ČESKOTŘEBOVSKÉ
KALENDÁRIUM
NA DUBEN 2016
Nedožitých 95
let Stanislava LÉNKA (17.4. 1921 – 12.1. 2004), textilního návrháře,
desinatéra a malíře
Narodil
se v Čelechovicích u Prostějova. Jeho otec byl domácím krejčím, matka se
starala o domácnost. Jako absolvent Státní odborné školy tkalcovské
v Prostějově vystřídal řadu zaměstnání. Byl dělníkem v zemědělství,
tkalcem, návrhářem tkanin a vedoucím ateliéru v Lettnerově továrně
v Horním Městě u Rýmařova. V roce 1947 nastoupil na místo návrháře
v ateliéru textilní továrny na Parníku. K původnímu vzdělání přidal
dálkové studium na uměleckoprůmyslové škole v Brně, absolvoval řadu
seminářů a týdnů kreslení pod patronací Ústavu bytové a oděvní kultury.
Pracoval v kolektivu , který získal státní vyznamenání za tkaniny pro
Světovou výstavu v Bruselu, sám obdržel řadu ocenění za výrobky a za podíl
na soutěžích o nejlepší výrobek roku. Veškerý volný čas věnoval malování
krajin a architektuře starých chaloupek. Vzácně namaloval i portrét, nebo
zátiší. Náměty čerpal nejen z České Třebové a jejího okolí. Pocházely ze
všech koutů republiky, kam se dostal za studiem přírody. Při práci
používal tužku, pero, štětec i špachtli. S obrazy Stanislava Lénka jsme se
mohli setkat na výstavě v ZK Perla 02 v roce 1980. Tehdy vystavoval
společně s Karlem Tomšem. V roce 1981 odešel na zasloužený odpočinek a
vrátil se na Moravu. Do posledních dnů svého života žil v Kostelci na
Hané, když domek v rodných Čelechovicích na Hané předal synovi.
Nedožitých 90
let PhDr. Jindřicha RŮŽIČKY, CSc. (4.4. 1926 – 7.1. 2011), předního
regionálního historika a archiváře
Narodil
se v České Třebové, kde byl jeho otec učitelem. Brzy ztratil maminku a
vyrůstal v rodině dědečka. V místě rodiště vystudoval reálné gymnázium
(maturoval v roce 1945) a v Praze Filozofickou fakultu na Karlově
univerzitě a Státní archivní školu. Jeho životní a profesní dráha je
spjata s městem Litomyšl, v němž po studiích pracoval jako archivář. Po
odloučení archivu od muzea (1953) se stal vedoucím Městského a od roku
1955 Okresního archivu v Litomyšli. Ve funkci ředitele Okresního archivu
Svitavy se sídlem v Litomyšli, který vznikl po územní reformě v roce 1960,
setrval až do roku 1987, kdy odešel do důchodu. V roce 1957 se ujal vedení
litomyšlské městské kroniky, kterou vedl nepřetržitě do roku 1976. Je
autorem desítek monografií, studií a zpráv a také článků popularizačních.
V roce 1972 vyšel jeho Průvodce po Okresním archivu Svitavy, je autorem či
spoluautorem dějin Svitav, Poličky, Litomyšle či Desné u Litomyšle. Mezi
okruhy jeho zájmů patřily regionální dějiny, historie národního obrození,
formování českého myšlení v 19.století (H.G. Schauer, T.G. Masaryk), nebo
dějiny filmu. Po mnoho let byl členem Vědecké archivní rady, četných
vědeckých komisí a společností.
Nikdy také nezapomněl na své rodné město. Již jeho diplomová práce byla
zaměřena na nejstarší českotřebovské městské knihy. Napsal řadu
historických a monografických článků v Českotřebovském zpravodaji, je
spoluautorem sborníku k 700. výročí města České Třebové (1978) i 1.
ročenky českotřebovského městského muzea za rok 2004. V České Třebové
zahajoval výstavy, přednášel na různých besedách, pronesl proslov při
odhalení pamětní desky spisovateli, novináři a politikovi F.V. Krejčímu na
jeho rodném domě čp. 11 v Klácelově ulici (1997). Za celoživotní přínos
českému archivnictví byl PhDr. Jindřich Růžička v roce 2006 oceněn
udělením medaile ministra vnitra ČR „ Za zásluhy o české archivnictví“.
115 let
od úmrtí Jaroslava ŠTANGLERA staršího (18.12. 1857 – 25.4. 1901), místního
podnikatele a veřejného činitele
Narodil
se v Kvasinách v rodině mlynáře. Po vyučení řeznickému řemeslu, odešel do
světa na zkušenou. Působil v Praze, Vídni a Budapešti. V roce 1880 přišel
do České Třebové, kde se usadil. Začal pracovat jako tovaryš u řezníka a
majitele hostince Josefa Berana v chalupě na náměstí čp. 49. V pozdějších
letech po Josefu Beranovi převzal živnost. Byl dvakrát ženat. Z prvního
manželství měl čtyři děti, z druhého tři. Mezi nimi byl i syn Bohuslav,
významný kulturní pracovník našeho města. V roce 1884 rodina zakoupila dům
čp. 64, kam byl řeznicko- uzenářský závod přestěhován. Po modernizaci byl
prvním závodem ve městě na strojový pohon.
Jaroslav Štangler starší aktivně pracoval i pro veřejnost. Byl členem
Občanské besedy, divadelního spolku Hýbl. Nesměl chybět v městském
zastupitelstvu a městské radě, významné postavení zastával v Sokole. Jako
starosta Společenstva řezníků a uzenářů se zasloužil o otevření místních
jatek (1900). Ve městě byl uznávanou osobností. Když zemřel, pohřební
průvod s jeho ostatky byl dlouhý od starého hřbitova až na náměstí.
130 let od úmrtí
faráře Josefa TUPCE (10.2. 1815 – 19.4. 1886)
Narodil
se ve Skořenicích u Chocně. Vystudoval litomyšlský filozofický ústav a
v Hradci Králové bohosloví. Na kněze byl vysvěcen v roce 1840. Před
příchodem do České Třebové působil v duchovní správě v Dolní Dobrouči,
Žichlínku a Čermné. V našem městě se nesmazatelně zapsal do historie
organizováním dvou velkých akcí, přesahujících region. Obě se konaly na
oblíbeném místě Třebovanů, na Horách. Jednalo se o mohutné shromáždění
lidu (28.8. 1870), které na závěr přijalo obsáhlou rezoluci s konkrétními
požadavky na zlepšení postavení českého národa v habsburské monarchii.
Další velkou událostí byla schůze Katolicko- politické jednoty pro
Království české (září 1875). Byl také hlavním organizátorem slavnosti,
která se konala při příležitosti blahoslavení Anežky České, dcery Přemysla
Otakara I. (1876). Za významnou součást své činnosti považoval výchovu
mládeže. Ve své farnosti zavedl pravidelné pedagogické schůzky učitelů,
v létě roku 1870 založil učitelský spolek Budeč. Blízký vztah měl i
k místnímu spolku dobrovolných hasičů, který ho jmenoval čestným členem.
Zasloužil se o zkrášlení svatojakubského kostela (oprava omítek, vnitřní
vybílení, okolní úpravy). Za vzorné plnění povinností byl svými
nadřízenými oceněn jmenováním biskupským vikářem pro lanškrounský vikariát
a také titulem osobního děkana. Byl oblíben nejen mezi farníky. Jeho
sedmdesáté narozeniny slavilo celé město (slavnostní osvětlení, pěvecká
akademie v předvečer narozenin). Po Tupcově smrti administroval farnost
kaplan Jan Selichar. Novým farářem se 28. srpna 1886 stal Josef Ledr,
který do té doby působil v Čermné.
Jan Skalický |