Dokáže město Česká Třebová chránit svoje urbanistické hodnoty ?


Potřebujeme k tomu odborníky, navíc s citem

Česká Třebová má pro své historické jádro od roku 1995 vyhlášenou Městskou památkovou zónu. Pro toto území byla zpracována první podrobnější územní plánovací dokumentace až v roce 2004, kdy byl vytvořen tzv. "Regulační plán MPZ"  Zpracoval v r. 2004  Ateliér Aurum Pardubice.  Je dobře že ho máme, je sou borem odborných stanovisek a současně je podmínku pro to, abychom pro regeneraci a úpravy uvnitř vymezené zóny mohli čerpat dotace z grantového programu MK ČR.  Regulační plán navrhuje řešení, která se týkají funkčního, ale i prostorového uspořádání, kompoziční zásady, stanovuje regulační pravidla pro systémy městských funkcí, pro hmoty objektů, urbanistické souvislosti, ale i pro detaily městského prostoru.

Z textu regulačního plánu městské památkové zóny (2004)

"Postupnou realizací bude centrum města transformováno do přívětivého prostoru, kde budou obchody, služby, veřejná správa, občerstvení, ubytování, turistické i kulturní cíle, odpočinková zeleň i vyhovující parkovací možnosti pro auta V prostoru musí také fungovat běžné městské funkce (sběr odpadů, přeprava zboží, požární ochrana atd., prostředí centra by mělo svou úrovní město reprezentovat a upokojovat jeho návštěvníky. Městská památková zóna je vymezena vnějšími hranicemi ulic Riegrova, Podbranská, Klácelova, Mírové nábřeží a Kobylí důl, celková plocha zóny je 12,8 ha. Zpracovatel navrhl v r. 2004 rozšíření zóny i o jižní stranu obestavění ulice Kobylí důl." 

Navíc bylo po připomínkách doporučeno řešit regulační plán také pro přilehlou oblast ohraničenou Tyršovým náměstím a Podbranskou ulicí až ke Kapounovu mlýnu čp. 89, i když již nebude přímo součástí vlastní památkové zóny. I tato oblast vyžaduje velkou pozornost, např. řešení zásobování zadním traktem domů na Tyršové náměstí a obsahuje cenné stavby a parcely vyžadující regulaci.

Česká Třebová potřebuje respektovaného městského architekta, pokud možno na celý úvazek

Jak to dopadlo? Přes "velkou pozornost" této popsané oblasti bylo umožněno postavit dům čp. 2094, t.j. třípodlažní ostře zelenou kostku společnosti RYDO s rovnou střechou, tak jak ji dnes vidíme. Do zmiňovaného  chráněného území  se nehodí, je občany kritizována.  Vedle  "průšvihu" v podobě nepovedené rekonstrukce domu čp. 254 v těsné blízkosti nemovité kulturní památky kaple sv. Kateřiny  to je další ukázka, že potřebujeme nějaký mechanismus, který bude  zajišťovat, aby nebylo ve městě možné postavit cokoliv kdekoliv.  Ať se jedná o okolí  významné kulturní památky, nebo i jinde.  Za problematická místa považuji lokality, kde se setkává nová výstavba s původní zástavbou města. A takových míst není málo.

Neznamená to, že nejsou také pozitivní příklady. Velmi dobře např. zapadl do prostoru náměstí Jana Pernera  nový dům na konci Komenského ulice, kvalitní je také dostavba Městského muzea v Klácelově ulici, také budova "žluťáku" DPS dotvořila areál na Farářství, stejně jako bytové domy na Trubech, velmi kvalitní je letos dokončený areál na Skalce...

Česká Třebová by měla mít respektovanou osobu městského architekta (na plný úvazek), který by měl mít ve "své" komisi městského architekta poslední slovo a také odpovědnost. Měl by také této komisi předsedat. Na takového architekta by bylo nutné vyhlásit výběrové řízení, ve kterém by měl dokázat svoje záměry k rozvoji města tak, aby vycházely z  potřeb a řešily se (po dohodě se samosprávou) důležité věci. Aby se zase nestalo, že vyhlásíme nějakou další "architektonickou soutěž" (jako např. na Nové náměstí), aby se na ni po realizaci  rychle zapomnělo, už najednou není potřeba. Aby se stanovily priority, za kterými půjdeme, které budeme řešit nejdříve a také důsledně. A také aby byly vysvětleny občanům města, ověřeny nějakou anketou. Aby jen nevyhlašovaly nové a nové smělé plány.

Milan Mikolecký

---------------------------------------------

Podnětem pro článek je diskuze na jednání ZM dne 6. listopadu.  Situace je taková, že rada města zuby nehty (t.j. řádnými i mimořádnými prostředky) brání zřízení ochranného pásma v okolí rotundy sv. Kateřiny a současně odmítá i rekonstrukci komise městského architekta tak, aby v ní byli především odborníci, což navrhuje  hejtman Martin Netolický. Jeho dotaz na to, kdo bude garantem toho, aby se ve městě bránily a dodržovaly urbanistické hodnoty, zůstal nezodpovězen.

Aby se stále neomílal notoricky známý problém spojený s povolením  přestavby bývalého sirotčince, můžeme se pokochat obrázky bez jakýchkoliv problémů povolené stavby zelené budovy RYDO v blízkosti  dalších staveb hodných ochrany a současně i provozem, který tato stavba způsobuje na komunikaci, která k tomu není stvořena: