. Byl především ekonom, do práce nastoupil v České armaturce v České Třebové, kde pracoval již od padesátých let, postupně zaujal místo ekonoma a nakonec i ekonomického náměstka. Z této funkce odcházel v červnu 1981 na českotřebovskou radnici. Město Česká Třebová v té době nemělo zcela plnohodnotnou samosprávu, nemělo vlastní majetek, Mělo MěNV tzv. 2. kategorie jako 181 dalších měst v ČSR. Rozpočet tvořilo vlastně pouze a výhradně z dotací určených na konkrétní účely, vlastní rozhodování bylo možné vždy až tehdy, kdy účel použití a financování schválili "tam nahoře". Vést za těchto podmínek město tedy nebylo nic jednoduchého. Otakar Heger prožil v této funkci devět let a rozhodně nezahálel. Připomeňme tehdejší jedinou možnost jak něco ve městě vytvořit "podle vlastních not" - tedy Akci Z, akci Zadarmo. Česká Třebová si právě koncem 70. let vzala sousto na tehdejší dobu převeliké: výstavbu krytého plaveckého bazénu. Bylo to možné pouze v úzké součinnosti s českotřebovskými průmyslovými podniky, kteří na stavbu posílali své zaměstnance a pomohli i s financováním. Tehdy to nešlo jinak. Když jste chtěli dát dítě do školky, do jeslí - bylo třeba odpracovat brigádnické hodiny. Akce se podařila a 10. května 1982 byl krytý bazén slavnostně otevřen. Výstavbu bazénu umožnila dodávka páry z blízké teplárny. Dnes tuto akci už současníci neocení, bazén byl na přelomu století rekonstruován, ale tehdy to bylo něco. Osmdesátá léta jsou také období výstavby českotřebovských sídlišť Trávník III a Lhotka, přinesla na tehdejší dobu možnost solidního bydlení po zde zaměstnané pracovníky a také růst počtu obyvatel. Vlastní stavbu sídlišť sice MěstNV neřídilo, na to byl Krajský investorský ústav "KIÚ", ale vlastní realizace rozsáhlých akcí znamenala velké zatížení pro tehdy velmi úzký aparát na radnici. K tomu mnoho dalších problémů se zajištěním základního školství - v té době ještě doznívala velká populační vlna. Česká Třebová tehdy byla nekompromisně řízena z úrovně okresu, byla tehdy v plánech označena jako "sídlo místního významu" a o každý rozvojový záměr bylo třeba silně bojovat. Otakar Heger v čele města uměl především dobře spolupracovat s třebovskými podniky, bez toho by tehdy nic ve městě nedokázal . Na své funkci nelpěl, neboť po sametové revoluci předal řešení problémů města svému nástupci a odešel zpět do výrobní sféry, pracoval potom ještě v Kovárně J. Kupka - J. Jindra na Parníku. Se svou manželkou Jindřiškou, kterou mnoho Třebováků pamatuje jako dětskou sestřičku v ordinaci MUDr. Bouchalové, společně vychovali dvě dcery. O manželku se potom vzorně staral v době její poměrně dlouhé nemoci. Bydlel na Křibě, aby se v posledních letech přestěhoval do garsonky na Trávník, kde byl blíže své dcery. Zemřel 23. července ve věku 84 let. Čest jeho památce! Milan Mikolecký |