Miloš Dušek - nedožitých 90 let (*20.5 1926, + srpen 2012 )
|
 Jako
skutečně velmi mladý se zapojil do odbojové činnosti ve skupině Mladý
východ, jedné ze skupin, které zde na Českotřebovsku pracovaly.
Podávaly např. informace o vojenských transportech. O ně měli veliký
zájem také naši spojenci, a to prostřednictvím našich zahraničních
odbojových center na západě, (Velká Británie) ale i na východě (SSSR)
a to prostřednictvím krátkovlnných vysílaček, které v naší okupované
vlasti používal\ některé odbojové skupiny. Při vyzrazení ilegální
práce pak Miloše Duška stejně jako další členy skupin čekalo zatčení a
nucené práce, koncentrační tábor. Pro Miloše Duška dopadla tato
životní kapitola dobře, vrátil se domů a nastoupil do práce do
parnické textilky, pracoval v přádelně. Byl členem posledním žijícím
členem odbojářem z II. sv. války v našem městě
Jako památku na tuto odbojovou činnost a na dobu války měl Miloš Dušek
doma ve své knihovně vystavené pamětní medaile, čestná oznaky a
uznání, vlaječky, a další artefakty, měl dokonalý přehled o
jednotlivých leteckých perutích anglického královského letectva a
jejich rozlišovacích znacích a dovedl o nich poutavě vyprávět. Tato
záliba jej zavedla do skupiny českotřebovských (a
orlickoústeckých) leteckých modelářů. Zde Miloš Dušek dobře
zapadl do kolektivu, který dosáhl pro Českou Třebovou řadu úspěchů i
na mezinárodních soutěží včetně Mistrovství světa. V rámci kolektivu
modelářů byli plastikoví, kteří tvořili co nejvěrnější kopie leteckých
strojů používaných v armádách či civilním sektoru. Miloš Dušek
byl i jedním z iniciátorů odhalení pamětní desky českotřebovským
letcům na pomníku padlých na Tyršově náměstí. Celoživotní práci
Miloše Duška ocenilo Město Česká Třebová před pěti lety udělením Ceny
starosty. Krátce na to Miloš Dušek zemřel. |
-
Před pěti lety
otevřelo Podlahové centrum Jehla
- Pro pozvané hosty se v závěru března.2011 uskutečnilo slavnostní
otevření nově vybudovaného Podlahového centra firmy Jehla v ulici Dr.
Beneše na místě bývalého parkoviště před vchodem do Primony. Aby byl
okamžik slavnostnější, tak se na ceremoniálu otevření podíleli mušketýři
ze Šumperka. Sympatická jednotka vedená sympatickým důstojníkem v
dobových uniformách rozhodně upoutala pozornost kolemjdoucích, výstřely
byly mohutné a nejen na chodníku před prodejnou, ale také vzadu na
parkovišti za prodejnou, kde mušketýři provedli také ukázky bojové
taktiky a ukázku výstroje mušketýra. Muškety fungovaly jak měly. Nebylo
to jediné zpestření slavnostního programu. Po proslovech majitele
prodejny p. Hlavatého a přípitku s pozvanými hosty hrála duba a součástí
byla také taneční ukázka. Podlahové centrum slouží a doplňuje nabídku
zdejší obchodní zóny, navštěvované kupujícími z celého regionu.
-
-
Lubomír Hýbl - 80
let (*18.5.1936)
-
 Divadlo.
Ve svém rodném listu má datum narození 18. května 1936 a jméno, které se
shoduje se jménem divadelního souboru. Ten shodou náhod nese stejný
název, podle českého spisovatele Jana Hýbla, který se v České Třebové
narodil v roce 1786, tedy 150 let před Lubošem Hýblem, naším květnovým
jubilantem.
- První zmínka v análech o divadelní roli Luboše Hýbla je spojena v
Schillerovou hrou Don Carlos, kterou v roce 1956 režíroval Bohuslav
Routek. V pamětnických záznamech DS Hýbl jsou i názvy dalších her, ve
kterých Luboš účinkoval. Padesátá léta byla v České Třebové zlatou
érou ochotnického divadla, byla řada režisérů: Karel Tomeš, O.
Bittl, M. Blodíková, Jaroslav Hosnedl. A pokračovala i v letech
šedesátých, např. díky M. Dočkalovi či Sašovi Gregarovi. Mezi režiséry
souboru ovšem najdeme také Lubomíra Hýbla, osobně vzpomínám např.
na "Generálku" Jiřího Hubače - z roku 1990, kde si zahrál také skvělého
Napoleona.
- L. Hýbl se pustil do režírování divadelních her ovšem již dříve:
W. Hildesheimer - Dobývání princezny Turandot (1969); G. B. Shaw -
Pekelník (1974); J. B. Priestley - Poklad (1976) a další. Za režii
Pokladu získal na krajské přehlídce v Týništi nad Orlicí cenu za
nejlepší režii. Připomenu ještě režii William Shakespeare - Večer
Tříkrálový aneb Cokoli chcete (2000). Lubomír Hýbl obětoval divadlu
opravdu celý život a po právu je jedním z mála nositelů zlatého odznaku
J. K. Tyla
- Veřejné působení. Velkou předností Luboše Hýbla byla
jeho čistá dikce a skvělé řečnické umění. Toto jeho umění se také
projevilo a jemu jistě pomohlo v jeho práci na radnici, kdy byl zvolen
po ing. Zdeňku Langovi starostou města. Na radnici ovšem zavedl Luboše
Hýbla především jeho patriotismus. Již po samotové revoluci se objevil
mezi spolupracovníky Občanského fóra, aktivně připravoval první svobodné
volby a po vzniku Občanské demokratické strany byl jedním jejich
prvních členů v České Třebové a jejím nadšeným propagátorem. Proti
současné době měl Lubomír Hýbl tu smůlu, že finanční prostředky města
byly dosti omezené na současně na Českou Třebovou plně doléhala
neutěšená situace spojená s přeměnami dříve zanedbaného města.
připomeňme tehdejší telefonizaci t.j. kabelizaci většiny ulic, přestavbu
náměstí spojenou s přesunem sousoší Sbratření k nádraží a postavením
kašny. Nebyly dotace (natož evropské), neprodával se městský
majetek, naopak město muselo odkupovat např. dříve vybudované podnikové
mateřské školy. Jako starosta odmítl nabídku na drahé odkoupení
Národního domu od ČD, získal ale (bezplatně) Malou scénu. Měl velkou
snahu pomáhat v tom, aby se město prezentovalo důsledně i na kulturním
poli. Připomeňme např. péči o vytvoření a schválení městské vlajky v
heraldické komisi Parlamentu a čestné občanství udělené Mistru Eduardu
Hakenovi. Především patriotismus vedl Luboše Hýbl i k tomu, že přijal
kandidaturu do voleb do Senátu v r. 1998.
- Ke květnové osmdesátce přejeme hlavně hodně zdraví, další spoustu
nápadů a osobní spokojenost. (RE)
|