Karel Morkes na pár dní opět Třebovákem  


Asi pětadvacetičlenná skupina turistů z Litoměřic se ubytovala o letošních prázdninách v České Třebové, odkud pořádala zajímavé výlety do okolí a poznala také naše město.  Vše na doporučení bývalého Třebováka Karla Morkese, rodáka z Tkalcovské ulice,  dlouholetého odběratele Českotřebovského zpravodaje, který žije v obci Okna u Litoměřic. O svém pobytu v našem městě píše:

Pobyl jsem na přelomu letošního července a srpna se skupinou turistů KČT Litoměřice v České  Třebové 5 dnů, navštívil Bacrii za stálého deště, ale v pohodě, dále muzeum, příbuzné, Kozlovský kopec, prohlédl si město ze všech stran, a poseděl se spolužáky u piva v Národním domě, kde jsme také večeřeli. Muzeu jsem věnoval kopii Návěstí  vypracované panem adjunktem Roubíčkem v c. a k. úřadu v Ústí nad Orlicí z roku 1865, které popisuje naši chalupu a okolí ve kterém je postavena v Tkalcovské ulici. Jako jediná zůstala snad zázrakem nedotčena. Informoval jsem o tom v BILLE také pana Šebelu. 
Teď hledám pomoc.V jednom ze Zpravodajů  byl článek z konce války kterému vévodil snímek,který mě vzrušil. Jedná se o množství vojenské techniky zanechané ve vypuštěném pivovarském rybníku Schernerovou armádou při ústupu.Snímku vévodí pásový motocykl BMV o který byl mezi námi kluky největší zájem a na to posedět na ní se stála fronta. Rybník byl plný zbraní včetně munice, ale k žádnému maléru tenkrát nedošlo. Hledal jsem (zřejmě špatně) ve Zpravodajích až do roku 2013 včetně, ale nenašel jsem to. Já jsem totiž o tento snímek požádal muzeum. Poslali mi kopii, ale je to snímek ze stejného místa a doby, ale v jiném pohledu. Ta motorka tam není a má archivové číslo 169/1987. Ta o které mluvím tam taky musí být. Já hrozně nerad někde otravuji, ale píšu životopis. Rád bych se na mnoho věcí zeptal,ale už není koho,tak to chci svým  potomkům trochu usnadnit. Rád dotahuji věci do konce tak, jak to uměla moje nádherná žena. Chtěl bych ještě poděkovat té krásné a milé ženě, která mě muzeem provázela a která je původem z Bělé pod Bezdězem. To je kousek od místa kde jsem prožil hlavní část života.Na Bezdězu jsem byl s rodinou v průběhu života vždy 1.května pětačtyřicetkrát. Bylo to hezkých pár dnů a budu na ně rád vzpomínat. 
 
Karel Morkes, Litoměřice  Fotografie: turisté z Litoměřic před budovou internátu na Skalce