Lichtenštejnské stopy na Suchém vrchuV roce 1622 koupil panství Lanškroun od Zdeslava Hrzána z Harasova lichtenštejnský kníže Karel I. z Lichtenštejna. Teprve až za jeho nástupce Karla Eusebia z Lichtenštejna se začaly hranice panství osazovat hraničními kameny. Tyto měly v horní části vytesán emblém knížecí korunky, ve které byl zapracován letopočet.
V severní části lanškrounského panství v oblasti Suchého vrchu se dochovaly 2 kameny s letopočtem 1666. Pod korunkou byl zajímavě vytesán monogram CE – iniciály výše zmíněného knížete (Carlolus Eusebius). Nápis je umístěn pouze z jedné strany, na opačné straně je vytesáno pořadové číslo kamene. Jeden z nich najdeme asi 300 m západně od rozcestí u Tří pánů, poblíž modře značené turistické cesty.
Další hraniční kamen, který přetrval do dnešní doby patří do období vlády knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna. Tzv. „troják“ – s nápisy ze tří stran se nachází poblíž Suchého vrchu na hranicích katastrů Orličky, Červená Voda a Dolní Boříkovice. První písmeno v pohledu od shora značí panství, ke kterému příslušné katastrální území patří, tj. L – Lanškroun, E – Ruda n.Mor.(Eisenberg a.d.M.) a G – Králíky (Grulich). Další nápis značí monogram panovníka – Iosef Ian Adam Fűrst von Liechtenstein ( IIAFVL ) na stranách k Orličkám i Červené Vodě, další řádek je shodný na všech třech stranách – letopočet 1723, poslední řádek je pořadové číslo kamene. Najdeme ho při červeně značené turistické cestě od Kramářovy chaty k vrcholu Suchého vrchu. Současně při tom označoval historickou hranici Čech a Moravy. Třetí hraniční kamen patří do období vládnutí knížete Josefa Václava z Lichtenštejna s letopočtem z roku 1752 a na orličské straně s monogramem IWFVL (Iosef Wenzel Fürst von Liechtenstein). Také se zde jedná o „troják“ a je se zmíněných hraničních kamenů asi nejznámější. Nachází se pod Bradlem na turistickém rozcestí U tří pánů, na rozmezí katastrů obcí Orličky, Dolní Boříkovice a Těchonín. Na straně směřující k Dolním Boříkovicím nalezneme nápis GAHG, jehož význam je Graf Althann, Herrschaft Grulich = hrabě Althann, panství Králíky. Třetí strana je otočena k obci Těchonín, jež byla součástí panství panství Kyšperk (něm. Geyersberg). Text GBHG znamená Graf Breda, Herrschaft Geyersberg – tedy hrabě Breda, panství Kyšperk. Kámen spadá svým vznikem do období Jana Čeňka Bredy ze Špandavy.
Poslední, renovovaný (v roce 2015) hraniční kámen najdeme u parkoviště na Červenovodském sedle. Je nedatovaný, ale s nově osazenými mramorovými destičkami s emblémy Čech a Moravy, na jejíž historické hranici stojí. Tomuto místu se také říká U kamene. Má to ale souvislost s jiným lichtenštejnským kamenem. Jedná se o rozměrově větší pamětní lichtenštejnský kámen, zabudovaný v kamenné mohyle, které k 40. a 50. výročí panování knížete Jana II. z Lichtenštejna v roce 1898 na všech panstvích Lichtenštejnů osazoval jejich lesnický personál. Nachází se v lese jen pár metrů od výše zmíněného českomoravského hraničníku. Okolo těchto kamenů bylo vysázeno 40, resp. 50 dubů znázorňující roky panování knížete. Bohužel se tyto stromy zde již nezachovaly.
Na poměrně malém území Přírodního parku Suchý vrch – Buková hora se tak dochovala díky náhodě, horší dostupnosti, nebo i tvrdším klimatickým podmínkám unikátní kolekce drobných kamenných památek výše jmenovaného knížecího rodu z období od 17. po 19. století jež nemá v ČR obdoby. Tyto kamenné památky by kromě Kramářovy chaty s rozhlednou a samotného vrcholu Suchého vrchu s vrcholovou knihou mohly též turisticky zatraktivnit tuto krásnou lokalitu. Petr Vomáčka, Česká Třebová (vomacka.p@atlas.cz)
|
Druhý, vzhledově trochu
odlišný a dosud neopravený pamětní lichtenštejnský kámen se nachází
vzdušnou čarou asi 1 km na jihovýchod, u lesní silničky od Ruské zatáčky
k Mlýnickému Dvoru pod Bukovou horou.Také zde již dubový porost chybí.