Českotřebovský deník 292/2017 (26/10)
ÚMRTÍ V ŘÍNU A V ZÁVĚRU ZÁŘÍ 

                Božena Mazalová nar. 1944 Semanín
                František Hons nar. 1939 Česká Třebová Nové nám. 1744
                Petr Andrle  nar. 1983  Ústí nad Orlicí
                Ladislav Bříza nar. 1943 Česká Třebová V zahrádkách 1838
                Jaroslav Fiala  nar. 1938 Pardubice
                Václav Vágner, nar. 1946 Česká Třebová, Svinná 1
                František Hledík nar. 1947, Česká Třebová
                Danuška Kynclová nar. 1933 Litomyšl
                Pavel Koždoň  nar. 1955 Skuhrov 41
                Štěpán Hipský nar. 1929 Rybník
                Jarmila Burešová nar. 1927 Boženy Němcové 1356
                Mgr. Zdenka Novotná nar. 1933 Česká Třebová, Na Strouze 1720
                Josef Renza nar. 1947  Česká Třebová Husova 181
                Soňa Rozebergerová nar. 1930 Česká Třebová Bezděkov 918
                Václav Polák nar. 1940 Ústí nad Orlicí
                Marie Skořepová nar. 1929 Česká Třebová Nové nám. 1742
                Soňa Hyláková nar. 1947 Česká Třebová
                Karel Petráň nar. 1948 Třebovice 158
                Julia Balážová  nar 1930 Česká Třebová Trávník 2015
                Drahomíra Neugebauerová nar. 1930 Česká Třebová Habrmanova 1895
                Lubomír Hejda  nar. 1930 Česká Třebová, Trávník 1996
                Jindřich Štusák nar. 1937 Česká Třebová Habrmanova 1765
                Jarmila Urbanová nar. 1951Horka u Chrasti Čest jejich památce !
 
Kraj chce zahájit stavbu centrálního příjmu v nemocnici v Ústí nad Orlicí 

Přípravy na vybudování centrálního urgentního příjmu v Orlickoústecké nemocnici pokračují. Za přítomnosti hejtmana Martina Netolického a radního pro oblast zdravotnictví Ladislava Valtra se uskutečnilo projednání současného návrhu, který prezentoval ředitel Orlickoústecké, Svitavské a Litomyšlské nemocnice Tomáš Julínek. Celkové náklady na výstavbu činí přibližně 320 milionů korun. Kraj kromě využití vlastních zdrojů zapojí také úvěr Evropské investiční banky.
Projekt centrálního urgentního příjmu v Orlickoústecké nemocnici už nabývá konkrétních obrysů. Cílem dnešního jednání bylo definitivní schválení vnitřního uspořádání jednotlivých pater centrálního urgentního příjmu tak, abychom mohli co nejdříve začít projektovat stavební dokumentaci. Se zahájením stavby počítáme v roce 2018, a to ne na papírové úrovni, ale reálnými stavebními pracemi. Během příštího roku zapojíme vlastní zdroje kraje a 120 milionů korun z úvěru od Evropské investiční banky, jehož rámec kraj přijal již v roce 2013 a stále jej nedočerpal, protože primárně využívá vlastních zdrojů. Stavba centrálního příjmu je ideální pro takovýto typ úvěru, protože je velmi výhodný a pro kraj není drahý. Další finanční prostředky uvolníme v následujících letech, protože předpokládáme dokončení stavby v roce 2020,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Naší snahou je navrhnout vnitřní uspořádání v souvislosti s trendem sdružování všech nákladných provozů co nejblíže k sobě. Chceme tímto maximálně snížit provozní náklady, i co se týká počtu lékařů, sester a nižšího zdravotnického personálu. Rozhodně se nechceme dostat do jakéhokoliv personálního nedostatku. Byli jsme ujištěni panem ředitelem Julínkem, který je vedoucím pracovního týmu, že oproti současnému stavu je očekáván nárůst pěti až deseti sester a nižšího zdravotnického personálu. U lékařů není žádný nárůst předpokládán,“ sdělil Netolický.
Oproti původnímu záměru doznal projekt několika změn. „Po řadě jednání jsme vybrali variantu, která je předběžně vyčíslena na 320 milionů korun. Společně s nemocnicí v Pardubicích se v současné době jedná o zařízení pavilonové bez jednotného příjmového místa, což je pro pacienta nepřehledné a nepohodlné. Zbytečné komplikace, a tím i ztráty často životně důležitého času převozu pacientů, působí tento stav i Zdravotnické záchranné službě Pardubického kraje. Z tohoto důvodu je jsou oba projekty hlavními investičními prioritami v krajském zdravotnictví,“ uvedl radní Pardubického kraje Ladislav Valtr. „Je pro nás důležité, že jsme do debat o vnitřním uspořádání zapojili také jednotlivé primáře a lékaře, kteří se na pracovištích každý den pohybují,“ dodal Valtr.
 
Kulturní zařízení kraje vylepší podmínky pro práci

Pardubice (26. 10. 2017) – Šest příspěvkových organizací kraje v oblasti kultury získalo díky rozhodnutí Rady Pardubického kraje finanční pokrytí někdy již dlouho poptávaných či požadovaných potřeb, vybavení nebo oprav.
„Snažíme se o těsnější propojení s našimi organizacemi v kultuře a z toho také vyplývá, že pro ně chceme vytvářet lepší podmínky, které ve výsledku ocení i návštěvníci,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Roman Línek a pokračoval: „Například Regionální muzeum v Litomyšli nyní může zmodernizovat fotoateliér a získá soubor původních děl „váchalovského“ Portmonea. Pro Východočeskou galerii jsme schválili dovybavení nového výtvarného ateliéru pro veřejnost a zejména pro dětské a školní skupiny v Domě u Jonáše. Východočeské muzeum v Pardubicích opraví stříšku u Arnoštova rondelu a připraví opravu mostku před Zámkem. Regionální muzeum v Chrudimi si konečně může dovolit zakoupení nových, moderních, bezpečných výstavních vitrín. Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě představí vylepšené Muzeum českého karosářství a Krajská knihovna v Pardubicích při opravě střechy zajistí také její ochranu před klouzajícím sněhem ze Zelené brány,“ dodal Línek.
 
Obce musí snížit produkci směsného odpadu.
Pomoci jim má příručka Odpadové hospodářství obcí

ČR – Česká republika se potýká s vysokou produkcí směsného odpadu. Češi produkují o 100 kg směsného odpadu na 1 obyvatele za rok více než v Rakousku nebo Německu. Od roku 2024 bude platit zákaz skládkování směsného odpadu, kterému bude předcházet výrazné zvýšení poplatků za uložení odpadu na skládku. Řešením je dokonalejší třídění odpadů na znovu využitelné suroviny. Spolek Arnika proto vydává příručku pro obce s radami a příklady z praxe s názvem Odpadové hospodářství obcí.
Zatímco v jiných státech Evropy začali se snižováním objemu směsného odpadu už v devadesátých letech, v České republice ho stále produkujeme více než v sousedních zemích. V důsledku toho Česká republika neplní požadavky skládkové směrnice č. 1999/31/EC, podle níž je třeba snížit objem biologicky rozložitelných odpadů na 35 % produkce v roce 1995. V reakci na tuto situaci přijal český parlament zákaz skládkování tohoto odpadu od roku 2024, kterému bude předcházet výrazné zvýšení poplatků za svoz odpadu.
Milan Havel, odpadový expert spolku Arnika říká: „Češi ročně vytřídí přibližně 30 % odpadů. Produkci směsného komunálního odpadu lze snížit, protože tento odpad obsahuje významné množství využitelných surovin. Pro obce je proto ekonomicky výhodnější podpořit třídění surovin než platit vyšší náklady na likvidaci odpadu.“ Rozbory složení ukazují, že v odpadu domácností se za rok v průměru nachází asi 50 kg bioodpadů, 40 kg papíru (1 celý modrý kontejner), 30 kg plastů (1 až 2 žluté kontejnery), 20 kg skla (kontejner na sklo za rok naplní 5 až 13 osob), 10 kg kovů, 10 kg textilu a 3 kg nápojových kartonů.
„Obce mohou snížení směsného komunálního odpadu dosáhnout pomocí například provázaného systému plateb za svoz podle množství, dostatku nádob na recyklovaný odpad a jednoduchými metodami od podpory domácího nebo komunitního kompostování, snížení produkce bioodpadů z údržby zeleně, až po snížení objemu reklamních materiálů v poštovních schránkách a podpory pití nebalené vody. Díky tomu se daří ve městech, jako je Písek, Nový Hrádek nebo Staré Hradiště recyklovat až 60 % a více odpadu za rok,“ dodává Havel.
Příklady dobré praxe přináší manuál pro obce s názvem Odpadové hospodářství obcí od spolku Arnika, který jej vydává zdarma ke stažení na svém webu. Příručka rozebírá současné a budoucí požadavky na nakládání s odpady, funkční motivační systémy pro obyvatele obcí, tipy pro předcházení vzniku odpadů a také příklady z praxe, jak se postupy osvědčily.
Projekt vznikl ve spolupráci s Heinrich-Böll-Stiftung e.V., kancelář v v Praze
Labská cyklostezka se opět posunula blíže k výstavbě

Pardubice (26. 10. 2017) - V konečné podobě byste se po Labské cyklostezce měli dostat od pramene Labe až do Hamburku. V Pardubickém kraji je zatím vybudováno jen několik kilometrů, a to z Pardubic do Brozan. Usilovně se ovšem pracuje na přípravách výstavby celého úseku, který vede Pardubickým krajem. K přípravám výstavby se aktivně hlásí i Pardubický kraj, prostřednictvím gesčního radního a velkého propagátora cyklistiky, René Živného.
„Podle mého názoru je Labská cyklostezka pro cyklisty našeho regionu stejně důležitá komunikace, jako pro motoristy silnice D43,“ říká Živný a pokračuje: „Pardubický kraj se snaží v rámci možností pomáhat oběma úsekům, které máme na území kraje, tedy mezi Hradcem Králové a Pardubicemi a také mezi Pardubice a Týncem nad Labem.  Přispíváme finančně, a to především na přípravné práce, jako jsou výkupy pozemků, vyhledávací studie, realizační dokumentace či na činnost projektového manažera. A pokračovat s podporou hodláme i nadále. V rozpočtovém výhledu do roku 2020 počítáme každoročně s částkou blížící se dvěma miliónům korun.“
Po letech jednání s majiteli pozemků, se nyní v úseku z Hradce Králové do Pardubic podařilo již většinu pozemků vykoupit a vše se blíží vlastní realizaci. K té je nejblíže úsek Hradec Králové – Vysoká nad Labem, kde došlo již k vyhodnocení podaných nabídek na stavbu této etapy a zahájení vlastní stavby je plánováno na březen 2018 s pravděpodobným dokončením v říjnu 2018. Úsek by měl být financovaný z velké části dotací z regionálního operačního programu (IROP).
 „Po úplném dokončení by Labská cyklotrasa na našem území neměla sloužit jen turistům, ale také k zajištění cesty lidem do zaměstnání. V blízkosti cyklostezky se nacházejí velcí zaměstnavatelé, ať již chvaletická či opatovická elektrárna, Kiekert v Přelouči a samozřejmě průmyslová zóna v Pardubicích. Na druhou stranu zlepšení infrastruktury pro cyklisty by mělo do našeho regionu přitáhnout také větší množství cykloturistů. Počítá se s napojením také okolních zajímavostí, jako je hřebčín v Kladrubech nad Labem, rodiště architekta Gočára v Semíně či se sjezdem do centra Přelouče,“ uvedl René Živný.
Postup na jednotlivých úsecích cyklostezky v Pardubickém kraji:
Úsek most Vysoká nad Labem – Opatovice nad Labem
V rámci projektování a vyjádření policie ČR byl projektant nucen provést změny u nájezdu u mostu. Nadále probíhá projektování a zajišťování potřebných dokladů.
Úsek Opatovice nad Labem – Dříteč
Zde je situace nejvíce pozdržená. Kvůli neochotě některých vlastníků pozemků se návrh trasy několikrát předělával. Nyní zadává svazek obcí společně s Elektrárnou Opatovice studii proveditelnosti v přilehlém území.
Úsek Dříteč – Němčice
V současné době bylo zahájeno územní řízení o umístění stavby a běží lhůty pro podání případných námitek účastníků a uplatnění závazných stanovisek dotčenými orgány.
Úsek Němčice – Hrad Kunětická Hora
Bylo zažádáno o územní rozhodnutí, chybí jen vyjádření památkové péče Pardubice.
Úsek Pardubice – Týnec na Labem
Tento úsek začal druhý sazek obcí připravovat o několik let později, a tak se nyní především začínají vykupovat pozemky v předpokládané trase a tvoří se potřebné dokumentace.
Přípravu cyklostezky realizují za tímto účelem vytvořené svazky obcí. Dříve vznikl spolek s názvem HRADUBICKÁ LABSKÁ CYKLOSTEZKA, jehož činností je příprava úseku z Hradce Králové do Pardubic. Jeho ředitelem je starosta Vysoké nad Labem Jiří Horák. Druhou část, z Pardubic na Týnec nad Labem, spravuje svazek obcí s názvem PARDUBICKÁ LABSKÁ CYKLOSTEZKA a ředitelkou je zde starostka Přelouče paní Irena Burešová. Nad tím vším pak dohlíží projektový manažer Tomáš Jeřábek.