ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ O VYMEZENÍ OCHRANNÉHO PÁSMA KAPLE SV. KATEŘINY


Městský úřad Česká Třebová, odbor rozvoje města a investic, jako místně a věcně příslušný orgán státní památkové péče ve smyslu § 29 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o státní památkové péči“), vydává ve smyslu § 17 odst. 3 zákona o státní památkové péči a prováděcí vyhlášky MK ČR č. 66/1988 Sb., v souladu s ustanovením § 83 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, toto

ROZHODNUTÍ

Městský úřad Česká Třebová, odbor rozvoje města a investic, v souladu s návrhem Krajského úřadu Pardubického kraje, odboru školství a kultury č.j. KrÚ – 87290/2016 OŠK OKPP ze dne 21.12.2016 a s vyjádřením Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště v Pardubicích, č. j. NPÚ361/50980/2017/ERa ze dne 19. 7. 2017, vymezuje ochranné pásmo kaple sv. Kateřiny, nemovité kulturní památky, evidované v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstř. č. 11240/6 – 3837.

A. Vymezení ochranného pásma I. Rozsah ochranného pásma se v souladu s vyhláškou č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon o státní památkové péči (památkový zákon), vymezuje následovně:
Hranice ochranného pásma začíná v západní části vymezeného území na začátku ulice Benátky, za mostem přes řeku Třebovku. Vede touto ulicí až do místa vyústění ulice U Kostelíčka, uhýbá podél ní a vede dále touto ulicí. Na severním okraji p. p. č. 3365/10 v lomovém bodě se pravoúhle lomí podle hranice této parcely, pokračuje dále podle hranice p. p. č. 3916 a následně jihovýchodním směrem. Protíná v polovině p. p. č. 3365/4 a ulici U Kostelíčka a dále vede po severní hranici p. p. č. 557/4 a 557/3, protíná ulici U starého hřbitova, vede podél severovýchodní hranice p. p. č. 633/7 a dále protíná zhruba v polovině p. p. č. 635/1, 635/2, 636/1 a 636/2. Následně kopíruje severovýchodní hranici st. p. č. 793, protíná ulici U Kostelíčka, prudce se pravoúhle se lomí a pokračuje jihozápadním směrem podél ulice Lidická. Vede podle severního okraje této ulice, před řekou Třebovkou se prudce lomí a stáčí se v lomovém bodě podél p. p. č. 3563/12 a podél řeky Třebovky pokračuje severním směrem až do výchozího bodu.

Účel ochranného pásma, předmět ochrany :
Důvodem vymezení ochranného pásma je nejen výjimečná kulturně historická hodnota předmětu ochrany dotčené nemovité kulturní památky, ale především její přirozený historicko-architektonický rámec, který významným způsobem determinuje vysoce hodnotný krajinný ráz. Kulturní hodnoty zejména urbanistické, architektonické, historické, estetické a krajinné, které dokládají kulturní význam raně středověké rotundy sv. Kateřiny jako jediné stavby tohoto typu v Pardubickém kraji, vytvářejí její charakteristické prostředí, vazbu na historické sídlo a na přilehlou kulturní krajinu, utvářenou v charakteristické terénní konfiguraci tokem řeky. Rotunda sv. Kateřiny, postavená původně zřejmě v 1. polovině 13. století jako vlastnický kostelík na návrší nad ohybem řeky Třebovky, se postupným vývojem stala součástí malebného nevelkého ohrazeného sakrálního areálu se zvonicí a klasicistním kamenným křížem mimo historické jádro města, které se vyvinulo za řekou. Návrší s rotundou si dlouho zachovalo vazbu na okolní krajinu, kterou narušila až zástavba 19. a 20. století, jež však svojí tradiční střešní krajinou dosud tvoří odpovídající prostředí. Na vizuální účinnosti prostředí se podílí zejména charakteristická morfologie terénu, utvářeného meandrem Třebovky, postavení areálu na návrší, které tvoří protiváhu městského sídla a alespoň minimálně dochovaná vazba na krajinu v lokalitě Benátky. Důležitá je také vazba na městskou památkovou zónu města Česká Třebová v jihozápadní části na levém břehu řeky Třebovky. Důvodem není pouze ochrana areálu rotundy sv. Kateřiny, ale především zachování prostředí širšího území s pohledovými i průhledovými kvalitami.

C. Stanovení podmínek pro stavební a další činnosti v ochranném pásmu:
I. Podmínky ochrany: V ochranném pásmu je důraz kladen na zachování urbanistické skladby území, zejména na: - zachování současné siluety a panoramatu, - zachování základních pohledových os a charakteristických pohledů a průhledů z MPZ a prostor ochranného pásma - zachování pohledové vazby areálu s centrem města - zachování komunikační struktury území a propojení s městem - zachování a regulace výšky okolní zástavby, která by omezovala pohledové osy na rotundu sv. Kateřiny - zachování vhodných funkcí využití a na rehabilitaci nevhodně využitých ploch, zejména v okolí řeky Třebovky a v lokalitě Benátky Při pořizování územně plánovací a projektové dokumentace, při povolování a provádění staveb a stavebních úprav nebo demolic je nutno dbát, aby nebyla stavebními úpravami půdorysné a hmotové skladby, výšky a charakteru zástavby i obměnami přírodních prvků změněna, potlačena nebo porušena historická a urbanistická struktura areálu kulturní památky, rotundy sv. Kateřiny a s ní souvisejícího prostředí, její měřítko a panoramaticky významné pohledy, totéž platí i o zásazích do utváření terénu a zeleně v dotčeném území. Při nové výstavbě nesmí být potlačena dominantní úloha nemovité kulturní památky v blízkých i vzdálených pohledech. Vzájemné propojení obou sídelních lokalit – historického jádra města s malebným sakrálním areálem rotundy sv. Kateřiny – včetně komunikační sítě a stávající zástavby je velmi žádoucí.

II. Nepřípustné úpravy a zásahy v památkovém ochranném pásmu:
1. zvyšování stávající zástavby o další podlaží včetně obytného podkroví 2. veškerá stavební činnost na pozemcích vedených jako orná půda nebo louky, pastviny, sady, zahrady a lesy 3. umísťování zařízení, reklam a staveb, které by esteticky znehodnocovaly nebo svými důsledky narušovaly dotčenou nemovitou kulturní památku a s ní související prostředí včetně jejich přírodních součástí 4. provádění činností, které by mohly narušit, poškodit nebo zcela zničit historické prostředí včetně konfigurace terénu 5. veškerá těžba nerostných surovin, která by měla vliv na morfologii terénu 6. zakládání skládek, sběrných dvorů a jakékoliv znečišťování prostoru 7. zásadní změny ve způsobu obhospodařování a využívání nemovitostí v ochranném pásmu, které by se mohly přímo anebo ve svých důsledcích nevhodně projevit v jeho vzhledu a charakteru


III. Práce v ochranném pásmu, u kterých je vyloučena povinnost vlastníka vyžádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. (památkový zákon) u místně příslušné obce s přenesenou působností (ORP):
1. veškeré práce, které se neprojeví na vnějším vzhledu nemovitosti 2. umísťování trvalých firemních označení, nápisů a vývěsních skříněk provozoven o ploše do 0,6 m2 3. stavební úpravy stávajících objektů, které - neobsahují zásahy do střešního pláště nebo mají charakter udržovacích prací na plášti a prvcích střechy - nemění barevnost a materiály použité na vnější povrchy objektu - nemění půdorys stavby 4. výměna oken včetně velikosti otvoru, která se v dálkových pohledech projevují pouze podružně (okrajově) 5. zateplení fasády, pokud je zachován charakter jejího povrchu (barevnost a materiál)

D. Předpokládaná doba trvání ochranného pásma Platnost ochranného pásma není časově omezena.
 

Více najdete ZDE