Ve čtvrtek 22. září se v Městském muzeu uskutečnila vernisáž výstavy obrazů 12 českotřebovských malířů, které mimo jejich vztahu k České Třebové spojuje také výtvarné akademické vzdělání.  Výstavu zahájila Mgr. Jitka Peková, vernisážovou řeč přednesla kurátorka výstavy PhDr. Ludmila Kesselgruberová, Ph.D. Vernisáž byla velmi dobře navštívena.
Dámy a pánové,
Dovolte, abych Vás přivítala na půdě téměř akademické.
Akademismus ve výtvarném umění je jev, který se objevuje s prvními uměleckými školami, tedy v moderním slova smyslu někdy od 17. století (1635 Královská akademie v Paříži). Jednotné vzdělávání uměleckého potěru pak mělo mimo jiné vliv na udržování a rozšiřování jednotlivých výtvarných slohů.
Ve století 18. šířily akademie názor, že osvojením bezpočtu přísných pravidel se každý člověk může naučit umění a stát se dobrým umělcem. Pojem akademismus pak zahrnoval právě tvorbu podle příslušných pravidel.
Ve 2. pol. 19. století v kruzích počínajících modernistů fungovala slova akademismus a akademik téměř jako nadávka. Třeba dělený rukopis malířského impresionismu vskutku negoval úplně všechno, co se na tehdejších uměleckých školách učilo.
To se naštěstí ve 20. století zase změnilo, a tak bylo možné bez rizika nazvat výstavu, kterou nyní otevíráme,  ČESKOTŘEBOVŠTÍ  AKADEMICI.
V souvislosti s touto výstavou vás tedy ujišťuji, že pojmu akademik, akademici, tu bylo užito ve zcela kladném významu. Výstava chce nabídnout ukázku tvorby akademicky vzdělaných malířů a sochařů, kteří mají nějakou pevnou vazbu k České Třebové. Buď se zde narodili, nebo tady prožili nějaký úsek života a nebo sem dlouhodoběji zajížděli. S tímto úmyslem shromážděná kolekce čítá………..kusů obrazů a ……trojrozměrných objektů. Tvorba jednotlivých akademiků tu ovšem není představena vyváženě. Chtíc nechtíc bylo třeba respektovat možnosti našeho muzea, nabídku našich sbírek a také ochotu soukromých majitelů svá díla zapůjčit. Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří nám své obrazy na výstavu poskytli. Jejich seznam naleznete při vstupu do výstavních prostor.
Z dvanácti námi prezentovaných umělců se v České Třebové narodilo šest:
FORMÁNEK,  CHLAPÍK, JOSEFÍK,  MATÝSEK, MEHL A  ZOUREK
Po kratší nebo delší dobu zde žili tři - BĚLSKÝ, BRÁZDA A KVASNIČKA
A konečně umělci dojíždějící - byli zase 3, totiž KREJČÍ, VEJRYCH A ŠVABINSKÝ.
 
Mám – li upozornit na obzvláštní zajímavosti této výstavy,  budou to tyto:
1/ Švabinský je Vám jistě notoricky známý. Dnes tu ale vystavujeme úplně čerstvě zakoupenou kresbu, která je datovaná ještě do konce 19. stol. Je trochu poškozená, nalézá se ve stádiu před restaurováním
2/ Také Rudolf Vejrech je většině z Vás dobře známý. Dnes tu můžete vidět rovněž nové kousky, a to z našich sbírek (2) a 1 ze soukromé (………………)
3/ Konečně doufám, že pro Vás bude nosné seznámení s tvorbou umělců – akademiků, o kterých se v českotřebovských uměnímilovných kruzích buď nevědělo, nebo zapomnělo, nebo se spíš tušilo. Mám na mysli Petra Matýska, Antonína Chlapíka, Jiřího Krejčího a Vladimíra Zourka. V případě Chlapíka není akademické vzdělání tak docela jisté, je ale možné. Ráda bych tyto nováčky“ uvedla mezi výše jmenované akademiky, aby se tito v českotřebovském kulturním  prostředí usadili natrvalo.
Dámy a pánové. Setkání s výtvarnou tvorbou známých i nově oběvených umělců snad obohatí nejen milovníky výtvarného umění, snad osloví a potěší také místní patrioty. Snad rozradostní a příjemně překvapí každého, kdo by pochyboval o tom, že i železničářsko – textilácké prostředí České Třebové mohlo být dobrou líhní i inspirací výtvarně uměleckých talentů.
Vernisážová řeč kurátorky výstavy PhDr. Ludmily Kesselgruberové, Ph.D.