Z historie: Pojmenování spoje "Slovenská strela" bylo úzce spjato s dvojicí příslovečně svižných prototypových motorových vozů M 290.0 (Tatra 68) z poloviny 30. let 20. století, které na něm velmi úspěšně jezdily v letech 1936–1939 (s paběrkováním i po květnu 1945) a o více než hodinu zkrátily jízdní dobu oproti nejrychlejšímu spoji vedeném parní lokomotivou. Motorové vozy si tak vysloužily identickou přezdívku, a naopak vlakový spoj byl označen MR 175 (ve směru do Prahy) a MR 176 (ve směru do Bratislavy) podle sousloví motorový rychlík. Jednalo se o první nasazení motorového vlaku tohoto druhu v Československu. Za druhé světové války tento spoj nejezdil. V letech 1946 až 2006 jezdily na rychlíku Slovenská strela běžné rychlíkové soupravy tažené lokomotivou i motorové vozy. Kromě vlaků tažených parní lokomotivou se po 2. světové válce vystřídaly motorové vozy řad M 290.0, M 296.0, M 297.0, M 294.0, M 495.0). V 60. letech z jízdního řádu pojem Slovenská strela na nějaký čas mizí, zato vzniká Ostravan-Bratislavan expres, souprava sestavená z motorových vozů, motorové vozy do/z Ostravy a do/z Bratislavy jsou spojeny v úseku Praha – Česká Třebová. Přibližně o 10 let později přechází Slovenská strela na elektrickou trakci, přičemž opouští tradiční trasu přes Českou Třebovou a vydává se na trať přes Kutnou Horu a Havličkův Brod. Jelikož se ve stanici Kutná Hora hlavní nádraží dochází ke styku železničních napájecích soustav, jízdní doba Slovenské strely se až do uvedení do provozu dvousystémových lokomotiv Škoda řady ES 499 prodlužovala nutným přepřahem lokomotivy. Zde vlak setrvává až do elektrifikace trati Brno – Česká Třebová (č. 260). Jízdní doby Bratislava - Praha: 1937 4hodiny 21 minut 2010 3hodiny 48minut (pendolino) 2013 4hodiny 8 minut |