-
Koncert KPH v listopadu
-
-
Janáček, Beethoven
-
… a Milan Kundera
-
-
Dodnes se setkávám s
nepochopením hudby Leoše Janáčka, kupodivu zvláště v naší krásné České
republice. A často se ptám sám sebe, není chyba v nás interpretech?
Většina akademických návodů, jak správně Janáčka uchopit, vychází
-
z předpokladu, že Janáček
je jakýsi moravský exot sbírající nápěvky mluvy a zpěv ptáků, který
jaksi neuměl instrumentovat, takže dodnes přetrvávají úpravy v jeho
orchestrálních partiturách, a že neuměl správně používat tóniny, takže
se mění např. jeho ces dur na h dur, protože se přece lépe čte. Napadlo
by něco podobného odborníky v případě Beethovenově? Sotva. Přitom jaký
je rozdíl mezi hudbou obou skladatelů, kromě rozdílu více než jednoho
století, stylů? Oba dva pracují s úsporností, nikde není nota navíc,
podobně bolestně i tvoří, často škrtají a přepisují. Podobné jsou zvraty
jejich nálad, nadzemská pianissima střídají urputná fortissima,
něha s živočišnou brutalitou se u nich snoubí se stejnou grácií,
takto nenásilně uchopenou jen díky genialitě svých tvůrců. A co spojuje
oba snad nejvíce, je upřímnost sdělení a pravdivost emocí bez stop
vypočítavosti vůči posluchači.
-
-
Proč většina z nás nevnímá
krásu Janáčkovu tvorby se stejnou intenzitou jako tu Beethovenovu?
Odpověď se s Terezií Fialovou snažíme najít v dnešním koncertě, kde
vedle sebe stavíme čtyři z vrcholných skladeb obou skladatelů a na pomoc
si bereme útlou studii Milana Kundery Můj Janáček. Že je Milan
Kundera světem uctívaný romanopisec a filosof, ví snad každý, ale že
dovede psát o hudbě stejně poutavě jako o svých románových postavách, to
bude možná překvapením. Kundera svého Janáčka miluje a právě přístupem k
němu bez předsudků a zaběhnutých teorií jako ke skladateli rovnému těm z
největších se dobírá odpovědí. Odpovědí překvapivých a logických,
psaných mistrovským perem velkého spisovatele.
-
Jiří Bárta
-
-
Večer věnovaný Leoši Janáčkovi, Ludwigu van Beethovenovi a Milanu
Kunderovi jako hold geniálním
-
tvůrcům tří epoch západoevropské kultury se uskuteční 16.11.2017 od
19,00 hodin v Malé scéně.
-
-
Hrají a texty z knihy Milana Kundery
Můj Janáček přednášejí:
-
-
Jiří Bárta - violoncello
-
Terezie Fialová – klavír
-
Program koncertu:
-
Ludwig van Beethoven: Sonáta pro violoncello
a klavír č. 4 C dur, op. 102, č.1
-
Leoš Janáček: Sonáta pro housle a klavír
(v úpravě Jiřího Bárty pro violoncello a klavír)
-
xxx
-
Leoš Janáček: Pohádka pro violoncello a
klavír
- Ludwig van Beethoven: Sonáta pro
violoncello a klavír č. 3 A dur, op. 69
-
-
Violoncellista Jiří Bárta a klavíristka
Terezie Fialová se společně etablovali během posledních pěti let na
domácí i zahraniční scéně jako duo dvou mimořádných hudebních
individualit spojující hudební spontánnost se snahou o autentickou
interpretaci skladatelova zápisu. Společně zahráli nejen v řadě
významných zahraničních koncertních sálů jako např. v Mnichově,
Hamburku, Istanbulu, Ankaře, Madridu, Bilbau nebo americkém Newportu,
ale také na mnoha místech milované České republiky, kam se stále raději
vracejí.
-
- Více na:
www.jiribarta.cz www.tereziefialova.cz
-
|