Žebříčky znečišťovatelů vedou severočeské elektrárny

a Spolana Neratovice

Neratovická chemička Spolana už třetím rokem dominuje žebříčkům největších českých znečišťovatelů společně se severočeskými elektrárnami v Počeradech a Prunéřově. Skokanem roku za uplynulý rok se pak stala továrna na polymerbeton ACO Industries v Přibyslavi v kraji Vysočina. Celkové množství rakovinotvorných, mutagenních a endokrinních látek, tedy těch, které poškozují hormonální soustavu člověka, ohlášených znečišťovateli do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) se meziročně snížilo. Není však jisté, do jaké míry za to může rapidní úbytek hlášení podniků do IRZ. Naopak se výrazně zvýšily ohlášené emise skleníkových plynů, rtuti a dále látek poškozující ozonosféru. Výsledky zveřejnil ekologický spolek Arnika na webu Znečišťovatelé pod lupou (www.znecistovatele.cz), díky kterému česká veřejnost může zjistit, jaké látky unikají do okolí z konkrétních průmyslových zdrojů.

Za rok 2016 úniky a přenosy nebezpečných látek nahlásilo celkem 1295 provozů. Data do IRZ jako veřejně přístupné databáze vedené Ministerstvem životního prostředí hlásí jednotlivé provozy samy. Arnika na základě těchto údajů připravuje žebříčky dle skupin látek nebezpečných pro lidské zdraví a životní prostředí již třináct let.
Spolana Neratovice třetím rokem vede žebříčky největších znečišťovatelů co do množství vypouštěných rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek. Meziročně však jejich emise výrazně snížila, a to o více jak 9 tun za rok. Konkrétně šlo především o 1,2-dichlorethan a vinylchlorid. Podobně pozitivní zprávou jsou nižší emise styrenu z laminátovny Peter - GFK v Trhovém Štěpánově, kterého za rok 2016 do okolí uniklo o 9 tun méně.
Letošním překvapením žebříčků je továrna na polymerbeton ACO Industries v Přibyslavi v kraji Vysočina. Továrna meziročně skokově zvýšila emise potenciálně rakovinotvorného styrenu o více jak 19 tun za rok. Hned první rok svého provozu se také do žebříčku největších zdrojů dioxinů probojovala nová spalovna komunálních odpadů v Chotíkově.
Mezi největší pražské znečišťovatele patří Ústřední čistírna odpadních vod Praha jako významný zdroj látek nebezpečných pro vodní organismy kvůli vypouštění těžkých kovů mědi a zinku. Spalovna odpadů v Malešicích je pak pátým největším průmyslovým původcem dioxinů, kterých předala téměř 6 g TEQ v odpadech.
V osmnácti aktuálních tabulkách dominují znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého, Středočeského a také z Vysočiny.

Látky poškozující ozonovou vrstvu
Nejvíce látek poškozujících ozonovou vrstvu uniklo z Jaderné elektrárny Dukovany, která měla na svědomí emise 375 kg halonů. Pro ozonosféru patří halony mezi nejnebezpečnější látky, a jejich používání je proto až na výjimky zakázáno. „Přestože k těm výjimkám patří použití pro hašení požárů v jaderných zařízeních, určitě by stálo za to, aby se i naše jaderné elektrárny poohlédly po méně problematických náhradách halonů. V roce 2016 navíc v Dukovanech nevypukl žádný požár, konalo se jen cvičení hasičů. Můžeme jen doufat, že při pouhém cvičení nepoužívali hasicí přístroje s halony,” komentuje únik látek Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.

Dioxiny
Mezi deset největších původců dioxinů se po roce fungování zařadila nová spalovna komunálních odpadů v Chotíkově. V roce 2016 šlo o třetí největší bodový zdroj emisí těchto látek do ovzduší hned za hutními provozy z Ostravska. Ve srovnání s údaji z celé Evropy nová spalovna může figurovat v první padesátce podniků, které do ovzduší vypouští dioxiny. Jedná se o srovnání s přibližně 250 podniky, které do evropského registru své emise dioxinů většinou ohlašují.
Z deseti největších původců dioxinů je šest spaloven odpadů. Všechny kromě Chotíkova ohlásily dioxiny v přenosech odpady, nikoliv v emisích do ovzduší. „Pro orgány státní správy by mělo být varovným signálem, že ArcelorMittal a spalovna SAKO Brno oznámily, že odpady s obsahem dioxinů recyklují. To zcela odporuje smyslu Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách, kterou Česká republika ratifikovala,“ zdůraznil Petrlík.

Skleníkové plyny
Množství skleníkových plynů za poslední dva roky vzrostlo. Je to dáno nárůstem jejich emisí z hnědouhelných elektráren v Počeradech a Prunéřově o zhruba 700 tisíc tun oxidu uhličitého u každé.

Rtuť
Na nárůstu emisí rtuti do ovzduší ohlášených v IRZ se podílely především energetické provozy. Na prvním místě figuruje kombinát Sokolovské uhelné ve Vřesové, který spoluspaluje odpady. Únik rtuti z tohoto podniku se meziročně více jak ztrojnásobil a na celkovém množství emisí ohlášených jednotlivými zdroji do IRZ se podílí více jak 15 %. Následují severočeské elektrárny Počerady a Tušimice. Jindřich Petrlík dodává: „V letošním roce vstoupila v platnost Minamatská úmluva o rtuti a podobné provozy jako je Vřesová by měly začít snižovat svoje emise. Jde o toxický kov, kterým je životní prostředí České republiky významně zatíženo.”

Styren
Celkové množství ohlášených emisí styrenu meziročně kleslo. Stejně jako u rakovinotvorných a dalších látek není zcela jasné, zda tento stav odpovídá skutečnosti, nebo je to způsobeno omezením povinnosti ohlašovat do IRZ na méně průmyslových činností. Za rok 2015 totiž emise styrenu ohlásilo 86 podniků, zatímco za rok 2016 to bylo už jen 52. V podílu na emisích látek potenciálně rakovinotvorných a rakovinotvorných již druhým rokem roste význam původců styrenu oproti formaldehydu, a to především kvůli vysokým emisím této látky z provozu ACO Industries v Přibyslavi. „Průmyslové podniky vypouštějící styren do ovzduší by měly podléhat přísnějším předpisům. Podle našeho názoru by měly být povinné požádat o integrované povolení. Tím by byly nuceny používat nejlepší dostupné technologie, jako je tomu už v případě dřevozpracujících provozů, které jsou hlavními zdroji emisí formaldehydu,“ komentoval situaci Petrlík.

Tabulky, které se nás týkají
rakovinotvorné látky
Pořadí provozoven podle množství látek či jejich sloučenin klasifikovaných Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1) obsažených v celkových únicích do ovzduší, vody a půdy podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2016 (www.irz.cz). Do skupiny 1 náležejí následující chemické látky anebo jejich sloučeniny ohlašované do IRZ: arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium, polychlorované bifenyly (PCB), trichlorethylen a vinylchlorid.

Poř.	Organizace/firma	Provozovna	Lokalita	Kraj	Množství látek v kg	Trend
1	SPOLANA a.s.	Spolana Neratovice	Neratovice	Stk	35 018,00	↓
2	KRONOSPAN CR,spol. s r.o.	KRONOSPAN CR	Jihlava	Vys	6 058,00	↑
3	Dřevozpracující družstvo	Dřevozpracující družstvo	Lukavec	Vys	4 979,00	↓
4	DEZA, a.s.	DEZA, Valašské Meziříčí	Valašské Meziříčí	Zlk	4 904,50	~
5	KRONOSPAN OSB, spol. s r.o.	KRONOSPAN OSB	Jihlava	Vys	3 418,00	↑
6	ROCKWOOL, a.s.	Rockwool, a.s., výrobní závod Bohumín	Bohumín	Msk	2 650,00	↓
7	DUKOL Ostrava, s.r.o.	DUKOL Ostrava, s.r.o.	Ostrava	Msk	2 396,00	↑
8	Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.	Sokolovská uhelná,právní nástupce,a.s.-zpracovatelská část	Vřesová	Kvk	1 279,00	↓
9	Ostravské vodárny a kanalizace a. s.	Provoz ČOV	Ostrava	Msk	662,00	↑
10	SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o.	SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o. - závod 1 Litomyšl	Litomyšl	Pak	563,00	×

mutagenní látky
Pořadí provozoven podle množství látek či jejich sloučenin klasifikovaných jako mutagenní obsažených v celkových únicích do ovzduší, vody a půdy podle dat zveřejněných v IRZ za rok 2016 (www.irz.cz). Zařazení látek mezi mutagenní vychází z profilů látek uvedených na internetových stránkách IRZ. Do skupiny mutagenních látek patří tyto chemické látky nebo jejich sloučeniny ohlašované do IRZ: alachlor, anthracen, 1,2-dichlorethan, diuron, ethylenoxid, fenoly, formaldehyd, mirex, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), trifluralin, trichlorethylen a vinylchlorid.

Poř.	Organizace/firma	Provozovna	Lokalita	Kraj	Množství látek v kg	Trend
1	SPOLANA a.s.	Spolana Neratovice	Neratovice	Stk	38 295,00	↓
2	KRONOSPAN CR,spol. s r.o.	KRONOSPAN CR	Jihlava	Vys	6 058,00	↑
3	Dřevozpracující družstvo	Dřevozpracující družstvo	Lukavec	Vys	4 979,00	↓
4	KRONOSPAN OSB, spol. s r.o.	KRONOSPAN OSB	Jihlava	Vys	3 418,00	↑
5	ROCKWOOL, a.s.	Rockwool, a.s., výrobní závod Bohumín	Bohumín	Msk	2 650,00	↓
6	DUKOL Ostrava, s.r.o.	DUKOL Ostrava, s.r.o.	Ostrava	Msk	2 396,00	↑
7	ALUHUT a.s.	ALUHUT a.s.	Rybníky	Stk	1 544,00	×
8	SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o.	SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o. - závod 1 Litomyšl	Litomyšl	Pak	563,00	×
9	Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.	Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.	Častolovice	Khk	504,00	↓
10	HP-Pelzer s.r.o.	HP - Pelzer s.r.o. -odštěpný závod Žatec	Žatec	Ust	475,69	↑

Endokrinní látky
Pořadí provozoven podle množství látek či jejich sloučenin klasifikovaných jako endokrinní obsažených v celkových únicích do ovzduší, vody a půdy podle dat zveřejněných v IRZ za rok 2016 (www.irz.cz). Zařazení látek mezi endokrinní vychází z klasifikace látek v EU a USA. Do skupiny endokrinních látek patří tyto chemické látky nebo jejich sloučeniny ohlašované do IRZ: atrazin, chloralkany (C10-13), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dioxiny + furany (PCDD/F), tetrachlorethylen (PER), trichlorbenzeny, styren.

Poř.	Organizace/firma	Provozovna	Lokalita	Kraj	Množství látek v kg	Trend
1	ACO Industries k.s.	ACO Industries, k.s.	Přibyslav	Vys	23 637,00	↑
2	PETER - GFK spol. s r.o.	PETER - GFK spol. s r.o., provozovna Kocbeře	Kocbeře	Khk	8 703,00	↓
3	PETER - GFK spol. s r.o.	PETER - GFK spol. s r.o., provozovna Trhový Štěpánov	Trhový Štěpánov	Stk	8 184,00	↓
4	Iveco Czech Republic, a. s.	Iveco Czech Republic, a. s.	Vysoké Mýto	Pak	7 216,40	↑
5	COMPOSITE COMPONENTS a.s.	COMPOSITE COMPONENTS a.s.	Choceň	Pak	7 075,00	↑
6	L.A.S.T., spol. s r.o.	Tečovice	Tečovice	Zlk	6 089,00	↓
7	Nová Mosilana, a.s.	Nová Mosilana, a.s.	Brno	Jmk	4 960,00	↓
8	C. BECHSTEIN EUROPE s.r.o.	C.BECHSTEIN EUROPE s.r.o.	Hradec Králové	Khk	4 849,00	↑
9	Technistone, a.s.	Technistone, a.s.	Hradec Králové	Khk	4 545,00	↑
10	PETROF, spol. s r.o.	PETROF, spol. s r.o.	Hradec Králové	Khk	4 053,00	↓

Látky poškozující ozónovou vrstvu

Pořadí provozoven podle množství látek v přepočtu na jejich potenciál přispívat k poškozování ozónové vrstvy Země
v celkových únicích do ovzduší podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2016 (www.irz.cz). Započteny jsou pouze hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC), chlorofluorouhlovodíky (CFC) a tetrachlormetan (TCM). Potenciál poškozování ozónové vrstvy je vztažen k účinkům CFC (tzv. tvrdé freony), jejichž potenciál je 1. Pro HCFC (tzv. měkké freony) používáme koeficient 0,062, pro TCM koeficient 1,1.

Poř.	Organizace/firma	Provozovna	Lokalita	Kraj	Množství látek v přepočtených kg	Trend
1	ČEZ, a. s.	Jaderná elektrárna Dukovany	Dukovany	Vys	2 287,50	×
2	SPOLANA a.s.	Spolana Neratovice	Neratovice	Stk	10,23	↑
3	Faurecia Interior Systems Bohemia s.r.o.	Faurecia Interior Systems Bohemia s.r.o.	Plazy	Stk	1,86	↑
4	Lafarge Cement, a.s.	Lafarge Cement, a.s.	Čížkovice	Ust	1,36	×
5	PRAKTIK system s.r.o.	PRAKTIK system s.r.o., provozovna Stráž pod Ralskem	Stráž pod Ralskem	Lib	0,81	↓
6	SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o.	SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o. - závod 1 Litomyšl	Litomyšl	Pak	0,56	×
7	ČEZ, a. s.	ČEZ, a. s. Elektrárna Mělník, Teplárna Trmice - provoz Mělník	Horní Počaply	Stk	0,22	×
8	oncomed manufacturing a.s.	oncomed manufacturing a.s. - Karásek 1	Brno	Jmk	0,11	↓
9	ADM Prague s.r.o.	ADM Prague s.r.o.	Olomouc	Olk	0,10	↓

Perzistentní organické látky (POPs)
Následující průmyslové provozy v roce 2016 vypustily anebo předaly jinam nejvíce POPs, uvedených na seznamech StockholMské úmluvy a POPs protokolu ke Konvenci o dálkovém přenosu škodlivin v ovzduší. Jedná se o 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH), aldrin, bromované difenylétery (PBDE), DDT, dieldrin, endosulfan, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), hexachlorbutadien (HCBD), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, organické sloučeniny cínu, pentachlorbenzen (PeCB), polyaromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB) a toxaxen s výjimkou množství PCB a polybromovaných difenyléterů (PBDE) v odpadech, jež podle našeho odhadu nemusely vzniknout jako vedlejší produkt výroby v provozech. Pro dioxiny byla ještě sestavena zvláštní tabulka.

Poř.	Organizace/firma	Provozovna	Lokalita	Kraj	Množství látek v kg	Trend
1	CHS Epi, a.s.	CHS Epi	Ústí nad Labem	Ust	304 752,00	↓
2	DEZA, a.s.	DEZA, a.s., Valašské Meziříčí	Valašské Meziříčí	Zlk	12 261,00	×
3	AWT ROSCO a.s.	Vypařovací a dezinfekční stanice Bohumín	Bohumín	Msk	6 901,00	↑
4	ALUHUT a.s.	ALUHUT a.s.	Rybníky	Stk	1 544,00	×
5	SUEZ Využití zdrojů a.s.	provozovna Rapotín	Trmice	Olk	372,02	×
6	ArcelorMittal Ostrava a.s.	ArcelorMittal Ostrava a.s.	Ostrava	Msk	345,01	↓
7	Marius Pedersen a.s.	Závod na zpracování odpadů Lomnice n. P. - Bryndov	Lomnice nad Popelkou	Lib	325,43	×
8	REKLA spol. s r. o.	Semtín U22	Pardubice	Pak	256,51	↓
9	REKLA spol. s r. o.	REKLA spol. s r.o.	Olomouc	Olk	240,28	↓
10	VIADRUS a.s.	VIADRUS a.s.	Bohumín	Msk	161,86	↑

Styren

Pořadí provozoven podle množství styrenu v celkových únicích do ovzduší:

Poř.	Organizace/firma	Provozovna	Lokalita	Kraj	Množství látek v kg	Trend
1	ACO Industries k.s.	ACO Industries, k.s.	Přibyslav	Vys	23 637,00	↑
2	PETER - GFK spol. s r.o.	PETER - GFK spol. s r.o., provozovna Kocbeře	Kocbeře	Khk	8 703,00	↓
3	PETER - GFK spol. s r.o.	PETER - GFK spol. s r.o., provozovna Trhový Štěpánov	Trhový Štěpánov	Stk	8 184,00	↓
4	Iveco Czech Republic, a. s.	Iveco Czech Republic, a. s.	Vysoké Mýto	Pak	7 216,40	↑
5	COMPOSITE COMPONENTS a.s.	COMPOSITE COMPONENTS a.s.	Choceň	Pak	7 075,00	↑
6	L.A.S.T., spol. s r.o.	Tečovice	Tečovice	Zlk	6 089,00	↓
7	C. BECHSTEIN EUROPE s.r.o.	C.BECHSTEIN EUROPE s.r.o.	Týniště nad Orlicí	Khk	4 849,00	↑
8	Technistone, a.s.	Technistone, a.s.	Hradec Králové	Khk	4 545,00	↑
9	PETROF, spol. s r.o.	PETROF, spol. s r.o.	Hradec Králové	Khk	4 053,00	↓
10	POLYSAN s.r.o.	POLYSAN s.r.o.	Zruč nad Sázavou	Stk	3 809,00	↑

formaldehyd

Tyto průmyslové provozy v roce 2016 vypustily do ovzduší nejvíce formaldehydu:

Poř.	Organizace/firma	Provozovna	Lokalita	Kraj	Množství látek v kg	Trend
1	KRONOSPAN CR,spol. s r.o.	KRONOSPAN CR	Jihlava	Vys	6 058,00	↑
2	Dřevozpracující družstvo	Dřevozpracující družstvo	Lukavec	Vys	4 979,00	↓
3	KRONOSPAN OSB, spol. s r.o.	KRONOSPAN OSB	Jihlava	Vys	3 418,00	↑
4	ROCKWOOL, a.s.	Rockwool, a.s., výrobní závod Bohumín	Bohumín	Msk	2 650,00	↓
5	DUKOL Ostrava, s.r.o.	DUKOL Ostrava, s.r.o.	Ostrava	Msk	2 396,00	↑
6	SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o.	SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o. - závod 1 Litomyšl	Litomyšl	Pak	563,00	×
7	Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.	Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.	Častolovice	Khk	504,00	↓
8	HP-Pelzer s.r.o.	HP - Pelzer s.r.o. -odštěpný závod Žatec	Žatec	Ust	475,69	↑
9	KORDÁRNA Plus a.s.	KORDÁRNA Plus a.s.	Velká nad Veličkou	Jmk	352,00	↓
10	A.RAYMOND JABLONEC s.r.o.	A.RAYMOND JABLONEC s.r.o.	Jablonec nad Nisou	Lib	313,00	~

Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt a vyhledávat v něm na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Přesto se již několikrát objevila snaha omezit IRZ a tak i právo veřejnosti na informace o znečištění životního prostředí. Naposledy v rámci tzv. ekoauditu, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu chce snížit množství sledovaných látek i ohlašujících podniků. Více zde: arnika.org/zachovejme-irz