(a před dvěma lety jeho činnost skončila) O historii Okrašlovacího spolku napsala před nedávnem celý seriál prof. Marie Pechancová. Zjistila, že kořeny Okrašlovacího spolku sahají do roku 1888, kdy byly 17. května schváleny stanovy spolku, zadané purkmistrem L. Rösslerem, přednostou nádraží F. Fejfarem a učitelem Ferdinandem Somrem. Fr. Fejfar se stal prvním starostou "Hospodářského a okrašlovacího spolku pro Českou Třebovou a okolí". Spolek pak významně působil v celém městě, nejvíce ovšem v Javorce, měl ji prakticky celou na starosti. Ve výboru spolku se vystřídala řada významných představitelů města, byli zde továrníci, vzdělanci, mecenáši. Podobné Okrašlovací spolky vznikaly i v jiných městech, např. v sousedním Ústí nad Orlicí.
Až 103 let po zadání prvních stanov spolku se sešel 15. října 1991 z popudu Otakara Nerudy, doc. RNDr. Pavla Kováře, Mgr. Milana Mikoleckého a Josefa Nekvindy na třebovské radnici ustavující schůze přípravného výboru, kde byl připraven návrh stanov s přihlédnutím k historii a poslání spolku, upravený ovšem tak, aby vyhovoval dnešním požadavkům. Tyto stanovy pak byly zaregistrovány u Ministerstva vnitra pod č. VSC/1-9048/91-R. Dále byl založen běžný účet spolku i Investiční banky, na konto byly poukázány první sponzorské dary Pavla Kováře, Jevisportu (p. Homolky) a paní Foukalové, dalšími menšími příspěvky pak přispěli i další občané. Z příspěvku města bylo pořízeno spolkové razítko. Vlastní činnost pak začala na jaře 1992. První akcí byla pochůzka městem za účasti tehdejšího ředitele Technických služeb města, členů komise životního prostředí a odboru výstavby. byly sumarizovány mnohé nedostatky a náměty ke zlepšení a zajištění pořádku. Mezi prvními úkoly, přijatými pak na tomto základě na ustavující valné hromadě spolku byl úkol zkulturnit prostředí mezi stánky u Nového náměstí, upravit zelené pásy kolem červeňáku a "Výhledově připravit na dvorku červeňáku pro jeho obyvatele oddechový kout se stromy, trávníkem a lavičkami" Nyní po 12 letech můžeme konstatovat, že tento úkol ještě nebyl splněn. Další úkoly byly v oblasti péče o parky (Javorka, dnešní park Legií a park u sv. Kateřiny. Prvním předsedou obnoveného Okrašlovacího spolku byl Josef Nekvinda, který se jako místní patriot iniciativně staral o zajištění mnoha úkolů a je mu třeba za jeho práci poděkovat.
Působení Okrašlovacího spolku p v současné době je zaměřeno za těchto podmínek především jako iniciátora okrašlovacích akcí ve městě. Připomeňme zde např. zavedení květinové výzdoby podloubí na Starém náměstí, vyhlášení soutěže o nejkrásnější zahrádku, údržbu dětských atrakcí, vodotrysku a hříbku v Javorce, instalaci laviček na veřejných místech ve městě, snaha o realizaci dalších, zatím nerealizovaných námětů: zavedení informačního systému o kulturních památkách ve městě (především o historii rotundy sv. Kateřiny), úpravu a nové lepší využití parku na Zámostí, zkrášlení odpočivných míst v okolí města, opravu bosenského pavilonu v Javorce atd. Realizace těchto záměrů se však většinou velmi těžko prosazuje. Je však asi na místě si položit otázku, zda je kromě členů Okrašlovacího spolku ve městě ještě někdo další, kdo by měl na jeho působení a vlastně i existenci zájem. To vše jsou úvahy, které si pokládají členové spolku na přípravných jednáních před letošní valnou hromadou, která je připravena na březen t.r. Spolu s dalšími členy spolku věřím, že na výše položené otázky přinese jednoznačné odpovědi a že Okrašlovací spolek neskončí tak, jako v padesátých letech. Tentokrát by však nezanikl z vůle režimu, ale z nezájmu veřejnosti o jeho práci. proto, že o dobrovolnou iniciativní práci členů spolku nikdo nestojí, nikoho nezajímá, všichni mají až dost svých úkolů a proč si tedy přidávat iniciativně nějaké další... Nebude za těchto okolností se místo snah o zlepšení našeho životního prostředí se stáhnout, vyklidit pole a pouze "od piva" kritizovat? Milan Mikolecký 7.2. 2004 Článek z roku 2004 ponechávám beze změny, jen doplním následující Obnovený Okrašlovací spolek se pětadvacátých narozenin již nedožil Po Ladislavu Jindrovi převzal vedení spolku Miloš Lána. Pod jeho vedením spolek pokračoval v činnosti, jeho velkým úspěchem v dalších letech bylo např. znovuobnovení památníku M. J. Husa v Javorce s významnou finanční účastí Nadace Občanského fóra Praha, tedy Ivana a Dagmar Havlových. Finančně se podílelo také Město Česká Třebová a další sponzoři. Spolek realizoval restaurování několika kamenných prvků v Javorce, po jejich restaurování však nebyly do parku umístěny v obědě před vandalismem a dnes by měly být někde " schovány" v areálu Eko Bi. Udržoval v provozu dětskou atrakci v parku Javorka, tzv. "selku" navzdory tomu že bývala také vandaly poškozena. Spolek inicioval přemístění tzv. "stély", tady památníku zakladatelům parku Javorka z Robova kopce do přední části parku. Řadu let spolek organizoval soutěž o nejkrásnější zahrádku, balkon a květinové okno. Jako ceny v soutěži byly keramické poháry z dílny Ladislava Šicha. Členská základek spolku stárla, noví členové nepřicházeli, chyběli také sponzoři pro další činnost. Ve městě se péče o zeleň a veřejný prostor stala doménou Eko Bi, které spravovalo městský majetek a nebylo možné do toho mluvit. Ani ze strany vedení města nebyl o pokračovaní činnosti spolku velký zájem. Veškeré záměry byly připraveny někde někým bez konzultací, poslední připomínky dal spolek k úpravám plánu regenerace městské památkové zóny. Spolek by byl závislý pouze na příspěvku rady města. Za této situace se zbývající členové spolku v březnu roku 2015 rozhodli činnost spolku ukončit. Milan Mikolecký 15.10. 2017 |
Přežil
dvě války, aby pak jeho činnost byla násilně ukončena začátkem padesátých
let. Dokumenty o bohaté členské základně, spolkové knihy se zápisy a
evidenci dění ve spolku se však dodnes nenašly. 
Dnes
je již několik roků předsedou spolku Ing. Ladislav Jindra, který v této
funkci uplatňuje svůj velký přehled a zkušenosti z práce v komisi pro
výstavbu města, má dobré organizátorské schopnosti a je také velkým
českotřebovským patriotem. Daří se mu koordinovat činnost Okrašlovacího
spolku s dalšími profesionálními složkami, které dnes město zřizuje pro
zajištění veřejného pořádku a pro údržbu města a městské veřejné zeleně.
Pod jeho vedením se podařilo dále zaktivizovat činnost spolku na ty úkoly,
které doplňují činnost společnosti Eko Bi a které aktivují i občany města
pro zkrášlení svého vlastního okolí. To vše v dnešní době, která takovéto
veřejně prospěšné spolkové činnosti nijak nepřeje. Kolikrát bylo na
schůzích spolku připomínáno, že pokud byla doba před sto lety velmi
příhodná k zakládání různých občanských spolků a sdružení, tak dnešní dobu
lze charakterizovat právě opačně: spolek s veřejně prospěšným zaměřením má
jen minimální podporu ve své činnosti, sponzoři se o jeho činnost
nezajímají a ani Město spolek mnoho nepodporuje, což odůvodňuje tím, že na
okrašlovací akce ve městě má vlastní organizaci Eko Bi a městský rozpočet.
Jako by pak v této situaci byla činnost Okrašlovacího spolku nějak
nadbytečná.