Jidelna ve žluťáku ohrožena - 

 pokusme se pro udržení něco udělat 

Při dokončení českotřebovského Domu s pečovatelskou službou čp. 2100  v roce 2003 jsme viděli jeho velká pozitiva, konečně jsme ve městě postavili důstojný dům pro seniory ve kterém je k dispozici pečovatelská služba, ordinace lékařů, později i sídlo českotřebovské seniordopravy. Je zde také jídelna, která je mimo dobu oběda také vhodným místem pro shromažďování obyvatel domu na besedách, přednáškách, projekcích samozřejmě také pro další zájemce z celého města.  Samotný "žlutý" dům s pečovatelskou službou čp. 2100 má 51 bytů, ve kterých bydlí cca 75 obyvatel, další sousední dům čp. 1400 v těsném sousedství s 88 byty je také z převažující části domem s pečovatelskou službou, tedy domem se zvláštním režimem, ve kterém se jeho obyvatelé např. zavazují objednávat nějakou službu od střediska pečovatelek Sociálních služeb, které zde  bylo zřízeno. Oba domy dnes dělí nejen číslo 700  v hodnotě čísla popisného, ale snad i další bariéry, které bych ani neočekával. Přitom by se dalo očekávat, že  se bude jednat o obyvatele s podobnými osudy a třeba i zájmy, tedy spřízněné duše a že  právě to bude lidi spojovat.

Co to má společného s jídelnou ve žluťáku? Ještě před pěti - šesti lety zde vydávali strávníkům cca 60 obědů denně.  Postupně se tento počet snižoval a v poslední době nabyl takových počtů, že se logicky přemýšlí nad tím, že je zbytečné zde platit kuchařku na 3 hodinový úvazek, když zde  vydá v jídelně jen 7 obědů a zbývajících 11 - 12 pak do přinesených jídlonosičů, ve kterých si strávníci  vydané jídlo zanesou o nějaké to patro výš domů. Přitom do jídlonosičů  pečovatelská služba běžně  obědy vydává a rozváží po celém městě. Každý pracovní den uvaří kuchyně v Domově pro seniory v Bezděkově cca 240 - 250 obědů, z toho se jich cca 130 rozváží třemi auty po celém městě. Transport do jídelny ve žluťáku je komplikovanější, provádí se ve zvlášť upravených předehřátých kontejnerech. V podstatě zbytečně, protože většina strany se pak z těchto kontejnerů zase stejně předá do jídlonosičů. Kdyby se jídlonosiče pro obyvatele žluťáku plnily přímo v kuchyni Domova pro seniory v Bezděkově, odpadlo by vyhřívání a vymývání kontejnerů a poměrně složitá manipulace s nimi. Byl jsem se na přípravu stravy pro jídlonosiče i pro kontejnery osobně podívat a musím potvrdit, že za stávajích počtů vydávaných obědů strávníkům v jídelně žluťáku je to neekonomické a zbytečně složité řešení.  Aby se tak mohlo stát, je třeba přesvědčit jen sedm strávníků, dosud se stravujících  přímo v jídelně, nebo vydávání jídel prostě zrušit bez náhrady.  Byla by to však velká škoda, je zde vybudováno zařízení, které může dobře sloužit. Navíc společné  stravování má i další společenský význam, díky němu se lidé potkávají, necítí se tak osamělí....

V čem je "zakopaný pes", proč jsme už dávno překročili ekonomickou rentabilitu? Proč zde dnes není o společné stravování zájem? Proč sem nechodí (nebo alespoň sem tam nezajdou) na obědy obyvatelé sousedního červeňáku nebo odjinud např. z Farářství? V jídelně se nají opravdu chutně, porce nejsou šizené,  je tu i klidné prostředí, není sem daleko.  Je to otázka ceny? 

Cenu podávaného oběda je třeba vysvětlit. Je totiž zdánlivě vysoká  71 Kč / oběd a to může odrazovat. Jak je to možné, že jinde jsou obědy levnější? Jak byla tato cena 71 Kč/oběd vytvořena? Dá se zlevnit? Vydělávají na tom Sociální služby? Hodnota oběda vyrobeného v kuchyni Domova pro seniory je 63 Kč, cena se skládá z hodnoty potravin a režie, t.j. např. mzdové náklady, energie apod.) Z této částky platí uživatelé Pečovatelské služby, kteří si nechávají obědy dovážet jen 51 korun, zbytek  je dotace města na pečovatelskou službu.  Navíc je však nutné zaplatit určený poplatek 20 Kč na dovážení oběda a právě to posouvá cenu na zmíněných 71 Kč.  Tento poplatek za dovážení oběda vychází ze stanovené vyhlášky MPSV,ve vyhlášce je zastropován na hodnotě 30 Kč. Tento poplatek platí všichni uživatelé Pečovatelské služby, kteří si nechávají oběd dovážet, tedy i obyvatelé žluťáku.  Poplatek by možná šlo rozhodnutím rady města změnit, tedy zřejmě i zlevnit, muselo by se to však udělat všem odběratelům obědů rozvážených pečovatelskou službou.

Proč nemůže být poplatek za rozvoz nula nebo hodně nízký:  V tom případě bychom nedostali dotaci na fungování Pečovatelské služby od Pardubického kraje. Pardubický kraj sleduje, zda nejdříve sami využíváme všechny legální zdroje pro naplnění rozpočtu pečovatelské služby a teprve potom nám pošle dotaci na  pokrytí ztráty z její činnosti.  Druhým důvodem, proč nedělat nulový či rekordně nízký poplatek za rozvážení oběda je to, že v tom případě by zřejmě prudce narostl zájem o tuto službu natolik, že by již kuchyně nestačila svou kapacitou a podobně by na tom byla samotná rozvážková služba. Dnes se cca dvě třetiny uvařených obědů rozváží odběratelům po městě. 

Zpět do jídelny ve žluťáku.  Je třeba zajistit i další její provoz. Co je proto potřeba udělat?  Především zvýšit počet odebíraných obědů, třeba i propagací jídelny v rámci města, v rámci Červeňáku, odkud to je sem nejblíž. A k tomu omezit zavedenou praxi jídlonosičů na co možná nejnižší míru např. pro nemocné obyvatele. Snažit se, aby tato jídelna skutečně plnila funkci komunitního centra. V tom případě bude velmi rozumné, když když zde vznikne samospráva, která bude mít přehled o přáních či požadavcích  jednotlivců. Jeho služby oak bude možné i rozšiřovat. Samospráva bude mít také možnost plánovat a zajišťovat třeba odpolední či podvečerní programy, nelépe třeba s určitou pravidelností. Dostal jsem příslib, že není třeba požadovat třeba 60 vydávaných obědů, ale pokud bude v jídelně zajištěných 25, lépe 30 pravidelných strávníků, vznikne šance na udržení služby v současné podobě. Snížení ceny oběda "jen pro strávníky ve žluťáku" je  možné jen pomocí sponzopringu některou firmou, nelze např. dotací z rozpočtu města poskytovat výhody jedněm uživatelům pečovatelské služby a druhým nikoliv. 

Ještě vidím jakousi možnost v podobě administrativního opatření: Myslím totiž, že nelze dávat rozvážení obědů občanům v domech po městě (jako placenou pečovatelskou službu na individuální objednávku) a dovoz obědů do výdejny v jídelně žluťáku "do stejného pytle". Pokud by se podařilo jídelnu ve žluťáku prohlásit za druhé výdejní místo v rámci příspěvkové organizace Sociální služby, už by se o rozvážení obědů nejednalo.  V tom případě by nemuseli strávníci platit zmíněných 20 Kč jako poplatek pro Pečovatelskou službu, ale přišli by současně o dvanáctikorunovou slevu na režii oběda. Pak by tedy stál oběd ve žluťáku stejně jako v Domově pro seniory, tedy 63 Kč a to by už byla cena konkurenceschopná. Jenže není to tak jednoduché, je třeba posoudit tuto možnost s metodikou MPSV. Pokud by to předpisy dovolily, bylo by pak rozhodnutí  na radě města. Určitou logiku by to mělo, precendens vidím v případě školních jídelen. Do jídelny na ZŠ Parník se jídlo také odváží a žáci tam neplatí o nic více. Nejde ovšem o sociální služby, ty mají svoje předpisy. Proto nelze podléhat přílišnému optimismu.

Proč se tématem zabývám: dostal jsem dopis upozorňující na problém, tedy na možnost uzavření jídelny s tím, že by to byla velká škoda. To stejné mi potvrdila i místostarostka  Jaromíra Žáčková. Podrobně mě pak do situace uvedl ředitel Sociálních služeb Josef Jurenka. Tímto článkem se snažím situaci objasnit a vysvětlit. Přesvědčil jsem se, že nikde není žádná zlá vůle, která by chtěla služby ve žluťáku omezovat.

Milan Mikolecký