Další květnová výročí Třebováků                                          
Miloš Dušek - nedožitých 90 let  (*20.5 1926, + srpen 2012 )
Jako skutečně velmi mladý se zapojil do odbojové činnosti ve skupině Mladý východ, jedné ze skupin, které zde na Českotřebovsku pracovaly.  Podávaly např. informace o  vojenských transportech. O ně měli veliký zájem také naši spojenci, a to prostřednictvím našich zahraničních odbojových center na západě, (Velká Británie) ale i na východě (SSSR) a to prostřednictvím krátkovlnných vysílaček, které v naší okupované vlasti používal\ některé odbojové skupiny. Při vyzrazení ilegální práce pak Miloše Duška stejně jako další členy skupin čekalo zatčení a nucené práce, koncentrační tábor. Pro Miloše Duška  dopadla tato životní kapitola dobře, vrátil se domů a nastoupil do práce do parnické textilky, pracoval v přádelně.  Byl členem posledním žijícím členem odbojářem z II. sv. války v našem městě

Jako památku na tuto odbojovou činnost a na dobu války měl Miloš Dušek doma ve své knihovně vystavené pamětní medaile, čestná oznaky a uznání, vlaječky, a další artefakty,  měl dokonalý přehled o  jednotlivých leteckých perutích anglického královského letectva a jejich rozlišovacích znacích a dovedl o nich poutavě vyprávět.  Tato záliba jej zavedla do skupiny českotřebovských (a  orlickoústeckých) leteckých modelářů.  Zde Miloš Dušek dobře zapadl do kolektivu, který dosáhl pro Českou  Třebovou řadu úspěchů i na mezinárodních soutěží včetně Mistrovství světa. V rámci  kolektivu modelářů byli plastikoví, kteří tvořili co nejvěrnější kopie leteckých strojů používaných v armádách či civilním sektoru.   Miloš Dušek byl i jedním z iniciátorů  odhalení pamětní desky českotřebovským letcům na pomníku padlých  na Tyršově náměstí. Celoživotní práci Miloše Duška ocenilo Město Česká Třebová před pěti lety udělením Ceny starosty. Krátce na to Miloš Dušek zemřel.

Před pěti lety otevřelo Podlahové centrum Jehla

Pro pozvané hosty se v závěru března.2011 uskutečnilo slavnostní otevření nově  vybudovaného Podlahového centra  firmy Jehla v ulici Dr. Beneše na místě bývalého parkoviště před vchodem do Primony.  Aby byl okamžik slavnostnější, tak se na ceremoniálu otevření podíleli mušketýři ze Šumperka. Sympatická jednotka vedená sympatickým důstojníkem v dobových uniformách rozhodně upoutala pozornost kolemjdoucích, výstřely byly mohutné a  nejen na chodníku před prodejnou, ale také vzadu na parkovišti za prodejnou, kde mušketýři provedli také ukázky bojové taktiky a ukázku výstroje mušketýra. Muškety fungovaly jak měly. Nebylo to jediné zpestření slavnostního programu. Po proslovech majitele prodejny p. Hlavatého a přípitku s pozvanými hosty hrála duba a součástí byla také taneční ukázka. Podlahové centrum slouží a doplňuje nabídku zdejší obchodní zóny, navštěvované kupujícími z celého regionu.
 
Lubomír Hýbl - 80 let  (*18.5.1936)

Divadlo. Ve svém rodném listu má datum narození 18. května 1936 a jméno, které se shoduje se jménem  divadelního souboru. Ten shodou náhod nese stejný název, podle českého spisovatele Jana Hýbla, který se v České Třebové narodil v roce 1786, tedy 150 let před Lubošem Hýblem, naším  květnovým jubilantem.
První zmínka v análech o divadelní roli Luboše Hýbla je   spojena v Schillerovou hrou Don Carlos, kterou v roce 1956 režíroval Bohuslav Routek. V pamětnických záznamech DS Hýbl  jsou i názvy dalších her, ve kterých Luboš účinkoval. Padesátá léta byla  v České Třebové zlatou érou ochotnického divadla, byla řada režisérů:  Karel Tomeš, O. Bittl, M. Blodíková, Jaroslav Hosnedl. A pokračovala i v letech šedesátých, např. díky M. Dočkalovi či Sašovi Gregarovi. Mezi režiséry souboru ovšem najdeme také Lubomíra Hýbla, osobně vzpomínám např.  na "Generálku" Jiřího Hubače - z roku 1990, kde si zahrál také skvělého Napoleona. 
L. Hýbl se pustil do režírování divadelních her ovšem již dříve:  W. Hildesheimer - Dobývání princezny Turandot (1969); G. B. Shaw - Pekelník (1974); J. B. Priestley - Poklad (1976) a další. Za režii Pokladu získal na krajské přehlídce v Týništi nad Orlicí cenu za nejlepší režii. Připomenu ještě režii William Shakespeare - Večer Tříkrálový aneb Cokoli chcete (2000). Lubomír Hýbl obětoval divadlu  opravdu celý život a po právu je jedním z mála nositelů zlatého odznaku J. K. Tyla
Veřejné působení.  Velkou předností  Luboše Hýbla byla jeho čistá dikce a skvělé řečnické umění. Toto jeho umění se také projevilo a jemu jistě pomohlo v jeho práci na radnici, kdy byl zvolen po ing. Zdeňku Langovi starostou města. Na radnici ovšem zavedl Luboše Hýbla především jeho patriotismus. Již po samotové revoluci  se objevil mezi spolupracovníky Občanského fóra, aktivně připravoval první svobodné volby a po vzniku Občanské demokratické strany  byl jedním jejich prvních členů v České Třebové a jejím nadšeným propagátorem. Proti současné době měl Lubomír Hýbl tu smůlu, že finanční prostředky města byly dosti omezené na současně na Českou Třebovou plně doléhala neutěšená situace spojená s přeměnami dříve zanedbaného města. připomeňme tehdejší telefonizaci t.j. kabelizaci většiny ulic, přestavbu náměstí spojenou s přesunem sousoší Sbratření k nádraží a postavením kašny.  Nebyly dotace (natož evropské), neprodával se městský majetek, naopak město muselo odkupovat např. dříve vybudované podnikové mateřské školy. Jako starosta odmítl nabídku na drahé odkoupení Národního domu od ČD, získal ale (bezplatně) Malou scénu. Měl velkou snahu pomáhat v tom, aby se město prezentovalo důsledně i na kulturním poli. Připomeňme  např. péči o vytvoření a schválení městské vlajky v heraldické komisi Parlamentu a čestné občanství udělené Mistru Eduardu Hakenovi. Především patriotismus vedl Luboše  Hýbl i k tomu, že přijal kandidaturu do voleb do Senátu v r. 1998.
Ke květnové osmdesátce přejeme hlavně hodně zdraví, další spoustu nápadů a osobní spokojenost.   (RE)