PROBLÉMY KOLEM ROTUNDY NA FÉROVKU           
Vzhledem k zájmu našich spoluobčanů o výše uvedenou problematiku bych velmi rád uveřejnil odpovědi na otázky, které se mě přímo dotýkají. S žádostí o odpovědi jsem se obrátil na pana Ing. Malečka, vedoucího odboru výstavby. Cituji :
„Změna projektové dokumentace ke stavbě zahradní chaty na části pozemku č. 690. Zásadní změna proti původní dokumentaci se týká navržené podkrovní místnosti na dvou Unimo (stavebních) buňkách. Při její realizaci by byla celková výška chaty 5,5 m, což je neúměrná výška k okolním chatám, včetně zastínění větší části sousedního pozemku. Povolená realizace úpravy je snížená výška z původních 5,5 m na přijatelných 3,3 m." Konec citace vyjádření odboru výstavby.
Tuto úpravu jsem musel provést, protože odpovědná pracovnice Odboru výstavby MěÚ v České Třebové původní záměr nepovolila. Proto jsem se zeptal pana Ing. Malečka, vedoucího odboru výstavby: „Který Váš podřízený pracovník dal souhlas, aby objekt č. 254 pod Rotundou sv. Kateřiny byl ještě vyšší a delší než původní? Zastiňuje jak samotnou rotundu, tak i přilehlý hřbitov s kamennými reliéfy. Jste přesvědčen o správném jednání úředníka odboru, jehož jste vedoucím? Nebo snad došlo k účelovému pochybení?" Děkuji Vám za jasnou a zřetelnou odpověď.
Za nemalý finanční obnos jsem musel předložit odboru výstavby několikastránkovou studii, která se týkala požárně bezpečnostního řešení stavby a byla součástí projektové dokumentace ke stavebnímu povolení. Osm listů odborného posudku řeší, jak daleko budou šlehat plameny z mých hořících „buněk" a přístavků. V dosahu plamenů při výšce chaty 3,3 m nesmí být žádný objekt v rozmezí 7m na všechny strany.
Jak je tedy vůbec možné, že přestavovaný dům, spíše malý panelák, při své nové výšce a délce, je vzdálen pouhých 12 - 15 m od rotundy? V případě požáru nového domu č. 254 nemá rotunda se šindelovou střechou šanci na záchranu.
„Pane inženýre, rád bych věděl, zda i v tomto případě existuje rozsáhlá studie požární bezpečnosti a je plně respektována. Doufám, že pečlivě vybraná kolaudační komise se bude řídit předpisy stejně jako v případě občanů našeho města. Opět Vám děkuji za jasnou odpověď."
S pozdravem  Petr Reindl Č. Třebová
 
Na můj dopis ze dne 19.8. 2016 jsem obdržel v krátké době odpověď, za kterou velmi děkuji.
Ukazuje, že odbor výstavby MěÚ s občany dobře komunikuje:
 
MĚSTSKÝ ÚŘAD ČESKÁ TŘEBOVÁ
odbor výstavby - Č.j.: 17327/2016/VYS/JMK/470 - 2
Česká Třebová, dne 29.08.2016 Vyřizuje: oprávněná úřední osoba: ing. Jiří Maleček
 
Pan Petr Reindl 56002 Česká Třebová
 
Sdělení
Na základě Vašeho dopisu ze dne 19.08.2016 Vám sděluji tyto informace.
Stavební povolení na stavební úpravy domu č.p. 254 bylo vydáno dne 04.10.2013 s tím, že stavebník musel k žádosti doložit příslušná závazná stanoviska. Mezi tyto lze zařadit:
l Souhlasné závazné stanovisko orgánu státní památkové péče vydané Městským úřadem v České Třebové, odborem rozvoje města a investic ze dne 13.06.2013. Tento správní orgán na základě posouzení projektové dokumentace usoudil, že z hlediska zájmů státní památkové péče lze považovat stavbu za přípustnou. Stanovil dvě podmínky, které byly plně převzaty do stavebního povolení. Součástí projektové dokumentace stavebních úprav je nový krov, který tento orgán rovněž posuzoval. Vydané závazné stanovisko se vztahuje na celou budovu, která byla posuzovanou ve stavebním řízení, jeho konstrukční části, výšku stavby a stavbu štítové zdi na východní straně budovy. Tímto orgánem byla stavba také posouzena s ohledem na blízkost kostela sv. Kateřiny.
l Součástí projektové dokumentace je požárně bezpečnostní řešení stavby zpracované autorizovanou osobou. Požárně nebezpečný prostor od stávající a rekonstruované budovy zasahuje max. 2,5 m na severní straně budovy na sousední pozemek. V žádném případě nezasahuje na sousední stavby. Požárně bezpečnostní řešení stavby bylo posouzeno Hasičským záchranným sborem Pardubického kraje, územním odborem v Ústí nad Orlicí souhlasným závazným stanoviskem bez podmínek ze dne 11.03.2013.
Ing. Jiří Maleček, vedoucí odboru výstavby
 
Stanovisko Národního památkového ústavu 
V ostrém protikladu k výše uvedenému sdělení vedoucího odboru výstavby MěÚ Česká Třebová  je stanovisko Národního památkového ústavu Pardubice. K prováděné rekonstrukci v průběhu řízení stavebního povolení vydával Národní památkový ústav odborné vyjádření, ve kterém zamýšlenou přestavbu důrazně nedoporučil. Dále je výňatek z tohoto dokumentu, který (ač měl údajně pouze doporučující charakter) měl být pro "orgán státní památkové péče" na naší radnici velmi důležitý. (Dům čp. 254 stojí 10 metrů od rotundy sv. Kateřiny!) Stanovisko NPÚ  nelze přece "otočit" o 180 stupňů a do závazného stanoviska napsat, že "z hlediska zájmů státní památkové péče lze považovat stavbu za přípustnou." Černá barva byla zaměněna za bílou. Lze pak při takto zkresleném hodnocení psát o tom, že je vydané stavební povolení v pořádku?
 
"Projektová dokumentace byla předložena i  interní památkové komisi NPÚ ÚOP Pardubice. Komise zastávala jednomyslný názor, že projekt v současné podobě nelze doporučit k realizaci, neboť by došlo k výraznému ohrožení společenského uplatnění památky a poškození jejího prostředí. V blízkých i dálkových pohledech by došlo k  přímé konfrontaci jedné z nejstarších a nejvýznamnějších sakrálních památek v kraji na jedné straně a  účelově upravené, novotvary prostoupené stavby historického objemu, používající stavební materiály určené pro novostavby nejběžnějšího, katalogového typu na straně druhé. Celkové architektonické pojetí je tedy dle našeho pohledu směs novotvarů a nejběžnějších utilitárních prvků katalogového typu, něž-li kvalitní rekonstrukcí. Projekt se nedokázal vhodně vypořádat s mimořádnou situací v blízkosti významné památky, což je do značné míry dáno předimenzovaným stavebním programem, který  přízemní stavbu měnil vzhledově na stavbu patrovou. Nevhodná je zejména tvarová úprava valbové střechy na štít, kdy dochází v dálkových pohledech k zakrytí části rotundy – výrazná dominanta města a pohledová dominanta v rámci MPZ a novodobé vikýře… atd.
Upozorňovali jsme, že řešený dům je pohledově exponovaný, v přímém kontaktu s rotundou sv. Kateřiny, viditelný při pohledu z centra památkové zóny (Staré náměstí, ulice Lidická, Na Zámostí) a také zblízka, při hlavním nástupu ke kostelu a na hřbitov a provedením rekonstrukce dojde k nepříznivé změně stavu a vzhledu rotundy sv. Kateřiny, chráněné jako kulturní památka, jejího prostředí a společenského uplatnění. Proto jsme s provedením stavby dle přeložené dokumentace nesouhlasili a doporučovali přepracování projektu s ohledem na historicky citlivé prostředí rotundy.
Následně došlo k mírné korekci záměru, ale sporné části rekonstrukce v projektu zůstaly (změna šítu na valbu, novodobé materiály, novodobé vikýře atd.).
PhDr. Zuzana Růžková, kancelář ředitele, Národní památkový ústav Pardubice.
V návštěvním řádu, který je zveřejněn za sklem v areálu před příchodem k rotundě (viz foto) se uvádí:
Rotunda sv. Kateřiny je nejstarší stavbou v našem městě, založena byla podle dochovaných pramenů někdy počátkem 13. století a je jedinou dochovanou románskou rotundou ve východních Čechách.  Areál bývalého starého hřbitova spolu s ohradní zdí a vstupní zvoničkou jsou též samostatnými kulturními památkami obdobného významu jako rotunda a vztahují se na ně ustanovení zákona č. 20/1987 Sb - památkový zákon..."

Návštěvní řád schválila rada města s platností od 1.7. 2016 na popud orgánu státní památkové péče  v České Třebové. Toho orgánu, který vydal v roce 2013 "závazné stanovisko" k problematické předimenzované dostavbě domku stojícího pouze 4 metry od ohradní zdi výše označené za kulturní památku.....

Návštěvní řád areál rotundy (památku) chrání před (neukázněnými) lidmi, a současně  stejný orgán dovolil "výrazně ohrozit společenské uplatnění památky a poškodit její prostředí" předimenzovanou stavbou s řadou dalších výše uvedených nectností.

 
Dovolte mi ještě krátký dodatek
Dle mého názoru jsou paní Mgr. Helena Johnová a další dva členové sdružení Přátelé J. Lumiera jen tzv. „bílí koně". Až se objeví druhý z bratrů Lumierových, bude mít třebovská rotunda již nové majitele. Nevěříte? V České Třebové je možné vše. V jednom z minulých čísel Českotřebovského zpravodaje jsem navrhoval na místě budoucího multifunkčního hřiště v Benátkách přistávací plochu pro vrtulník. Fantazie? Teď tam bude prosklený výtah s vyhlídkovou plošinou. Já jsem ve svých nápadech úplný břídil. Co byste řekli na to, přidat tam ještě rozhlednu? Já jsem pro. 
P. Reindl
 
Poznámka redaktora: Rotunda sv. Kateřiny i její areál je ve vlastnictví města, město se stará o stavební stav rotundy sv. Kateřiny a zajišťuje údržbu jejího areálu a stanovuje podmínky pro jeho užívání. Interiér a mobiliář v rotundě je ve vlastnictví Římskokatolické církve, která rotundu sv. Kateřiny spravuje a užívá k liturgickým i koncertním účelům.
 
PAMÁTKU ZE 13. STOLETÍ A JEJÍ OKOLÍ MUSÍME VÍCE CHRÁNIT 
Dovoluji si reagovat na nečinnost orgánů státní památkové péče v rámci Městského úřadu Česká Třebová a prostřednictvím kolegů na krajském úřadě, kteří mají jako nadřízený správní orgán na starost kulturu a památkovou péči, si dovoluji iniciovat vznik ochranného pásma kolem významné kulturní památky Rotundy Sv. Kateřiny v České Třebové, díky kterému už do budoucna nebude moci být takřka ignorován názor odborníků z Národního památkového ústavu. V době, kdy je problém, tak se všichni schovávají a nikdo za nic nemůže. Velmi mě situace mrzí, protože samotná aktivita a věčná náplň objektu, který je upravován, a to dokonce ze soukromých sbírek, je velmi užitečná a prospěšná. Leč došlo k tomu, čeho jsem se obával, že necitlivost přestavby a zastínění rotundy budí obrovské emoce. Je to škoda, proto chraňme to cenné, co máme a nechovejme se k architektuře jako čtyřicet let jedna nejmenovaná strana!!!   (Martin Netolicky, z facebooku)